Rvačka mezi muži

Atmosféra filmu je výborná, rovnako aj herci, no kazili mi to niektoré drobnosti, ako prestrelky - chytenie za hruď a teatrálna vývrtka (ale v tej dobe sa tak točilo) alebo striekanie has. prístrojom do alarmu (tá pena by cez tie malé medzery neprešla). Ani samotný príbeh nie je nejaký extra, síce drsný o drsných chlapoch, ale dosť predvídateľný. (25.08.2015)

Existuje snad větší klasika krimu noiru než Du rififi chez les hommes? Jak mám rád Kubrickovo Zabíjení, tak to nesahá této francouzské klasice ani po kotníky. Naprosto přímočarý příběh čtyř gangsterů, kteří se rozhodnou vykrást klenotnictví. Nejedna osudová žena, dokonce osudové dítě a "cizí" mafiáni, jimž se dostalo chuti na něco, co jim nepatří. Vrcholem, který již zůstane navždy nepřekonán je 25 (!!) minut akce, která proběhne zcela beze slov a bez hudebního doprovodu a naprosto vás upoutá do křesel. I to, co se odehrává před ní (Tony le Stéphanois se vrací ke své staré, zkouška alarmu) a po ní (závěrečné drama s únosem), je na jasných pět, ale ten loupežný "film ve filmu" se vymyká prostým hodnocením. A to ještě nemluvím o kapičkách černého humoru (nechtěné tóny či napomínající tatínek)! (16.08.2005)

Ciste dve hodiny filmove extaze, alespon pro me tedy. Bezesporu genialni dilo, nevtirave a elegantni jako jeji hlavni hrdina Tony Lapka (Jean Servais). Minuty mlceni a mlceni, protoze mluvi, ale dokonala kamera. Nektrere zabery jsou opravdu na svoji dobu zlomove. Hudba stridma o to pusobivejsi. Jsem nadsen! (06.12.2007)

Je to bezesporu skvěle natočené, hlavně kamera je úžasná. Ale kdovíproč, s výjimkou scény loupeže mě to zdaleka nechytlo tak jako Melvilleovy mistrovské kousky. Postavy mi připadaly jaksi ploché, nevýrazné a splývaly jedna do druhé, navíc dějové zvraty se děly poněkud příliš samozřejmě a kvůli tomu jsem se do filmu nemohl úplně ponořit a užívat si ho každičkou vteřinu, jako například u Melvilleova Osudového kruhu. Jako milovníka noiru mě to lehce zklamalo. (10.08.2012)

Francouzské kriminálky patřily vždy k tomu nejlepšímu v daném žánru a nakonec se jedna z nich stala i klasikou žánru Noir. Jednoduchý příběh, který je zasazen do brilantního scénáře plného skvělých dialogů. Z celého filmu mi v hlavě nejvíce uvízla ona 25 minutová část bez jediného slova a hudby. To je naprostý vrchol Rififi a vůbec jedna z nejzdařilejších loupeží, která se kdy ocitla na filmovém plátnu. Jules Dassin - muž, kterému můžeme nejvíc ze všech poděkovat za tenhle snímek. Nejen, že zvládl svou postavu Ceasera, ale ještě k tomu usedl na režisérskou židličku a podílel se na scénáři. Všichni ostatní herci zahráli famózně a nemá cenu se rozepisovat o jejich výkonech, raději si Rififi někde sežentě, neboť se opravdu jedná o klasiku podobně jako třeba Kubrickovo Zabíjení..... (14.10.2008)