Bitter Moon
Lunes de fiel
Horký mesiac
Režie:
Roman PolańskiKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
VangelisHrají:
Hugh Grant, Kristin Scott Thomas, Emmanuelle Seigner, Peter Coyote, Victor Banerjee, Stockard Channing, Patrick Albenque, Geoffrey Carey, Ysé Tran (více)Obsahy(1)
Po úspěšném kriminálním thrilleru FRANTIC natočil Roman Polanski další "pařížský" film - erotické drama podle knihy Pascala Brucknera Hořký měsíc. Ve středu jeho pozornosti se opět ocitají cizinci, vykořenění ze svého prostředí a prožívající nečekaně intenzivní a destruktivní citovou lekci. Mladý britský manželský pár, Nigel a Fiona Dobsonovi, se na cestě lodí seznámí s krásnou francouzskou tanečnicí Mimi a jejím starším invalidním americkým manželem Oscarem. Invalida vycítí mladíkův zájem o jeho manželku a po několik večerů mu vypráví šokující příběh jejich trýznivého vztahu. Oscar žil v Paříži, kde se nepříliš úspěšně pokoušel o spisovatelskou dráhu. Se servírkou Mimi prožil vášnivou romanci; po nějaké době se však dívky přesytil a musel vynaložit všechen svůj cynismus a krutost, aby se jí zbavil. Mimi se mu však krutě pomstila a připoutala ho k sobě navždy. Pár je nyní spojen poutem nenávisti a zmarněné lásky až za hrob. Setkání s podivnou dvojicí odhaluje dlouholetou manželskou krizi mladého páru, žijícího ve zdánlivém klidu jen proto, že nikdy neprošel milostným "rájem ani peklem". Frustrovaná, poddajná Fiona je však žárlivostí vyprovokována ke vzpouře proti svému citově pohodlnému, chladnému manželovi; katastrofa je stejně bouřlivá jako předchozí zdánlivý klid.
Polanského pesimistická vize vypovídá o odvěké přitažlivosti mužského a ženského principu; ale muži a ženy neprožívají věci totožně (měsíc na obloze je pro Oscara sladký, pro Mimi však hořký) a mnohdy se míjejí. Jakýkoli dlouhodobý závazný vztah je podle tvůrce odsouzen ke krachu, jenž může mít v nejlepším případě podobu trpké a chladné "tiché dohody" (Dobsonovi), v nejhorším však skutečného pekla na Zemi (Mimi a Oscar). Stylově vytříbené drama jako vždy u Polanského popisuje zběsilý "balet citů" hrdinů s chladným, místy sarkastickým odstupem. Téma i atraktivní, avšak nikoli samoúčelné erotické scény se sadomasochistickým nádechem pravděpodobně zajistí jinak poněkud tezovitému snímku divácký ohlas. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (378)
Je to síce veľmi extrémne vyhrotené, ale pritom skvelo zachycujúce vzťahové vývoje. Od prvotného pobláznenia, cez živočíšnu príťažlivosť až posadnutosť, k pocitom absolútneho šťastia, ktoré vystrieda dojem nasýtenosti pretekajúci do podráždenosti z maličkostí. V tom všetkom sa vo vlnách mení kapitán u kormidla a tým pádom sa upravujú aj pravidlá "hry". Príbeh o dvojici, ktorá mala svoj dátum spotreby, mala vymedzený priestor pre šťastie, ale skrz rôzne okolnosti, motivácie spolu vydržali a navzájom sa nenávratne poznačili. Hořký měsíc je ako chutné ale nedravé jedlo. Viete, že by ste nemali, ale neviete odolať. A to presne zažíva ústredná štvorica, v rámci ktorej dominuje predovšetkým Peter Coyote. ()
Je podivně fascinující sledovat manželský pár, který se hádá. Nechcete se do toho zapojovat a už vůbec ne určovat, kdo je v právu, ale je to fascinující pozorovat a říkat si sami pro sebe, kdo si to v ten a ten moment "zaslouží". I když víte, že byste neměli. Jeden z filmů, který si za pár let musím pustit znovu. 80 %. ()
