Tony, tobě přeskočilo

Je naprosto jasné, po kom sdědila Zuzana Kronerová svůj herecký talent. Tony byl správný chlapík, akorát si rád přihnul. Děti se u něho měly dobře. Byly šťastné. Akorát mě to celé nepřišlo příliš reálné. Asi jsem na to koukala očima dnešního diváka. Ale hlavní myšlenka byla beze zbytku splněna a o to šlo především. Takže velká spokojenost. (12.09.2012)

"Tony my tě máme strašně rádi...My jsme neupekly husu, tak ti dáme aspoň pusu." Jak se počet dětí v chalupě starého mládence Tonyho postupně zvyšuje, zvyšuje se i zábavnost tohoto rodinného filmu (viz třeba některé hlášky: "nech pejsky pejskama a pojď zkoušet hajzl", "Každý den hrnek koziny a vyrosteš o metr"). Nejroztomilejší jsou scény s malou dívenkou, která (nejen když si prozpěvuje písničku "Proč si mě nevšímáš") atmosféru filmu doslova rozsvítí. Celý film je taky hezky nasnímán a vše dotváří moc příjemná (a docela chytlavá) hudba. Jen jsem maličko nepochopil konec. Ten výstup se sociální pracovnicí, co nejprve sděluje zoufalému Tonymu, že zařídila, aby všechny 4 děti mohli bydlet spolu v náhradním domově a pak přiopilá deklamuje moudra o tom, "za vším je třeba hledat člověk, ať je velkej nebo malej..Neboť v dětech je národ věčnej." Z poslední scény přitom člověk moc nepozná, jak to s dětmi vlastně dopadlo. Zůstaly u Tonyho nebo nezůstaly? Těžko říct. (17.10.2017)

Myslím si, že film byl nadsázkou už v době vzniku. Otázkou spíš je, kdo z nás má osobní zkušenost, jak vypadaly děti z děcáku v roce 1968? Rozhodně byly slušnější než ty dnešní. Bohužel ani dnes nejsou výjimkou děti v sociálních zařízeních, co mají jednu maminku a každý jiného tatínka. Jenom v nich bohužel zůstavají. Asi proto, že Tony byl jenom jeden a dneska se sociální pracovnice nedají opít silovicí. Bohužel. . . . insurgentes: Drahoušku, na těch stoličkách byl nejspíš nápis REŽISÉR. Ale nic si z toho nedělej, češtině se dá naučit i v pokročilém věku. Příště se třeba můžeme zaměřit na stylistiku a skladbu rozvitých vět. Pokud miluješ kozy, mohu Ti zajistit bezplatnou brigádu na kozí farmě. Když se ti zdaří přesun kozy do chlívku bez cloumaní za rohy, dostaneš za obměnu kozí jogurt. (20.04.2014)

Film, v němž lze krásně zaznamenat prvopočátky režisérčiných kvalit, které později plně využila ve svých daleko známějších snímcích. Jako vždy perfektní vedení dětských herců a tentokrát i znatelně citlivější příběh. Každodenní pocit vlastního domova, se pro někoho může změnit v obtížné hledání bezpečí, zvláště pak, jde-li o bezbrannou, dětskou duši. Přirozené dobro a ochotu pomoci druhému, tomu malému a bezbrannému, se hledá ještě obtížněji, i když po pár skleničkách se každému rozváže jazyk, a nakonec zjistíme, že nám všem jde hlavně o člověka a o toho malého obzvlášť. Neznámý film, jenž má v sobě všechny kvality režisérčiných známějších snímků. Tohle je prostě Odvážná slečna v mužském poddání. (20.04.2014)

Výjimečně souhlasím i s názorovou větou oficiálního textu distributora: nezáleží na komfortu a hmotném vybavení, důležité jsou fungující mezilidské vztahy. A o to přesně běží v tomhle filmovém příběhu na pozadí vtipných a tragikomických příhod vycházejících z roztopašného správání malých dětí. Po těch letech je z něco cítit také fakt, že určtité dohody na základě prostých lidských pocitů a slušného jednání postupně vytlačila důležitost podpisů, dokladů, testů a nejrůznějších papírovaček. I tyhle zobrazené hodnoty mezilidských vztahů jsou pozitivem starších rodinných filmů, o uměleckých hodnotách nemluvě. Zásluhy Věry Plívové-Šimkové v oblasti čs.filmu pro děti a mládež jsou nemalé. Už jen ta úvodní hra dětí na pohřeb je režijně dokonalou nádherou! A tahle atmosféra vlastně pokračuje téměř celým filmem do konce, dojala závěrečná změna postoje starého souseda. Vedle dobře sehraných dětských představitelů máme možnost vidět spíš neokoukané tváře, mezi kterými vyčnívá v roli Tonyho zajímavý Ludvík Króner, málo známý bratr slavnějšího Jozefa K. (04.08.2017)