Režie:
Jules DassinScénář:
René WheelerKamera:
Philippe AgostiniHudba:
Georges AuricHrají:
Jean Servais, Carl Möhner, Robert Manuel, Jules Dassin, Janine Darcey, Pierre Grasset, Robert Hossein, Marcel Lupovici, Dominique Maurin, Magali Noël (více)Obsahy(1)
Dnes již klasické dílo Rvačka mezi muži patří mezi nejlepší tzv. Film noir nebo-li žánru černého filmu a stal se vzorem pro mnohé filmy natočené v tomto duchu během dalších desetiletí, a to nejen ve Francii. Režisér Jules Dassin nepotřebuje k vyjádření napětí mnoho slov, černobílý obraz dodává dílu nevšední poezii a syrovost zároveň. Dassin vychází z autentického popisu prostředí pařížského podsvětí. O filmu lze směle říci, že je to vloupání zapsané do filmových dějin. Tony se po pěti letech vrací z vězení a pečlivě naplánuje poslední velkou loupež svého života. Samotné vyloupení klenotnictví proběhne podle plánu, ale pak do hry vstoupí náhoda a nepřátelský gang, který se pokusí všemi prostředky kořist ukrást. Neúprosná válka gangů si vyžádá krvavé oběti. Režisér Jules Dassin, který za svůj film získal v Cannes cenu za režii, si sám zahrál jednoho z gangsterů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (114)
Poctivá gangsterka ze staré školy, která umí partičku lumpů vykreslit jako sympaťáky a jejímž vrcholem je bezesporu scéna „tiché“ loupeže, při které divák sedí jako zařezaný a bojí se, aby nějakým hlasitějším zvukem nespustil alarm v klenotnictví na obrazovce. Rififi jsem měl v merku už hezkých pár let na základě zmínky v Kinoboxu nebo kdeže. Potěší také mladý Robert Hossein, kterého má české publikum zafixováno jako Joffreyho Peyraca z Angeliky. (1 293.) ()
Výborná gangsterka s dobře propracovanými postavami utkví především skvěle zachycenou atmosférou z loupeže. Filmů s nápaditými loupežemi už jsem viděla povícero a začínají mne nudit. Rvačka mezi muži však nestaví celou pointu pouze na krádeži samotné a tím je natolik výjimečný, že dokáže zaujmout i po mnoha letech od svého vzniku. Snímek velmi zdařile spěje ke svému závěru, kde jedna drobná chyba spustí lavinu tragických událostí. ()
Za všetkým hľadaj ženu, alebo tiež o tom, aké nešťastie dokáže privolať jeden nerozumne venovaný darček... Táto svižná krimi gangsterka, zabalená do temnej film-noir atmosféry, má veru čo divákovi ponúknuť. Dejová linka nenudila ani chvíľu a čo je zaujímavé, nenašla sa tu ani jedna postava, ktorá by nemala v sebe aspoň kúsok charizmy. Udalosti okolo krádeže a hlavne po krádeži boli dostatočnou zárukou napätia v energickom tempe. Tiež sa mi páčilo ako sa to nakoniec uzavrelo. Skrátka nadčasová, temná gangsterka, ktorá dala vo svojom žánri základ mnohému. 85/100 ()
A dál? Pochcípáte všichni, jeden po druhým. Celá ta vaše partička! Vykrádačka klenotnictví je pro mě jednou z nejlepších scén, jaké kdy byly natočeny. Celým filmem se prolíná ponurá atmosféra a napětí, které vás místy donutí nedýchat. Dostat se pomocí výkružníku do sejfu přímo v klenotnictví byl naprosto dokonalý a odvážný nápad. Kolik lidí by na to přišlo a mělo nervy to provést? ()
Existuje snad větší klasika krimu noiru než Du rififi chez les hommes? Jak mám rád Kubrickovo Zabíjení, tak to nesahá této francouzské klasice ani po kotníky. Naprosto přímočarý příběh čtyř gangsterů, kteří se rozhodnou vykrást klenotnictví. Nejedna osudová žena, dokonce osudové dítě a "cizí" mafiáni, jimž se dostalo chuti na něco, co jim nepatří. Vrcholem, který již zůstane navždy nepřekonán je 25 (!!) minut akce, která proběhne zcela beze slov a bez hudebního doprovodu a naprosto vás upoutá do křesel. I to, co se odehrává před ní (Tony le Stéphanois se vrací ke své staré, zkouška alarmu) a po ní (závěrečné drama s únosem), je na jasných pět, ale ten loupežný "film ve filmu" se vymyká prostým hodnocením. A to ještě nemluvím o kapičkách černého humoru (nechtěné tóny či napomínající tatínek)! ()
Galerie (24)
Photo © Société Nouvelle Pathé Cinéma
Zajímavosti (40)
- Tony le Stéphanois (Jean Servais) nosí hodinky značky Chronographe Suisse. (dyfur)
- Film mal premiéru vo Francúzsku v apríli 1955, týždeň po premiére snímky Razzia sur la Chnouf, tiež adaptácie diela z pera Le Bretona. (Biopler)
- Dassin mal v obľube objavovanie rôznych častí mesta a ich zapracovávanie do diel. Preto aj v tejto snímke rozmiestnil dej na sever, juh, východ i západ, až v tom kritici badajú výpočet osobitých uhlov pohľadu. Je to typická črta filmárov, ktorí nakrúcajú v meste, v ktorom sa sami nenarodili. (Biopler)
Reklama