Fascinující film. Mohla snad adaptace Brucknerovy stejnojmenné knihy vůbec dopadnout špatně, když ji nenatočil nikdo jiný než mistr v tomto žánru? Přesto mi pořád Brucknerův text přijde o něco lepší než Polanského film - je to velmi dobrý román napsaný intelektuálním a nápaditým stylem, o jeho výjimečně bohatém jazyku nemluvě. Za všechny ty skvělé pasáže Brucknerovy prvotiny bych zde rád ocitoval jednu, aby reprezentovala celkovou myšlenkovou originalitu oné knihy, která se doslova čte jedním dechem: "Nikdo z nás nevěděl, co k němu ten druhý cítí, nikdy nezaznělo žádné "miluji tě". Vyslovit ta slova by bylo znamenalo uzavřít to nijak předem nepromýšlené spojení do rámce citů příliš všedních na okouzlení, které jsme zažívali. Jednoho deštivého večera jsme se tedy loučili na stanovišti taxi s nevysloveným vyznáním. Přesto jsem měl tu odvahu požádat ji o nějakou zástavu přátelství. Nezaváhala ani vteřinu, zvedla uprostřed silnice sukni, obratně si svlékla kalhotky a vsunula mi je do dlaně.... Ze dne na den se zázrak ztratil... Ve své chmurné mysli jsem si ten vyhaslý život opuštěného muže vyplňoval představami plného a intenzivního života Rebečina. Ty spousty hodin, které jsem ztrácel plněním jednotvárných úkolů, jí určitě přinášely nesmírné bohatství zážitků. Jednou jsem s ní mluvil po telefonu: zdálo se, že se dobře baví. I já jsem předstíral, že je mi skvěle, jako správná oběť kruté nenucenosti, která přikazuje moderním milencům považovat utrpení za něco nevhodného a žárlivost za nedostatek dobrého vychování. Těžko jsem se smiřoval s tím, že nepřítomnost milované osoby se u každého projevuje různými symptomy, chtěl jsem, aby u obou byla jasně a zřetelně viditelná bolest. Bylo mi mi dobře při pomyšlení, že je Rebecca dramaticky zoufalá z našeho odloučení a že se trápí smutkem. Copak je možné, že jí chybím jen občas? Po tom všem, co jsme spolu prožili? Do mysli se mi vloudilo strašlivé podezření: a co když žije pořád stejným rytmem? Co když to, co jsem já cítil jako něco výjimečného, jí připadá jako naprostá banalita?... Není pochyb, karty byly špatně rozdány a já jediný jsem měl trpět. Tahle představa mě děsila: proklínal jsem existenci v páru. Dříve, než vám dá pocit bezpečí, sevře váš život kolem jedné jediné bytosti a učiní vás závislým na jejím sebemenším rozmaru. Milovat znamená dobrovolně poskytnout tomu druhému neomezenou moc nad sebou samým. Jak jsem jen mohl připustit vlastní zotročení?..." Brilantní text. UPDATE 23.2. 2017 - Jak jsem byl z tohoto filmu kdysi unešený, po nové projekci po letech musím své tehdejší nadšení silně krotit. V první řadě mě na tom filmu popuzuje to, jak se někdy až nepochopitelně odklání od předlohy - všechny postavy mají jiná jména i povolání (to jako proč?), některé románové postavy byly z filmu zcela vypuštěny, stejně jako mnoho důležitých pasáží (po jejichž vynechání nedává filmový děj mnohdy smysl), a film se od předlohy radikálně odklání i ve svém závěru. Celý film na mě navíc působil nepříjemně laciným a "ušmudlaně devadesátkovým" dojmem - především kvůli kameře a použitému soundtracku. Nebavilo mě moc ani obsazení - Hugha Granta jsem nikdy nemusel, a ani zbytek herců ve mně nevyvolává nějaké větší nadšení. Za mě nově strašné zklamání, hraničící až s rozčarovaností nad tím, jak moc - a pro mě zcela nepochopitelně - se ten film odklání od skvělého textu předlohy. UPDATE 4.2.2021 - Na nové zhlédnutí po letech mě to kupodivu zase hodně bavilo, asi jak jsem už zapomněl tu předlohu, a zbavil se tak tendence srovnávat ji s filmem. Obsazení i herecké výkony jsou absolutně bezchybné, má to skvělý soundtrack (ta Vangelisova hudba je skutečně nádherná), a navzdory tomu, že to má přes 2 hodiny, se mi tam ani na chvílí nevkrádala nuda, a bavilo mě to sledovat. () (méně) (více)
