Prověrka osudem

Film široký jak ruská duša ťažko hodnotiteľný merítkami platnými pre iné vojnové filmy. Previerka osudom na jednu stranu je "umeleckým filmom", ktorý má toho evidentne veľa spoločného s filmami napríklad Tarkovského, či Sokurova, na druhú stranu sú v ňom aj akčné scény a pôdorys scenára nie je vôbec inkohorentný ako je to zvykom vo východoeurópských kinematografiách a čo je vlastné práve aj Germanovým ďalším filmom. Naratív nenechá žiadne otázky nezodpovedané a všetky motívy sa zbiehajú k ústrednej téme, v štruktúre rozprávania sa vytyčujú jednotlivé dielčie ciele, stotožnenie s postavami nie je nijako extra sťažované a divák je priebežne uspokojovaný pravidelnými dávkami akcie, či napätia ako to poznáme aj z amerických či iných žánrových filmov (úvodná prestrelka medzi partyzánmi a fašistami, bitka v tábore, prepadnutie nemeckej hliadky, záverečná akcia v tábore). Nad rámec šestákovej akčnej historky film posúva jeho revizionistický prístup k téme partyzánskeho boja, keď ospravedlňuje kolaboranta s fašizmom (vďaka čomu išiel v dobe vzniku automaticky do trezora) a ono štylové spracovanie, ktoré by divák čakal skôr u spomenutého Tarkovského (vysoká priemerná dĺžka záberu, širokouhlý formát, dôraz na exteriéry) či Sokurova ("Odpojený zvuk" - keď napríklad dialóg namiesto prichádzania z úst postavy prichádza akoby niekde z priestoru a nadobúda tak subjektívnu povahu. Síce vidíme kto začal rozprávať ale následne sa nositeľ dialogu buď kvôli pohybu kamery, alebo vlastnému presunu stratí z obrazu, jeho prehovor však zostáva vo zvukovej stope akoby bol stále prítomný. Pôsobí to ako také brblanie, ako keby postava niečo hovorila aj ostatným ale zároveň akoby si to šomrala sama pre sebe, akoby vyslovila svoj vnútorný monológ. Technika, ktorá je do šialených rozmerov dovedená napríklad v Sokurovovom Faustovi, a ktorú som inde ako v ruských filmoch nevidel.) (21.08.2014)

Sovětský ´trezorový´ snímek z období 2. světové války ukazuje nelichotivý osud vojáka, který se vzdal Němcům a začal s nimi spolupracovat, aby si později zase uvědomil své vlastenectví a vrátil se k partyzánům, kteří k němu samozřejmě vzhlíželi podezřívavě. Prokázat svoji loajalitu není zrovna procházka růžovým sadem. Náročné filmové dílo nepatří mezi klasické válečné snímky. Na svou dobu se velmi odvážně vyvarovává veškeré propagandy a oslavě vládnoucí třídy a nepoukazuje na hrdinské válečné činy, což byl zřejmě hlavní důsledek jeho zapsání na černou listinu. Jedná se o inteligentní realistické drama bortící hranice stalinských myšlenek a veškeré aspekty své doby. Vyjímečný, takřka artový, film, u kterého se musí přemýšlet, jinak nebude pochopen. (26.02.2017)

Hodně netradiční pohled na ruskou partyzánskou válku, na hony vzdálený oficiálnímu sovětskému podání historie. Film si klade především otázku, zda i člověk který se provinil na sobě i na druhých má nárok dostat druhou šanci. Civilní herecké výkony a černobílá kamera snímající zpustošenou zimní krajinu, vytvářejí působivou, syrovou atmosféru. V mých očích snímku neuškodil ani dost násilně naroubovaný, v podstatě zbytečný a rádoby optimistický závěr, zamýšlený patrně jako povinná úlitba sovětské cenzuře, která ovšem "Prověrku osudem" na dlouhá léta stejně poslala k ledu. (09.07.2007)

Trezorový, ruský, vojnovo-psychologický film, ktorý rozpráva o ruskom vojakovi v službách nemeckej armády. Má výčitky a nechá sa zajať partyzánmi. Tí mu spočiatku nedôverujú, ale dajú mu druhú šancu... Aj keď starší a čiernobiely, ale stále ďaleko kvalitnejší film ako väčšina súčasnej ruskej vojnovej produkcie. Takýto pohľad komunistom nevyhovoval, preto ho roky nikto nevidel. V súčasnej záplave ruských vojnových filmov na DVD, vyčnieva nad hromadou braku iba pár vydarených kúskov. Spomeniem napr. Vzostup, Hviezda, Balada o vojakovi, ale hlavne asi to najkvalitnejšie, čo rusi stvorili a to /je Choď a pozeraj sa. Film 7/10. (25.01.2009)

Odvážné nabourání sovětského černobílého úzusu o ruských gerojích a zlotřilých Němcích. Až na podkopání celé této snahy v závěru, kde se vše navrátí do starých "dobrých" kolejí. Snímek, který je více zajímavý, než opravdu dobrý. On ostatně není ani dobrý, pouze ostudně průměrný. Pár výtečných pasáží nedokáže dostatečně vykoupit fakt, že střední část se táhne jak dobře namražená vodka. Akorát to není tak lahodné. Prověrka osudem je sice relativně silná v detailech (především těch zachycujících bezútěšnou zimní krajinu), ale s působivostí celku je to již horší. Podstatně horší. (23.09.2008)