Život na zámku

První série tohoto velmi oblíbeného seriálu mě hodně překvapila a vydržel jsem u ni až do konce. Sice tento typ seriálů nemám moc v lásce, tenhle mě dostal a každý týden jsem hltal dobrodružství rodiny Králů plnými doušky. Když seriál skončil myslel jsem si, že už po něm nikdy ani nevzdechnu, ale co mě překvapilo byl ten fakt, že když jsem se na něj po několika letech znovu podíval stále se mi velice líbil a pořád mě stejně dobře bavil jako kdysi. Sice druhá série ho hodně sráží k zemi, ale i tak jde o ojedinělý televizní seriál,kterému vévodí dobré herecké výkony, kde nejpřesvědčivěji svoji roli zvládla paní Macháčková, která v roli učitelky byla strašně přesvědčivá a kdybych nevěděl, že je to herečka první co by mě napadlo je právě učitelka. Škoda jen, že se takové seriály na televizní obrazovce objevují jen zřídka a mnohem oblíbenější jsou různá pouta, pojišťovny a redakce, která se ze seriálem Život na zámku nemohou ani rovnat. (19.01.2005)

Seriál Život na zámku odrážel tehdejší náladu. Restituovalo se ve velkém. Zpátky do vlastnictví dostávala šlechta zámky, hrady - to ostatně použil jako námět Hynek Bočan v seriál Hotel Herbich. Jaroslav Hanuš a Jan Míka ale seriálové rodině Králových, zde je patrné, jak si pohráli i se slovními hříčkami, přisoudili dědictví. A k tomu spletitou dávku růžných osudů. Některé scénky ze seriálu jsou náhodou docela legendární a humorné. Například když přející bratr K. Macháčkové Václav Vydra křepčil poté, co doktor Král v televizní soutěži vytočil prohru. A celá řada jiných. První série svůj smysl měla a bavila. Přestože i ve druhé sérii najdeme plno zábavných scén, je už děj viditelně natahovaný. Vlastně ani s názvem seriálu už nemá nic společného, protože boj o zámek nám zcela vymizel. Přesto si myslím, že současných 54 % je nejen nezasloužených, ale též málo. Z devadesátých let je to jedna z těch lepších seriálových záležitostí. (20.12.2021)

Jedná se docela určitě o jeden z těch lepších porevolučních českých seriálů, který ani po letech neztratil nic na své aktuálnosti. Je totiž o běžných všedních i nevšedních starostech, které my všichni, někdo v menší, někdo ve větší míře prožíváme dnes a denně. Zkrátka a dobře, je o životě a o všem, co nám může nabídnout, ale i vzít. A z tohoto pohledu si dle mého názoru můžeme v klidu říci, že tento seriál určitě není žádným fiaskem, ba právě naopak. Kromě skvělého hereckého obsazení a napínavému příběhu jedné velké rodiny nabízí i celou řadu vtipných, ale rovněž tragických situací. Dalo by se říci, že se jedná o seriál pro celou rodinu, ve kterém si každý vybere to svoje. Samozřejmě, že zlatá éra televizní tvorby, která primárně vycházela z námětů Jaroslava Dietla je již dávno nenávratně pryč, ale tento seriál jasně ukázal, že i přes absenci skvělých nápadů výše uvedeného scénáristy i spisovatele jde vytvořit velmi obstojný televizní seriál, který si získá srdce řady diváků. (16.07.2017)

Nektere dily jsou slabsi, ale celkove je to skvely cesky serial, ktery se zbytecne moc nepretvaruje a dava divakovi jasne najevo, ze si chce udrzet jeho pozornost tim, ze predklada pribehy takrka ze zivota a ktere neni nikterak tezke vstrebat a pochopit. Navic se zde objevuje spousta skvelych hercu, kteri jsou velmi presvedcivy a pomahaji se szit s postavami. Scenar je deravy pouze vyjimecne a celkove ma skvely spad a naboj. Slava ze se neco takoveho muze jeste v ceske kotline zrodit. (28.03.2005)

Tvůrci Hanuš s Míkem se pokusili navázat na tradici velkých a úspěšných českých seriálů, které před revolucí patřily k nedílné součásti večerního televizního vysílání. Podařilo se jim to. Divácký ohlas byl značný, i když seriál trpěl po režijní i scenáristické stránce křečovitostí, kterou se nepodařilo úplně odbourat ani v následující řadě. Vsadilo se do té doby na málo prověřené herecké obsazení, kdy se vedle zkušených herců objevili také začátečníci, kteří si nevedli nijak špatně. Příběhová stránka v mnohém připomínala rukopis Jaroslava Dietla, ale rozpracovat postavy tak, jak to uměl on, se nepodařilo s takovým přehledem. Někteří herci je navíc hráli zpočátku docela křečovitě, než se dostali do rytmu rolí, které je provázely po další pětiletku. Osudy rodiny Králů jsou však seriálem, který řadím k tomu lepšímu, co se v naší porevoluční seriálové tvorbě objevilo. A je třeba jej ocenit stále víc, když je to v současnosti přímo seriálová mizérie. 60% (05.06.2012)