Papicha

Alžírské, silné, ženské, nakazující, islámské, ovládající, vzpurné, nezlomné, kamarádské. Velmi silné drama o skutečných událostech dějících se v Alžírsku v 90. letech. Příběh o náboženském nakazování a ovládání žen. Mladým hrdinkám se příčí nošení burek, zvlášť když jedna z nich ráda šije. Hlavní hrdinka navíc bojuje proti útlaku na základě osobní msty. Sepjatost a přátelství dívek je doslova hmatatelné. Po celou dobu vypjatá situace vyústí v očekávaný a bohužel ničím nepřekvapující závěr. Přesto nehodlají utíkat ze země, kterou milují. Proto bojují. Po svém. ..svoboda.. (KVIFF2019) (05.07.2019)

Společensky angažovaný snímek sleduje rebelii několika alžírských studentek proti útokům konzervativních extrémistických skupin, pošlapávajících ve jménu náboženství svobodná práva žen, které nutí nosit hidžáb a dodržovat náboženské zvyklosti. Živelný a energicky natočený snímek zaplněný přirozenými herečkami vypráví o postavách, které mají rády svou zem a nechtějí ji opustit, a jsou proto nuceny bojovat všemi prostředky proti utlačujícímu a svazujícímu režimu, protože kladení odporu i za cenu případných obětí je nutné k tomu, aby mohla nějaká společenská změna vůbec nastat. Hodnota filmu coby důležitého politického vyjádření je však v tomto případě znatelně vyšší než jeho dějové a vypravěčské kvality. (03.07.2019)

Papicha ze všeho nejvíc nabízí opravdu silný příběh. Když milujete svoji zemi a ta vás za to nenávidí, není to snadná výchozí pozice. Přesto má smysl zápasit a nevzdávat se. Jestli to něco změní, to už nám Papicha neřekne, přesto diváka zalije energií pro boj za správnou věc. Škoda jen, že snímek občas sklouzne k přílišné předvídatelnosti, přesto se stále drží na špici. (04.07.2019)

Stačí říci pár hesel a všem je jasné o čem Papicha je a co od ní můžeme očekávat. Alžír, devadesátá léta a vzpurné mládí na pozadí velkých náboženských změn a nepokojů. Šílená doba, šílené místo a také velmi nepříjemná pozici mladých rebelujících dívek. O silné a znepokojivé scény tu není nouze. Těžko se to říká, ale v mých očích je to tak trošku na sílu. Klasická festivalovka se silným námětem a znepokojivým svědectvím z ne úplně radostných dob afrického kontinentu. (13.04.2023)

Film, pri ktorom vás napadajú tie nahriešnejšie myšlienky. Má papicha niečo s pichaním? Alebo sa to písmenko "ch" číta ako č? Nakoniec sa z toho vykľuje vážna, seriózna a veľmi dramatická záležitosť. Pohľad na to, ako ženy v islamskom svete túžia po slobode, ale sú uviaznuté v stredovekých konvenciách. Je smutné, že práve takýchto tmárov si pod rúškom utečenectva pozývame vo veľkom do Európy. Aj preto film síce ukazuje Alžírsko 90. rokov, vo voľnom preklade to však znamená takmer Francúzsko súčasnosti. Tam sa už blížia časy, kedy sa Aláh akbar stane najliberálnejším slovným spojením. (28.04.2020)