Páni kluci

Veľmi príjemný film pre pánov, ktorí chcú byť aspoň na zlomok dňa opäť kluci. Režisérka natočila zdanlivo obyčajný príbeh doslova roztopašnými očami dieťaťa. Príbeh nemá vskutku žiadnu poriadnu zápletku, ale tento milý, prostý a nepredstieraný námet si ju vlastne ani nežiada. Jednoduchý náhľad do bezstarostného života detí, plného ideálov, jednoduchých myšlienok a hlavne flegmatického a nevľúdneho postoja voči škole, či naopak čulého a roztopašného postoja voči lotrovinám a šibalstvám rozličného druhu. Neraz som sa počas filmu vracal aj ja do čias svojich detských huncútstiev. Ku koncu dochádza dokonca aj k nečakanému zdramatizovaniu, ktorú si však tento univerzálny príbeh ani tak veľmi nežiadal. Celkovo ale mohol byť natočený aj energickejšie, pútavosť mal rozbehnutú na výbornú. 80%. (08.05.2009)

Velmi pohodová a bezstarostná podívaná, jenže ještě více než sympatičtí dětští hrdinové mě zajímali dospěláci. Především tedy Iva Janžurová a úžasný pedagogický trojlístek Petr Nárožný - Josef Somr - Václav Lohniský. Petr Hapka složil skvělou hudbu, která asi nejlépe vynikla v první scéně Jiřího Lábuse. (25.05.2014)

To, že film bol inšpirovaný Tomom Sawyerom od Marka Twaina, to sa dá vytušiť len v náznakoch. Tvorcovia nemohli do príbehu zakomponovať černocha :) Čo ostalo, je uvoľnená atmosféra v chlapčenskej parte troch "sígrov", ktorých pestvá pochopia snáď všetci, čo majú dnes už viac ako 40, či 50 rokov. Ako vždy sa ukáže, že na to aby si bol dobrým človek, nemusíš byť dobrým navonok, ale vo svojom vnútri. ... Vhodné najmä pre pamätníkov, ktorí s nostalgiou spomínajú na to, ako sa dal tráviť voľný čas, v dobe, keď ešte neboli počítače ... (30.12.2015)

Krásný film o dětství a eskapádách party přátel z dávných dob. Snímek vyniká kromě hereckých výkonů malých kluků a ostatních tváří "zavedených" jmen také především uvolněnou atmosférou, přirozeností, příjemným, "českým" humorem a citem pro opravdovou filmařinu i poetiku. Tedy všemi faktory, které se spolu pohromadě v dnešní tvorbě nachází již zcela výjimečně. Filmy pro děti a mládež z dávných, minulých let mají téměř vždy nezaměnitelnou atmosféru tehdejší doby a čím jsou starší, tím větší dopad mají často na diváky stižené nostalgií:) Když se dívám na ta léta, kdy děcka běhala od rána do večera po venku, lozily po stromech, vyváděly všemožné lumpárny a nějaké to odřené koleno, zašpiněné tričko, či občasné potyčky s kamarády je vůbec nemohly rozhodit, dostane mě vždy melancholie, když vidím, jak silný kontrast to je v porovnání s dětmi, které vyrůstají v dnešní době. Tehdy to pro ně byla všechno zábava, nebyli zlí, nenávistní, bezohlední, ani znudění. Zato v dnešní době je těchto vlastností všude až příliš. Neměli technické vymoženosti, mobily, ani internet. Stačila jim příroda, přátelství, kolo a chleba s máslem:) Místy mi Páni kluci připomínali Stůj při mě. (06.03.2013)

Tento film, který dnes slaví 47 let od uvedení do kin, byl vždycky jeden z těch, na které se v dětství chodilo domů, když běžel odpoledne v televizi. Nekorunované královně českého rodinného celovečerního filmu (záměrně píšu celovečerního, protože v tom televizním by měla v Poledňákové zdatnou konkurentku), Věře Plívové-Šimkové, se tu podařilo docela půvabně zachytit dobu přelomu 19. a 20. století. Groteskní přehrávání stálic české scény k tomu asi patřilo a neherci to zvládli také. V dětství jasná 4, teď taková jistá 3. (01.03.2023)