Úsměvy letní noci

Po neúspěšném diváckém přijetí Večera kejklířů Bergman natočil trojici komedií, které se staly vděčnými diváckými snímky. V Úsměvech letní noci zachovává optimistickou náladu padesátých let, často však sklouzává až k jakési frašce. Některé dialogy budí pocit vykonstruovanosti, nereálnosti a nucené komičnosti. Sled humorných situací je zde nahromaděn opravdu do hutné míry, tudíž divák by se po většinu filmu neměl nudit. Příjemná satira na společnost – v rozpětí Bergmanova díla stále jen průměrná podívaná. (18.10.2003)

Na základě svých dosavadních zkušeností s Ingmarem Bergmanem můžu konstatovat, že je užitečný daleko spíš pro ty, co chtějí spáchat sebevraždu, nebo pro ty, co chtějí zvýšit zisky výrobců antidepresiv, než pro diváky, kteří se chtějí od srdce zasmát. Do tohohle filmu jsem šel s netajenými obavami, protože Bergmanovu komedii A co všechny ty ženy, kterou jsem v minulosti shlédl, považuji za bezkonkurenčně nejhorší film z těch, co jsem zatím od něj měl možnost sledovat. Pravda je, že jsem se ani jednou nezasmál, což ovšem o kvalitách filmu mnoho nevypovídá. Ve skutečnosti jsou Úsměvy letní noci příjemnou historickou komedií, která sice není k popukání, ale pozitivně naladí. Pěkné vybroušené dialogy, kde to mezi jednotlivými postavami jiskří, a zajímavý scénář, který předčí řadu našich oblíbených prvorepublikových komedií. Celkový dojem: 60 %. (20.04.2009)

I komediálně satirický Bergman je Bergman. Zajímavě rozehrané (a ostatně i dohrané) téma, ale šílená u-t-a-h-a-n-o-s-t, ta je výrazně na škodu. A přitom úvodní i závěrečná čtvrthodina jsou na podtrženou jedničku s hvězdičkou. PS: Zlý smích Jarle Kulleho je dokonalost sama. Z fleku bych ho obsadil do nějakého béčkového horroru o šíleném vědci toužícím ovládnout svět. (22.11.2008)

Romantická komédia na bergmanovský spôsob, tak nejako sa to uvádza v otváracích titulkoch. Prečo, nie? Hybaj sem! • Širokospektrálna konverzačná vzťahová záležitosť s ústredným prelietavým švédskym protagonistom - advokátom Fredrikom Egermanom [šikovne zamaskovaný Gunnar Björnstrand], ako povedzme hlavným hýbateľom tohto obzvlášť popretkávaného diania, plného najrozmanitejších, nazvime ich, ako nielen mileneckých situácií, aké by dokázal azda vymyslieť iba tento autor v podaní Ingmara Bergmana, ktorý mal so svojimi c-h-a-r-a-k-t-e-r-m-i toľko spoločných vlastností, koľko sa napokon vlastne ponúkalo, nakoľko sám predstavoval akéhosi vetroplacha, čiže tým pádom napodobňoval len seba samého tak, ako sme to predtým totiž asi nikdy ani nevideli; počas nakrúcania Letného úsmevu, mimochodom, je už tretí krát ženatý, a to vskutku ďalej ani nehovoriac o tom, koľkože ďalších "bokoviek" má ešte na konte; určite ho museli znovu mimoriadne vzrušovať i tieto švédske predstaviteľky: Dahlbecková, Jacobssonová a H. Anderssonová, ktorým rozdal veľmi kvalitné scenáristické karty, aby si s nimi zahrali o divákovu priazeň, čo sa mu určite nadmieru vydarilo, keďže výmeny replík z pohľadu hlavných postáv, pôsobili priam magnetickým spôsobom, aký si teda zvyčajne i veľmi rád vychutnávam. • Čo sa zase konkrétne pre zmenu týkalo mužského osadenstva, tak naprosto nezabudnuteľnými postavami boli: gróf Carl-Magnus Malcolm [Jarl Kulle] a Fredrikov syn, Henrik [Björn Bjelfvenstam], ktorí zručne sekundovali vyššie uvedeným "ženským podperám," o ktoré sa pomerne dosť vkusne opierali, ale najmä neustále zvádzali akési pohlavné súboje, plné iskrivých scén → a podľa názoru I_B sú takéto vzťahy v poriadku?! ← vo filme to rozhodne vyzeralo rozlične, pričom naopak, v holej realite už pomaličky nastávajú pochybnosti v rámci celkovej morálky či etiky takéhoto človeka, a tak sa radšej riaďme iba mottom daného titulu v zmysle: že to ani v podstate vôbec nikam neviedlo, resp. jednalo sa o odstrašujúci príklad, že to takto skrátka nemôže ísť ďalej; inšpirácia pre divácku obec, zatiaľ čo pre autora to akosi príliš neplatilo! • Geniálne kinematografické dielo uprostred L. rokov, XX. storočia. • Nie je to klasická veselohra, akú si asi automaticky hneď predstavíte, skôr by som ju definoval, ako dramaturgickejšiu štruktúru s komediálnejšími prvkami, a nie opačne. (30.07.2024)

Výtečná konverzačka s mnoha skvělými postavami (bavil mě hlavně důstojník Jarl Kulle a Harriet Andersson, které tady sex doslova kouká z očí :) Nejvíc mi na tom filmu imponovalo, jak je na rozdíl od mnoha podobných konverzačních komedií s nádechem ironie prost jakékoliv nabubřelosti a umělosti, což mě vždy dokáže znechutit. Naopak na mě Úsměvy působily velmi upřímně a dotaženě, a to na všech úrovních. Navíc to celou dobu pěkně šlape, žádné výrazně hluché místa. Příjemné překvapení - v kontextu daného žánru, nikoli Bergmanova díla, lehce nadhodnotím. (22.10.2013)