Režie:
Steven SpielbergScénář:
Tony KushnerKamera:
Janusz KamińskiHrají:
Ansel Elgort, Rachel Zegler, David Alvarez, Ariana DeBose, Rita Moreno, Corey Stoll, Brian d'Arcy James, Maddie Ziegler, Mike Faist, Ana Isabelle (více)VOD (3)
Obsahy(2)
West Side Story vypráví klasický příběh o vášnivé rivalitě dvou pouličních gangů a romantické lásce dvou mladých lidí v prostředí New York City roku 1957. (Falcon)
Videa (3)
Recenze (187)
Původní muzikál jsem (doposud) neviděl - shame on me - takže jsem ke Spielbergově filmu přistupoval s čistým štítem, zároveň jsem však měl jistá očekávání vzhledem ke jménu režiséra a náloži Oscarů, jež získal film z roku 1961. Na první, druhý, a vlastně i jakýkoli další pohled jde o moderní adaptaci zamilovaného příběhu Romea a Julie, kde místo šlechtických rodů máme pouliční gangy znepřátelených národností, jež si na chvíli nedají pokoj, což má fatální následky. Spielbergova řemeslná režie, chytlavá hudebně-taneční čísla a veskrz i sympatické herecké obsazení činí z West Side Story příjemnou podívanou, která se skvěle hodí na plátna kin. P.S. Rita Moreno - klobouk dolů! ()
Nejsem úplně obdivovatelem těhlech doslovných remaků. Je mi jasné, že díky tomu se stěžejní dílo kinematografie jako je West Side Story dostane spíše i k dalším generacím, ale ocenil bych originálnější tvorbu. Je tu zároveň hodně vidět jak má Spielberg v oblibě původní film a hodně ho ctí. Choreografie je velmi povedená a neokoukané tváře se poměrně hezky uvedly, jenom ty zavedenější to trošku kazily, protože například Ansel Elgort je u mě zaškatulkovaný jako takové netvárné dřevo a West Side Story na tom nic nezmění. Na druhou stranu mám pocit, že Rachel Zegler a Arianu DeBose uvidíme ještě mnohokrát v nadcházejících letech. Celkově mám z West Side Story spíše smíšené pocity. ()
Písať, že Steven Spielberg je génius, by bolo zbytočné. Že vie točiť magické obrázky, tak isto. Že sa pustí do remaku a to rovno muzikálu, je už čo povedať. Filmárčina za 5 hviezd, emotívnosť za ešte viac. Števo si tu splnil sen ( aj keď som dúfal, že jeho pokus o muziku bude pôvodný námet, aj tak ale nevadí ), dal nám ďalšiu grandióznu zábavu ( aj keď blockbusterové parametre spĺňa len obrazovo, účetne nič moc ) a je to dielo, ktoré sa môže vo veľkom študovať na vysokej škole filmovej. Parametre na to má rozhodne. ()
Na muzikálové novince Stevena Spielberga West Side Story mě po první (a pravděpodobně ne poslední) návštěvě kina zaujala spousta věcí. Překvapivě ani ne z hlediska vyprávění, kdy Steven víceméně střídá perspektivy několika klíčových postav a subsvětů v jednoduché variaci na Romea a Julii. Napoprvé jsem si užíval spíše to, jakým způsobem je nakládáno s muzikálovou formou a jak se dociluje toho, aby hudební čísla jen neprotahovala stopáž a sloužila plynulému odvíjení příběhu. Značná část filmu užívá žánr muzikálu spíše jako zpestření a ozvláštnění nežli hlavní rámec, což poznáme hned v úžasné úvodní sekvenci, představující nehostinné newyorské ghetto a dvě znepřátelené party / subsvěty. Jen nenápadné bubnování a hvízdání vyvolává chytlavý rytmus, jemuž se přizpůsobuje i pohyb kamery a taneční choreografie. Ty nejsou opulentní a sebestředné, nýbrž promyšleně duplikují nějakou činnost či pohyb postav za nějakým cílem. V úvodu například aktéři skáčou na plot, sbíhají se ze všech stran a pouští se do pouliční potyčky, což se děje formou pečlivě inscenovaného tanečního čísla. V tomto ohledu je zajímavá také deklamovaná nestálost fikčního světa, kdy okolní prostředí