Čínská čtvrť

Do Chinatownu jsem vkládal poslední naděje, že si umím vybrat ještě film, který mně nadchne, okouzlí a učaruje. Po několika zklamáních jsem si spravil chuť jako kdybych opustil nádražácké bistro a zamířil přímo do Sacheru! Po dobu celé projekce jsem byl přesvědčen, že zůstanu u čtyř hvězdiček, ale po zvážení toho, že na stupnci jedna až deset jsem stále u vrcholu - ať u brilantní režie Romana Polanského, hereckých výkonů Nicholsona a sexy Dunaway, scénáře nebo perfektní hudby, která jen a jen umocňuje skvostný a nezapomenutelný zážitek z neonoir kriminálky - musím dát plný počet, velký jak samo Los Angeles! (14.06.2008)

Vždycky je v tom ženská. Na polanského uchopení vynikajícího a promyšleného scénáře je radost pohledět. Spálené a vysušené L.A. je zadušené tíživou až paranoidní atmosférou, zvlášť když voda neteče. Nejsem velkým příznicem Nicholsona, ale tady je opravdu výborný a hlavnímu hrdinovi dodává potřebnou uvěřitelnost. Zdrcující finále je už jen třešnička na dortu. V 70-tých letech muselo jít téměř o filmařskou revoluci.Špatný plo tlávu. (20.03.2013)

Nedávno jsem tenhle skvost viděl asi popáté, ale konečně poprvé v širokoúhlém neořízlém formátu (ostuda našich distributorů, že tento jeden z nejlepších filmů 70.let nikdy nevyšel na DVD s čes.podporou). Málokdy se mi stane, že mě film vtáhne do děje tak, jako bych tam byl přítomen. Chinatown disponuje mimořádně hutnou, až tíživou atmosférou sluncem spálených ulic letního Los Angeles 30.let minulého století, kdy pozvolna gradující děj začíná jako vcelku obyčejná noirovsky laděná detektivka, aby pak v závěru přerostla do drama až antických rozměrů. Jacka Nicholsona jsem viděl hrát už v mnoha a mnoha filmech, ale tady v mých očích zahrál svojí životní postavu. To samé lze říct o Faye Dunaway. Hudba Jerryho Goldsmitha se pak místama dotýká až dokonalosti, při jeho melodicky výrazném ´Love Theme´ saxofon nikdy nezněl sladčeji. Při oscarovém udílení tehdy byla silná konkurence (Kmotr II., Skleněné peklo atd.), ale stejně se nemohu zbavit pocitu, že páni akademici tehdy spali, když z 11 nominací přiřkli Polanskimu majstrštyku jedinou sošku - za scenář. Můj TOP 10 film. (03.08.2007)

Kdo strká nos, kam nemá, může o něj přijít. Polanského poslední film točený na území USA, v němž Nicholson na můj vkus a na roli, co hraje, nějak málo pije a ještě míň kouří. Určitě se shodneme na tom, že filmu noir sluší černobílá, nicméně k dokonalosti mi navíc ještě scházela nějaká konverzační jiskra, která by zapálila to spalujícím žárem vyschlé L.A. A ten konec? „Forget it, Jake, it´s Chinatown.“ A nebo taky Sharon Tate.. (10.10.2009)

V polovině 70. let se režisér Polanski rozhodl oživit dávno mrtvý žánr noir, a stal se tak zakladatelem tzv. neo-noir žánru, který si v 70. a 80. letech našel četné následovníky a příznivce. Čínská čtvrť je vlastně vlajkovou lodí své kategorie a člověk musí i po letech obdivovat technickou stránku věci, ať už pečlivou režii, hudbu nebo - a to především - precizní kameru. Přesto s filmem jako takovým mám problém. Zápletka a scénář mě nedokážou strhnout. Jakkoliv se Čínská čtvrť považuje za jeden z nejlepších filmů Polanského, osobně upřednostňuji v jeho tvorbě jiné kousky. Kdo má rád charismatické detektivy, osudové ženy a dramatickou atmosféru, může si tenhle film vychutnat, osobně ale dávám přednost žánrové klasice o 2-3 desítky let starší. Možná mi i trochu vadí pozvolné tempo a stopáž filmu. Celkový dojem: 70 %. (26.05.2010)