Jak se točí Rozmarýny

Neskutecne debilni film. Jedinej klad je asi v tom, ze se tu vyskytuje spousta znamejch ceskejch hercu coby deti, coz ovsem neznamena, ze by nejak uzasne hrali. Navic sem misty nestihal co je film a co skutecnost, pisnicky mi po chvily lezly na nervy a je tu spousta naprosto nelogickejch situaci, ze sem si rikal o co zrovna de. Navic, i kdyz to je dost kratky, mel sem co delat, abych film dokoukal. Nevim jak detem, ale me se to nelibilo. 2* za herce a zhruba 5 dobrejch foru. (11.09.2006)

Z dětství jsem si pamatoval víceméně několik scének a taky fakt, že se mi tenhle film nelíbil. A v tom se po těch letech, bohužel, nic nezměnilo. Děj to skoro žádný nemá, Iva Janžurová je ve své roli (netypicky) hodně nesympatická a ty oholené hlavy mě jako špunta děsily. A to by se u veselého dětského filmu stávat prostě nemělo. 35%. (19.09.2010)

Slušná dětská rodinná komedie, na kterou se já celkem rád dívám, i když nevyhledávám jí a čekám na reprízu. Musím ale říci, že se mi zde nelíbila ve své roli paní Iva Janžurová, kterou mám jinak velmi rád. Děti hrály celkem hezky, i když některé pasáže mi připadaly nudné a písničky mě tolik neoslovily. Dost mi splývalo, co je film a co natáčení. (24.11.2010)

Dětský předchůdce cimrmanovského TRHÁKu dopadl o poznání lépe. Dětskýma očima viděný svět filmového natáčení dětského filmu v úsměvné, tak trochu výstřední atmosféře s neomylnou samozřejmostí objevuje pod povrchem zdánlivě odlehčených situací a gagů starou pravdu. To, co je zdánlivě výhradně dětské nezávazné skotačení a nevinný boj o větší místo na slunci, je ve skutečnosti příprava na nesmlouvavou dospělost; dětské hry se stoupajícím věkem tu znamenají postupně stále průhlednější boj o co nejprestižnější životní statut. Stupňované nesmlouvavosti odpovídá kvalita nejen důrazu, ale především podrazu. Opar něhy a okouzlení novým životem rozhodně není to, co by určovalo pravidla hry. Naopak. Hravost je dospělostí a naopak, utěšují se často ti, kterým se proti jejich vůli podařilo dospět. Vidět to však lze i jinak. Ze zdola. Dětsky. Realisticky a neiluzívně. Třeba dospělýma očima režisérčinýma. Tak už víte JAK SE TOČÍ ROZMARÝNY? (21.03.2008)

Tenhle film byl pro mne docela zmatečný, protože realita od natáčení filmu šla skutečně odlišit jen velmi těžko. Díky tomu jsem se několikrát ztratil v ději a proto mne film bavil stále méně a méně a ke konci jsem se ptal sám sebe, kdy ta blbost už skončí, protože z toho skoro nic nemám. A úvodní písnička už mi v druhé půli filmu lezla pěkně na nervy. Je ale pravda, že je zde velká koncentrace známých herců a hereček, a to dělá film zajímavým. Jinak ale není téměř o co stát. Ale přesto oceňuji tehdejší snahu filmařů natočit film o dětech pro děti, a ani na tomto filmu téměř není vidět, že vznikl za komunismu, což je taky určité plus. Celkově tedy dávám dvě hvězdičky. Třeba až film uvidím podruhé, zaujme mne více, ale zatím to vidím takto... (07.11.2007)