Krakonoš a lyžníci

Moje oblíbená vánoční pohodovka. Miluju to, hory, lyže, sníh, děti, dobu, kdy mi na mobil nezvonila návštěva u vchodu, že jsou tady, kdy se lidi vzájemně znali a neexistovalo tolik hajzlů, co prodávají všechno a nemají přitom nic, než holou prdel a v hlavě našrocené nesmysly multilevelových školitelů. (16.12.2008)

Tak jsem si poprvé v životě udělal čas na tenhle film. A ejhle. Hapkova hudba ve mně rozechvěla dětskou duši a už jsem se vezl. Na čem? No na lyžích. Tenhle film je prostě svátečním videoklipem s Hapkovou hudbou, kupou dětí, sněhu a Krakonošem na lyžích. Přestože o nic nejde, příběh je chatrný jak stará duchna, atmoška je tak podmanivá, že je člověk pomalu při každým záběru dojatej. Klobouk dolů před paní Plívovou, že zvládla takovou zrežírovat takovou spoustu dětí.V každým případě bych si tu lyžovačku s nima dal klidně taky. 85% (13.02.2015)

Jsou filmy, které si mohu pouštět stále dokola a přesto se mi neomrzí. Karakonoš a lyžníci patří mezi ně, ačkoliv si myslím, že Věra Plívová-Šimková natočila mnohem lepší dětské filmy. Přesto ale tenhle film má jakési kouzlo, vnitřní atmosféru, která mě vždycky dostane a dovolí odejít až na úplném konci. (01.09.2008)

Překrásný dětský film postavený na silně poetizovaném a idealizovaném vidění světa a doby přelomu století, trochu podobný idealizaci Divadla Járy Cimrmana. Tady se ovšem počítá s tím, že cílovým divákem je dítě, pročež královna československého dětského filmu režisérka Plívová-Šimková drží své filmové vyprávění výhradně v intencích narace dětského světa. Svět plný pohádek, mýtů o králi hor Krakonošovi zhmotněném v nepolapitelném pašírovi, svět dětských radostí a her, hojnosti sněhu i dobrodružství, do něhož přicházejí první magická dřeva - ski... Ten krásný sentiment idealizovaného pohledu na první české lyžaře (a co takový obraz idealizované české školy s buditelským učitelem...) je kouzelný a nezapomenutelný, navíc podpořený krásnou hudbou pana Hapky. Jako dítě jsem chtěl právě tohle prožít. To nádherné klukovské dobrodružství. Žít ve světě, kterému vládne nepolapitelný pašír, jemuž jsou financové leda tak pro smích... ,,...že, mistře Vichře?" (24.12.2007)

Kombinace Krkonoše a Hapkovy hudby je neodolatelná a utáhne celý film. Příběh sám je jednoduchý se silným sociálním podtextem a trochou té komunistické manipulace, kterou ovšem výše zmíněné spolu se slušným hereckým obsazením naštěstí dost utlumuje. Pro mě od dětství milovaná klasika, u které si vždy vzpomenu na pana Lohnického, který při natáčení zemřel. (24.12.2020)