Vypravěč Oscar retrospektivně sděluje náhodnému spolucestujícímu Nigelovi svůj milostný příběh s jednou francouzskou slečnou lolitovského / femme fatale charakteru (Emmanuelle Segnier je na snězení a ohromně jí to sluší i dnes - po čtyřicítce). Říkají jí Mimi. Je to nekonečný příběh, neschází peripetie vztahu, vzestupy i pády a Nigel zpočátku nic nechápe. Možná ani divák. Až když se s onou hlavní protagonistkou příběhu Nigel setkává i ve skutečnosti, situace se mění. A jeho přítelkyně Fiona přihlíží... Je ten konkrétní příběh vůbec důležitý? Ne, nenechte se zmást. Příběh filmu je jen pozlátko. Kostra tkví v myšlence a v té je Hořký měsíc se závěrečnou "večírkovou" katarzí výjimečný. V síle sdělení něčeho tak jednoduchého a přitom zcela zásadního. A o čem nám to Roman Polanski, potažmo jeho filmový zprostředkovatel v podobě vypravěče, chtěl vlastně vyprávět? O nespoutanosti sexuální fantazie, pomíjivosti lásky, mužské impotenci odmítat, nepodlehnout pokušení nebo snad o neschopnosti člověka zůstat na jednom místě, o nevyhnutelném stereotypu manželství...? Zpočátku jsem nebyl nadšený, nicméně Polanski si mě postupně získával a jisté přehmaty pak zakryl výborným závěrem (-spoiler-). Už když začal večírek, sladkobolná hudba a ploužení... tušil jsem něco mimořádného. Podobně jako Lynch vystavěl svojí scénu i Polanski. Člověk v králičím kostýmu zneškodňující groteskním kopem ulízlého Itala, absurdní prostředí vystlané zvracejícími důchodci se zafáčovaným nosem, zpomalené pohyby, teatrální tleskot přihlížejících, vhodný hudební doprovod... a pak svůdné, delikátní tance, překvapivý výraz a nevědomost v Nigelově obličeji... co vís si přát? Polanski závěrem celé vyprávění notně nadsadil a zároveň umocnil sílu sdělení. Nešlo primárně o příběh, však to Mimi pošeptala v jedné scéně Nigelovi do ucha, šlo o vztahy mužů a žen obecně. Třešničkou pak mohlo být Oscarovo (hypotetické) povstání z invalidního vozíku a tleskání do rytmu hudby spolu s dalšími, aneb tak nějak bych viděl ideální možné zakončení a chrochtal byl blahem stejně jako v jedné scéně chrochtá Oscar, ačkoliv ani "ukončení života jednoho vztahu" nebylo beze smyslu a nedá se příliš namítat. Nepochopili jste nebo nepřijali fenomenální a stále nedoceněné Kubrickovo "Eyes Wide Shut"? Pak je Hořký měsíc zajímavou, filmařsky ne tak temnou alternativou s notně hořkosladkým závěrem. Muži i ženy na svých kocábkách (a přitom na jedné a týž lodi). Závěrečný dovětek? Člověk zraňuje, nemůže se rozdat a popřít zároveň sám sebe, nesnadné je určit viníky neštěstí a rozpadů vztahů. Byl to hořký příběh... a život hořký je (čímž popírám Felliniho). │90% ()
Zručná ruka mistra Polanského stvořila téměř dokonalé dílo, které nadmíru splnilo má očekávání. Film o hrátkách s lidskou duší a srdcem, o kouzlu ženské osobnosti a v podstatě i o životní spravedlnosti. Spousta velmi silných scén (např. erotická scéna s mlékem). Neodolatelné kouzlo a půvab Emmanuelle Seigner, podmanivá poutavost snímku a perfektní scénář a i Hugh Grant, ke kterému vůbec netíhnu mi tu nijak nevadil. Hořký měsíc má zkrátka toho tolik co říci, že druhá projekce je pro plnohodnotné vychutnání povinností. Velmi silné 4* ()
Galerie (50)
Zajímavosti (12)
- V knize se jednotlivé postavy jmenují jinak a vypravěčem není neúspěšný spisovatel, nýbrž lékař. [Zdroj: časopis Cinema 04/2019] (ČSFD)
- Nigel (Peter Coyot) nosí hodinky Jaeger-LeCoultre Reverso. (Liqid)
- O roli Oskara se ucházel James Woods. (HarveyDent)
Související novinky
Zemřel legendární hudební skladatel Vangelis
Svět filmu a hudby opustila další fenomenální osobnost, jejíž výraznou a zvukově podmanivou tvorbu zná snad každý filmový divák. Ve věku devětasedmdesáti let totiž zemřel legendární řecký hudební… (více)
Polanski holduje masochismu
Roman Polanski a erotická černá komedie? To zní jako něco, co by mohlo fungovat. A to není narážka na jeho soukromý život, ale na jeden z jeho nejlepších filmů – Hořký měsíc. To sice nebyla komedie,… (více)
Reklama