Smrt a dívka

Sigourney Weaver se díky roli důstojnice Ripleyové ve vetřelčí sáze stala hvězdou první velikosti a vyhledávanou představitelkou silných ženských postav. Nicméně dlouho se jí vyhýbalo ocenění Filmové akademie. Většina filmových fanoušků si její herecký vrchol spojuje s oscarovým titulem Gorily v mlze, já ale tvrdím, že své herecké mistrovství ukázala nejlépe v Polanského nenápadném komorním snímku Smrt a dívka. Polanski často a úspěšně využíval jako východisko pro svá dramata divadelní předlohy. Tenhle kousek považuju za jeho "nejdivadelnější". Tři špičkoví herci, výborný scénář, který diváka až do poslední chvíle udržuje v napětí a nejistotě, na čí stranu konfliktu se postavit, kdo je vlastně obět a kudy vede cesta k vyrovnání se se špinavou minulostí. Polanski natočil emocemi nabité konverzační drama, jehož jedinou slabinou je, že někteří diváci by (celkem pochopitelně) upřednostnili atraktivnější formu efektního thrileru. Celkový dojem: 90 %. (04.01.2019)

Hysterie Sigourney sluší. Ačkoliv má zbraň a bojuje s démony, nyní to jsou démoni v její hlavě, žádný Alien. Film ale není o nic méně dramatický a bolestný. Psychická labilita herečce srší z očí a do poslední chvíle nevíte, jestli ten chlap, kterého mlátí a kterému nacpala vlastní kalhotky do úst jako roubík, je tím doktorem, který ji kdysi mučil a zda-li si skutečně zaslouží popravu z jejich rukou. Tak nějak jí to přejete. Ano! Je to on. To musí být on. Ale ten jeho pohled, tak zmatený a nevinný. Nevím o co jde, říká. Žádný šokující závěr se neodehrává. Skončí to tak, jak všichni čekali. Doktor je jen chudák, který kdysi na chvíli získal moc na druhými. A je odsouzen zůstat chudákem nadále. (12.05.2008)

Pravda. Na minimálním prostoru a pouze se třemi herci. Ostatní se od mistra můžou učit. Tak trochu mi to připomnělo mladší drama Přiznání (2001) režiséra Richarda Linklatera. I tam se zdánlivě všední povídání změní na snůšku krutých skutečností. V Polanského dílku nicméně sledujeme ženu, kterak v osamělém domku připravuje večeři pro manžela. Ostražitá Paulina mlčky v duši dennodenně vzpomíná na nepříjemnosti spojené s diktátorským režimem. A ty se uprostřed noci rozhoří překvapivě naplno. Její muž je totiž vážený demokrat a právník, který má vyšetřovat zločiny minulého režimu. A byla to láska k němu, která jí uvrhla do cel tajné policie. Do cel, ve kterých byla za zvuků Schubertovy melodie opakovaně znásilňována. Co se musí stát, když se sadistický kat nyní spolu s manželem objeví u jejích dveří? Temné drama si výtečně hraje s divákem a pekelný soukromý soud může naplno začít. Legendární provokatér Roman Polanski opět bourá i ty nejzákladnější životní jistoty, nezapírá svůj divadelní původ a libuje si v detailech (kalhotky poslouží jako roubík). Herecky překvapí zejména pro mnohé netypicky obsazená Sigourney Weaver (sám jsem tuhle dámu docenil až po letech), svou hereckou genialitu opět rozehraje Ben Kingsley jako domnělý viník. Vřelé doporučení na nejen osamělé večery. (01.01.2010)

Vynikající konverzační thriller, který spolehlivě drží diváka v nejistotě - především díky excelentnímu hereckému výkonu Sigourney Weaver, která se velmi přesvědčivě drží na hranici mezi osobou s traumatem, která touží po pomstě, a bláznem. Polanski mě osobně ještě nikdy úplně nenadchnul (a nepodařilo se mu to ani tentokrát), tento film na mne alespoň nepůsobil tak chladně a bezemočně jako jeho ostatní díla. Death and the Maiden určitě stojí za pozornost. (12.09.2010)

Dobré drama o tom, jak žena po letech náhodně potká svého někdejšího mučitele a dostane možnost vše mu vrátit. Celý film působí hodně divadelně, ale herecké výkony jsou civilní. Ben Kingsley geniální, Sigurney Weaver skvělá (mimochodem, v posledním záběru filmu je vidět, že je fáááákt hezká. Historická vsuvka: Přestože ve filmu není země, kde se příběh odehrává, konkretizována, lze téměř s jistotou tvrdit, že jde o Chile v době po skončení vlády Augusto Pinocheta (1990). Je pravda, že tamní tajná služba DINA se zejména v prvních letech po vojenském převratu (1973) dopuštěla poměrně drsných věcí, na druhé straně je namístě podotknout, že obětmi byli převážně komunisti, kteří (zřejmě) plánovali rozpoutání občanské války. (10.07.2007)