Já, Claudius

Dějově jeden z nejnepřekonatelnějších seriálů. Bohatost událostí místy sice dost mátla změtí jmen, ale když člověk dával pozor, tak se dalo orientovat. Škoda těch studiových interiérů a toho nedostatku exteriérů. Zato s dokonalostí hraničí masky, které z jednotlivých postav dělají postupem času starce a stařeny (vrásky, vlasy, pleť). V podstatě je to hrozně ukecanej seriál, to znamená: většinu času se tam nic neděje, ale probírá se to v dialozích, ale stejně je to pořád zajímavé a napínavé (a člověk se aspoň pořádně dozvěděl o zkaženosti Říma, a jaký svině byli Caligula, Tiberius, Nero a další známá jména) a nezbývá než držet Claudiovi palce. Já, Radiqus, jsem nadšen. (06.09.2009)

Inscenácie veľmi nemusím, ale táto dokonca seriálová, ma doslova "prikovala" k obrazovke. Príbeh julsko-klaudiovskej cisárskej dynastie, ktorej epocha bola poznačená toľkými hnusnými vraždami, intrigami, neustálym bojom o moc... V tejto dobe, kedy si žiaden člen ich rodiny nemohol byť nikdy istý, že sa dožije ďalšieho rána, dokázal prežiť iba človek, ktorý podľa iných nebol celkom normálny - Claudius. Prvá polovica seriálu patrí hlavne vyčíňaniu Claudiovej babičky - travičky Lívie, ktorá kvôli tomu, aby sa cisárom stal jej syn Tiberius, dokázala vytroviť, koho len mohla. Celkom som sa tešil, kedy sa aj ona poberie medzi bohov, lenže v tej dobe začínala éra Caligulu, Claudiovho synovca, pri ktorého zverstvách boli činy Lívie nič. Hlavne vyrezanie a zjedenie plodu z lona jeho sestry, ktorá toto dieťa čakala práve s ním, bola ozaj sila... Skvelý seriál... Tomu, kto má rád históriu rímskych cisárskych rodov zo začiatku letopočtu, ho jednoznačne odporúčam pozrieť. (18.01.2015)

Miluju ten seriál, jen mě tak napadá, jaký asi mohl být, kdyby tehdy ta úžasná parta lidí, co na tom dělala, neměla kulisy, které jako kdyby si tvůrci půjčili od autorů Nemocnice na kraji města, ale měla rozpočet a možnosti tvůrců seriálu Řím...dokážete si to představit? - Jinak ale není co vytknout. bezchybný Derek Jacobi, fantastický Hurtův Caligula, nesmírně příjemně mě překvapil Blessedův Augustus. S ženami je to horší, sice samé výborné herečky, ale proč jsou s výjimkou Messaliny tak ošklivé...? Sedmdesátá léta, nebo že by to bylo tím, že jsou Britky...? Ale to jsou detaily. Není mnoho seriálů, které by se dějem, zpracováním, postavami a hereckými výkony mohly Claudiovi rovnat. (19.07.2012)

Hle, .... omšelá intrika Říma, ... k tomu raději, napiji se vína. Claudius snad potrhlý, Caligula z toho zmatený. Livie tahá nitky, podružní pak píší svitky. Petra Haničince žel bohu není, zde Martin Zounar na dabingu truní. Epizodu 13 nehledej, o sedmý disk Řiťku požádej, neboť Řiťka šetří místem, třináctka zmizla svistem. Vždyť 6x2 je tucet, Řiťka vystavuje účet. Toť vše, co chci říci vám, ani slůvko nepřidám. :-) (01.10.2008)

Vynikající seriál ve formě inscenace ukazující zákulisní hrátky římské politiky na počátku císařství skrze ústřední postavu, kterou je koktavý Claudius. Muž, který svou vládou překvapil nejen své současníky. Důkaz, že s výborným scénářem a skvělými herci se obejdete i bez nákladné výpravy a triků (a naopak sebelepší výprava nepomůže, když scénář stojí za... nestojí za nic). Seriál výborně čerpá ze skutečných událostí, samozřejmě je tu místo i pro autorskou licenci a tu a tam úpravu faktů, ale v tomto případě zcela na místě. Nelze nezmínit ani dokonalý starý dabing, který se mi se seriálem natolik spojil, že jsem měl problém jej vidět v originále (naštěstí se verze se starým dabingem dá snadno nalézt). poslední uvedení v 90. letech doprovodilo vydání Gravesových knih, které nejsou na čtení úplně jednoduché, ale v euforii probuzeného zájmu o Řím jsem je zvládl ve svých 15 letech rychleji než Pána prstenů. (01.12.2005)