Já, Claudius

Dějově jeden z nejnepřekonatelnějších seriálů. Bohatost událostí místy sice dost mátla změtí jmen, ale když člověk dával pozor, tak se dalo orientovat. Škoda těch studiových interiérů a toho nedostatku exteriérů. Zato s dokonalostí hraničí masky, které z jednotlivých postav dělají postupem času starce a stařeny (vrásky, vlasy, pleť). V podstatě je to hrozně ukecanej seriál, to znamená: většinu času se tam nic neděje, ale probírá se to v dialozích, ale stejně je to pořád zajímavé a napínavé (a člověk se aspoň pořádně dozvěděl o zkaženosti Říma, a jaký svině byli Caligula, Tiberius, Nero a další známá jména) a nezbývá než držet Claudiovi palce. Já, Radiqus, jsem nadšen. (06.09.2009)

Netradiční zpracování, které se téměř celé odehrává ve studiových televizních prostorech, vlastně vůbec kvalitě díla neubírá. Je to především založeno na dobře srozumitelných dialozích a chytře strhujícím ději. Pokud mohu tento velmi sugestivní příběh Claudia nějak charakterizovat, jsou to především herci, kteří jsou hlavní hybnou sílou tohoto poutavého zpracování. Nikdy nezapomenu na travičku Livii (Siân Phillips), nebo skvělého Claudia (Derek Jacobi). Určitě a bezesporu to již patří ke klenotům televizní tvorby. Ať si kdo chce, co chce říká, ale některé dnešní TV seriály jsou naprosto k uzoufání, spíše oplývají chudobou mysli a sprostotou slova, než kvalitní úrovní viz shora citlivě propracovaného seriálu. (25.12.2009)

Inscenácie veľmi nemusím, ale táto dokonca seriálová, ma doslova "prikovala" k obrazovke. Príbeh julsko-klaudiovskej cisárskej dynastie, ktorej epocha bola poznačená toľkými hnusnými vraždami, intrigami, neustálym bojom o moc... V tejto dobe, kedy si žiaden člen ich rodiny nemohol byť nikdy istý, že sa dožije ďalšieho rána, dokázal prežiť iba človek, ktorý podľa iných nebol celkom normálny - Claudius. Prvá polovica seriálu patrí hlavne vyčíňaniu Claudiovej babičky - travičky Lívie, ktorá kvôli tomu, aby sa cisárom stal jej syn Tiberius, dokázala vytroviť, koho len mohla. Celkom som sa tešil, kedy sa aj ona poberie medzi bohov, lenže v tej dobe začínala éra Caligulu, Claudiovho synovca, pri ktorého zverstvách boli činy Lívie nič. Hlavne vyrezanie a zjedenie plodu z lona jeho sestry, ktorá toto dieťa čakala práve s ním, bola ozaj sila... Skvelý seriál... Tomu, kto má rád históriu rímskych cisárskych rodov zo začiatku letopočtu, ho jednoznačne odporúčam pozrieť. (18.01.2015)

Vše pro dobro říše ! Paměti císaře Claudia - outsidera, který "by dokázal zničit celou říši jenom tím, že by se po ní prošel." Po letech stále plnohodnotné drama o naplnění Sibylina proroctví s překvapivým minimem výrazových prostředků, skvělými hereckými výkony a kameramansky pečlivě připravenými záběry. Dobrá inspirace pro studium dějin Říma doby přelomu letopočtu s hrou intrik, epizodními historickými postavami i mimo ústřední rámec vládnoucí rodiny; genealogický oříšek i pro zanícené luštitele. Stále aktuální příspěvek k tématu politické moci, zarámovaný příhodnou ♫ "liškovsko-zemanovskou" znělkou Josepha Wilfreda s císařskou mozaikou a rodinným mazlíčkem. Božsky punkový Calligula z r.1976 "Ať všechny jedy skryté v bahně působí !" (11.03.2012)

Ani po rokoch tento televízny, historický seriál natočený podľa Gravesovej predlohy, nestratil nič zo svojej geniality. Stále senzačné, stále mimoriadne pútavé a stále rovnako očarujúce. Hovoriť o D. Jacobim čo by predstaviteľovi hlavnej postavy nemá zmyslel, to je ako nosiť drevo do lesa, ale ani ostatní herci nezaostali, skrátka veľká väčšina z nich podala excelentný výkon. Tu máme krásnu ukážku toho, že aj s jednoduchými papundeklovými (ale pritom peknými) kulisami a bez vizuálnych bombastických efektov, je možné natočiť majstrovské, nadčasové dielo. Stačí iba silný príbeh (o väčšinu sa postarala história sama), k tomu sieť intríg rozohraných hlavne babičkou Líviou a pútavé, mimoriadne strhujúce divadlo sa môže začať. Stačí už len žasnúť nad tým, čoho všetkého je človek schopný. Inak len tak naokraj, celková Claudiova charakteristika jeho osobnosti tu bola vykreslená a zahraná mimoriadne presne. Poznám iba jeden príklad, kde je jedno či si človek prečíta knihu alebo pozrie filmové spracovanie, a to je práve tento. (27.05.2015)