evidentně neakceptuje, že se nachází uprostřed muzikálového příběhu s jeho vlastními pravidly. Herci tedy často blokují dopravu nebo se motají v cestě kolemjdoucím - Spielberg záměrně inscenuje více akcí v jednom záběru, aby ochránil od nudy a zívání ty diváky, kteří tanečním číslům a prozpěvování úplně neholdují. To se mění v prostřední romantické a melodramatické části, kdy se naopak hodně pozornosti soustředí na zpěv, prohlubující emoce a empatie. I tehdy nás ale scénář nenechává usnout a tvůrci si hlídají, aby texty písní nějak rozvíjely pocity postav, myšlenky o společenské disharmonii či další osobní motivace. Závěr pak od hudby zcela upouští a vše soustřeďuje na vyvrcholení příběhu tří romanticky propletených postav, které nenechá jedno oko suché… Pravda, třetí akt se zdlouhavým duetem titulních ženských hrdinek skřípe více, než bývám u Spielberga ochoten akceptovat, a odzbrojující vypravěčská kreativita pramení spíše v jednotlivých sekvencích nežli v lehce zdlouhavějším celku. Jenže těch obdivuhodných pozitiv, svádějících k další návštěvě kina, je přeci jen dostatek. Ony nejkreativnější pasáže jsou opět geniální - úvodní dlouhý záběr stoprocentně vtahující, setkání Tonyho a Marii kouzelné, jak to jen jde, a králem filmu je zhuštěné paralelní sbíhání k očekávané bitce dvou gangů. Tehdy Spielberg naplno ukazuje svou velikost a křížový střih mezi několika aktéry, jejichž rozdílné nálady a očekávání lehce splývají, je ukázkou filmařského mistrovství. A to se pochopitelně týká celé audiovizuální stránky, s níž si tvůrci nesmírně vyhráli - Kaminskiho kamera, střídající hladký pohyb při tanci a v interiérech s roztřeseností ve vypjatých scénách, úchvatné nasvícení a hra se stíny a také důraz na barevné spektrum, zřetelně oddělující oba znepřátelené subsvěty. Tolik líbivých a zajímavých podnětů nabízí každý rok stále méně filmů, a byť jsem letos některé velké hráče dosud neviděl (popřípadě nás čekají v případě Matrixu a novinky Paula Thomase Andersona), tak zde sebevědomě přivolávám minimálně čtyři Oscary (nejlepší film a režie velmi pravděpodobně, za kameru a kostýmy bych se vůbec nedivil a možná i za tu perfektní retro výpravu). Pokud můžete, jděte do kina - minimálně na intimnější randíčko snad neexistuje vhodnější a emocionálně všestrannější biják (i když to jako tradičně nemohu posoudit). 90 % () (méně) (více)
Nádherne natočené, Spielberg by si z fleku zaslúžil oscara. Toho ale dostane Campionová, pretože jej film je nielen výborne natočený, ale aj relevantný pre dnešnú dobu. Spielberg (rovnako ako tento rok Joel Coen), natočil film pre seba, ktorý bude zaujímať jeho, filmových kritikov a fanúšikov originálu. A nikoho iného. Neviem si predstaviť, koho by dnes zaujal ktorýkoľvek song z West Side Story. A tak vznikol najväčší kasový prepadák jeho kariéry. Dúfam dostatočný odstrašujúci príklad nie pre tvorbu muzikálov, ale pre adaptovanie Shakespearea a ďalších mŕtvych látok a hudobných štýlov. Nechajte minulosť tak, alebo s ňou choďte do divadla. Tu máme 21. storočie. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (13)
- Kvůli pandemii COVID-19 byl film odložen ze 17. prosince 2020 na 10. prosince 2021. (ČSFD)
- Ansel Elgort lezl v balkonové scéně po požárním schodišti sám a snažil se přesvědčit produkci, aby mu nedávala žádné jištění. Nakonec však byl jeho požadavek zamítnut. (NiWi)
- Skladby „One Hand, One Heart“, „Somewhere“, „A Boy like That / I Have a Love“ a částečně „María“ byly zpívány živě přímo během natáčení. (TroiMae)
Reklama