The Eight Hundred

Po technickej a vizuálnej stránke je to dokonalosť sama, vojnové peklo v pravej podobe. Prvá hodina ma skutočne veľmi zaujala, nájazdy Japoncov na továreň nemali chybu. Spočiatku som čumel s otvorenými ústami ako je možné, že Číňania majú nemecké helmy, uniformy aj výzbroj, ale niečo pravdy na tom je, oni skutočne používali výzbroj a výstroj z rôznych krajín. Celý tento príbeh je ako vymyslená rozprávka, kde vojnovú zónu a blahobyt pokoja oddeľuje iba jedna rieka, keby to nebola pravda. Nepochybujte o tom, že je tu mnoho vecí prikrášlených, zheroizovaných, ale základ je pravdivý. Po prvej hodine však moje nadšenie postupne opadávalo. Samovražedné skoky s granátmi z budovy vyzerali efektne, ale v situácii keď potrebujem každého vojaka by som ja osobne hľadal iné riešenie. Nešlo tie granáty zviazať a hodiť bez ľudského doprovodu? Potrebujeme niečo ťažké? V továrni muselo byť harampádí celá hromada... Vztýčenie vlajky bol vrchol, nechať zabiť toľkých vojakov len pre vlajku...Niekto povie je to symbol...Ok, vyvesme ju na 5 minút, zajtra znova, aby vedeli, že sme tu a potom znova...hrdinstvom a obetovaním sú zabalené mnohé scény, niektoré viac iné menej, ale v konečnom dôsledku je to práve to, čo filmu najviac strháva body. Keby sa v tomto smere ubralo, je to jeden z naj vojnových filmov za posledné roky, takto len pozoruhodný film. 70%. (14.11.2021)

Jeden z najlepších vojenských filmov posledných rokov, Číňan prekvapil. Shanghai v roku 1937 bol rozdelený na koncesie v ktorých Čínania, Angličania , Nemci a Francúzy mali vlastné teritórium, zákony a ich nedotknuteľnosť ( koncesie boli ukončené dňom bombardovania Pearl Haurbou, t.j cca 7.12.1941). Toto zvláštne postavenie vytvorilo bizardnú situáciu, kedy si cudzinci mohli cez cca 10 m kanál pozrieť v priamom prenose bitku o Sihang Warehouse – poslednú budovu v ktorej odolávali posledné zbytky pozbierancov Čínskej armády proti Japnskej armáde. Tá bola zďaleka najagresívnejšia spomedzi aziatov po stáročia. Na začiatku 19 storočia zaútočili na Kóreu, Thaiwan, Čínu, na hlavu porazili Ruské námorníctvo. Stretávame sa na jednej strane s agresívnym, v bojoch zdokonaleným Japonským vojskom proti pár odhodlaným vojakom a zmesov kadečoho. Záver ukáže, prečo tento vopred prehraný boj mal vplyv na budúcu Čínsku armádu a odpor voči Japoncom- Čínsky roľník sa mení zo zbabelého ustráchanca na vojnového hrdinu. 5*+ (28.12.2020)

,,KDYBY BYL KAŽDÝ ČÍŇAN STATEČNÝ JAKO ONI, JAPONCI BY SE SEM NEODVÁŽILI“… /// Válečný maso, hrdinství, zbabělost… a kus toho patosu… prostě válka. Hodně dobrejch okamžiků, ovšem ani tady se místy nevyhnuli nudě – když jde o takový to válečný vykecávání… ale to je všude. Prostě válka. Když Číňani zaplatěj za film takový prachy, můžete si bejt jistí, že to bude znát. Minimálně na technický stránce, akci a počtech komparsu. Asi nejlepší válečnej film za posledních… kurva nevím…no (EvilPhoEniX říká 10 let… no tak teda jo…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Je mi celkem u prdele, jestli film dokáže vyjádřit třídní útlak v řadách Kuomintangské armády. Chci se bavit! /// Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ ** (06.01.2021)

Mile překvapil námět, v němž nehrají titulní roli vojska čínských soudruhů, ale převážně Čankajškovi vojáci. Odvaha se cení a podle očekávání to vládnoucí garnituře nešlo pod nos. Dalším plusem je absurdnost prostředí, v němž se konflikt odehrával, kdy se bojující strany ocitly v jakési válečné divadelní hře, kterou z bezpečí za řekou pozorovali jak jejich krajané, tak Evropané či Američané pobývající v britské části Šanghaje. A nakonec je tu technická stránka věci a kvalita akčních scén, kde jsou vynaložené peníze prostě vidět. Na druhé straně stojí všudypřítomné gerojství a patos, což jsem se zpočátku snažil přehlížet, ale zkrátka a jednoduše to nešlo. Některé scény, jako to z vlajkou, sice působily efektně, ale člověk se při nich chtě nechtě musí usmát. A nelíbil se mi ani pohled na cynické bělochy sázející se o to, jak dlouho obránci vydrží. Celkově to vidím na mírný nadprůměr. 60% (13.01.2021)

Jakkoliv jsem nakloněn válečným spektálům a nemohu popřít, že tento je skutečně technicky vymazlený, tak ten patos a realismus out of window (použijme nový Grekův koncept vědeckosti, realismu osa Aristotelés-Boll, případně aristotelsko-bollská stupnice) někdy zbytečně maří dosavadní úsilí flimařů. Mluvím o té naprosto nemožné scéně vztyčování vlajky, která stojí desítky mrtvých a raněných. Hudba je někdy působivá a povedená, jindy nemám dobrý pocit z hudební režie (nevhodné motivy pro danou chvíli). Ano je tam heroismus, patos, to vše chápu pro událost obrany šanghajského skladiště roku 1937, kdy oddíl o velikosti brigády odolával celé japonské divizi. Trochu mě však mrzí, že ve všem tom válečném pekle a propagaci semknutí národa, vlasteneckých hodnot se nekonaly žádné postavy a trochu lidský příběh, jsou to jakoby jen omylem útržky a fragmenty. Velkohubá prohlášení z loňska (než film dostala do spárů cenzura), jak to bude epické, a pecka ve stylu Dunkirk jsou mimo. Čína je ještě na sto honů od takového typu filmů, ne vzhledem, ale obsahem. Uvidíme, co letošní filmy na téma 70.výročí korejské války, a Yimou Zhang na to téma chystá svůj film o čínském odstřelovač pro příští rok, bojím, bojím. (07.11.2020)