Muž jménem Ove

Byla to vlastně komedie? Ani nevím, vtipné to místy bylo opravdu hodně, ale zároveň to není vůbec typický představitel klasických dramaticko-komediálních filmů. Film si po celou dobu drží velmi silný příběh s mnoha smutnými momenty a na konci člověk začíná chápat jaký Ove ve skutečnosti je. Skvělá scéna byla, když Ove řeší jeho přátelství s Runem a jejich rozkmotření na základě neshody mezi Saabem a Volvem. (24.11.2016)

Životná retrospektíva o - iba na prvý pohľad - zlom a bručounskom starcovi. Čiernohumorná i dojímavá, rozprávačsky zaujímavá; s postavami, ktoré máte záujem spoznávať. Starý aj mladý Ove su zahraný tak dobre, že neveríte, že herci nehrajú sami seba. Pričom sú až karikaturisticky presný vo vykreslení hlavného hrdinu tak, aby na jeho povahe stál celý film. (30.11.2016)

Skandinávské mainstream filmy mají vděčného českého difáka, protože mluví jejich jazykem, nebojí se černého humoru, nepotrpí si na velká gesta a poslední dobou i svými zápletkami s přivřením obou očí mohou budit dojem, že sledujeme konečně produkčně ošetřenou tuzemskou tvorbu. Jinými slovy mám dojem, že za úspěchem filmové Skandinávie v našich humnech je aktivování módu sebelži diváka, kde je nahrazený obvyklý altruismus "na český film slušné" za osobní pýchu "byl jsem na dobrém severském filmu", přičemž ještě přihrají dotyčnému punc filmového fanjšmekra a objevitele. Nicméně cílová skupina je u obou variant stejná. Jasně, oproti malému slizkému dog-eat-dog názorovému rybníčku českého hlavního proudu je filmový sever názorově progresivnější, přičemž se nebojí otřít o veškerá "kontroverzní" témata, jako přistěhovalectví, homosexualita a zkrátka celá proměna světa očima starého konzervativního pragmatika, každopádně stále akorát zpracovává do úmoru těženou empatii k postavě na čisté úctě ke staří. Jinak totiž není u protagonisty jediný důvod napojit se na jeho vlnu, protože je to skutečně nesnesitelný hajzl, který nemá jediný charakterový rys, který je schopný zaujmout. Právě proto je budována empatie na základě neskutečně parareálných flashbacků o jeho lásce ke své ženě, která zřejmě musí trpět něčím jako hypertrofovaným altruismem, protože jinak fakt nedává smysl, jak se může sympatická, vzdělaná, mladá žena zahodit s autistickým morousem, který se permanentně tváří jak Albert Fish. Dojetí je pak mačkáno z diváka kontrastem současné starcovy osamělosti ve srovnání s oněmi flashbacky, které jsou tak přepjaté, že například hrdinova žena se v každé scéně, při každé situaci směje, div se mi neprokousala skrze monitor. Čte si a směje se, jde na autobus, směje se, jí polívku a směje se. Uff. Dohozené řešení celého příběhu, které apeluje na silnou sousedskou soudržnost v satelitních předměstských domcích mě též dohání k sebevraždě a jasně naznačuje, pro koho je tohle dobrodružství určeno. (15.03.2017)

Ono je asi stejně nejlepší, když si to ten daný národ zpracuje sám; vydařené filmové zpracování skvělé knihy. Nic ji neubírá (tedy v rámci možností, film se nikdy knize nevyrovná) a je fajn to vidět na plátně. I díky skvěle vybrané Idě Engvoll do role Sonji. "No prosim... Takže ty jsi teplouš?"... 100% (02.11.2016)

Spoilery! Fredrik Backman je plagiátor. Tento snímek dost nápadně připomíná Stoletého stařík, který vylezl z okna a zmizel a rozhodně není podobnost způsobena pouze zemí původu. Příběh o pánovi, který je na povrchu hrozně nevrlý a pro okolí nepříjemný, ale v hloubi duše je to vlastně hrozný dobrák, který morálně a mravně převyšuje své okolí, je natolik vděčné téma, že pokud se kolem filmu nepohybují kokoti, tak to ani nemůže dopadnout zle. Kolem tohoto snímku se kokoti nepohybovali a dopadlo to tudíž nad moje očekávání. Úvod, kde hlavní hrdina experimentuje se způsoby nejlepšího odebrání se na věčnost, není kdovíjak zajímavý. Dle posledních myšlenek před smrtí se divák postupně seznamuje s životem hlavního hrdiny, kterého potkala tu a tam velice nepříjemná událost, která ho významně ovlivnila a přesměrovala mu život o kousek jinam. Jak tak během sledování člověk pána lépe poznává, tak mu navzdory vydatnému podivínství celkem přirůstá k srdci. Poslední věc, kterou si senior přeje, je zanášení jakýchkoli novot do posledních chvilek jeho příjemně stereotypního života. Aby byl snímek dostatečně aktuální a přitáhl hodně diváků, tak pánovi do života vstoupí mladá svérázná rodinka imigrantů. Vše směřuje k celkem očekávanému konci. V hodnocení musím sáhnout vysoko, protože není moc věcí, které bych mohl snímku vytknout. Dokonce i humor vystrčí růžky během krátké vsuvečky ohledně rivality mezi Saabem a Volvem. (12.10.2016)