Cesta do Ameriky 2

Ale jo proč ne, jasně příběh není nic moc a spíš jsem od toho čekal objevování Ameriky po těch letech a poukazování jak se společnost změnila a od Murphyho jsem čekal, že si nekorektně z toho bude dělat srandu i když sem tam něco bylo tak je to pořád oddechového film. Film který si evidentně ty herci užili a nemusíme se pořád koukat jen na super dokonalý kousky, ale je třeba v tomhle světě prostě jen sednout a občas se zasmát. Na první díl  to sice nemá, ale jinak v pohodě a takový dobrý průměr u kterého vám bude dobře a občas vás to vtipně nabije. A Murphy má pořád to kouzlo jako dřív a i ty svoje až čtyř role byly opět super hlavně kadeřníci :-) Za mě tedy celkově 50% a tři hvězdy (23.07.2024)

Těžko uchopitelný mix snahy o oživení nespoutaných komediálních osmdesátek (návštěva holičství, flashback), poměrně nezajímavého devadesátkového mustru "burani dostanou do pusy zlatou lžičku" a energicky střižených skoroparodických pasáží jak z Borata (pohřební oslava s promluvou Morgana Freemana, návštěva kempu v Nextdorii), které patří k tomu nejlepšímu, co jsem v žánru za poslední roky viděl. Pocitově tomu nejvíc ubližuje to, že samotný Akeem se na dobrou polovinu filmu stává vedlejší postavou. Linie o synovi je pro vyznění děje důležitá, ale Murphy se v ní až příliš často stahuje do ústraní a nastupující mladíček není tak zajímavý (charakterově ani herecky), aby ho plnohodnotně nahradil. A nejsilnější jsou samozřejmě pouta, která má divák k prvnímu filmu. Snaživou romantiku mladých o hledání pravé lásky. kde se jen opakují motivy z jedničky. proto nakonec hravě převálcuje prostý moment, v němž se jde tápající Akeem uklidnit do místního fastfoodu uklízením a rozmluvou s Cleem. Ne že bych se přímo dojal, ale bylo to jemné, lidské, nenucené a vtipné zároveň. Zbytek je často tlačený (Leslie Jones je přímo nesnesitelná). Je to škoda už proto, že Murphy na to pořád evidentně má, ale tady je většinu času zbytečně utlumený. Ale rozhodně nejde o není žádný trapas, za který by se autoři museli stydět. A to není, vzhledem k tomu, kolik vody uteklo od premiéry prvního filmu a jak se mezitím změnil svět, vůbec málo. (10.03.2021)

První Cesta do Ameriky je pro mě průměrnou komedií se sympatickým obsazením a od druhého dílu po 33(!) letech jsem si radši moc nesliboval, zároveň jsem si ho ale nechtěl nechat ujít, jelikož se v něm sešli téměř všichni herci z původního filmu. Nováčci byli spíše takoví nevýrazní - ať už šlo o Akkemovy děti, či "hubaté veterány" Leslie Jones a Tracyho Morgana. Nejvíc mimo byl ale rozhodně Wesley Snipes. Celým filmem se okatě táhne poselství o nespravedlivém postavení žen na úkor mužů a zkostnatělých tradic - což ale diváka v dnešní době nepřekvapí. Pobavilo mě, že i film sám sebe reflektoval jako možný zbytečný sequel klasiky. Coming 2 America hraje celkem nenásilně na nostalgickou notu a vedle toho zaujme krásnými kostýmy a množstvím hudebních vložek. Nejde vyloženě o zbytečný film, na druhou stranu však nenabízí žádnou zásadní přidanou hodnotu. (06.03.2021)

Král Akeem potřebuje následníka trůnu, a tak se mu celkem hodí, když zjistí, že má třicetiletého syna, který žije v New Yorku a o tátovi nic neví. Jenomže mladík z Queens není možná úplně ideální materiál na trůn. Eddie Murphy se vrací k jedné ze svých nejslavnějších rolí a očividně je po letech zase rád před kamerou. Dějově sice sequel hodně variuje originál, ale díky sympatickému obsazení, rychlému tempu a pohodové atmosféře ta hodina a tři čtvrtě uteče překvapivě rychle. (08.03.2021)

Bohužel se nekoná žádný překvapení. Film má s originálem společný jen herecký obsazení a od samého začátku se zoufale snaží prokázat, neustále divákovi mává před obličejem nepodstatnými nostalgickými odkazy. Příběh hraje pouze vedlejší roli, v hlavní roli je nostalgie, cringe a product placement. Natočeno pro ublížené americké černochy. (06.03.2021)