Konec dětství

Jednobarevné slepice obvykle tu kropenatou uklovou...někdy až k smrti. 1) Na jedné straně jsou vesničtí burani, na straně druhé přecitlivělý osamocený zženštilý chlapec s podivným vztahem k drůbeži. Smrt matky jako jediného člověka, k němuž měl Mudge pravděpodobně blízko (otec své city neumí vyjádřit) slouží jako spouštěč dalších událostí. 2) 18letému Emilu Hirschovi (Duncan Mudge) sice více věřím jeho drzé fracky, ale herec jeho formátu zvládne vše...i trochu jetého vesničánka z vermontského venkova. 22letý Tom Guiry (kamarád Perry) pak dodal trochu té chlapské přitažlivosti. 3) Režisér Michael Burke na stejné téma natočil o pět let dříve dvacetiminutový film Fishbelly White, který je součástí kompilace krátkých filmů s gayovskou tématikou Boys Life 5. (02.05.2014)

...aneb balada o kuřeti a jeho majiteli, osamělém chlapci Duncanovi, jenž žije na farmě spolu s otcem a jedním velkým tajemstvím, jež se týká jeho odlišné sexuální orientace. Téma zajímavé a slibné, ale jak už to tak u těchto zajímavých a slibných témat bývá, po dokoukání filmu ve mně jsou jen pocity rozčarování. Za zmínku stojí snad jen několik silných scén, z nichž převážně ty s erotickým a sexuálním nádechem jsou povedené. Jinak ovšem prázdný, chladně působící a podle mě vcelku zbytečně natočený snímek. (12.04.2009)

Další doklad toho, jak to lidé, co se liší od stáda, mají v životě těžké. Duncan je mimoň, snadný terč pro vrstevníky, nepochopený podivín pro dospělé; přecitlivělý, zmatený chlapec bez matky, s jejíž smrtí se smiřuje prapodivnými způsoby. Jeho blízký vztah k bílému kuřeti je ještě celkem normální, strkat si hlavu zmíněného kuru do úst už však mírně zavání duševní chorobou. Každý, kdo někdy ztratil milovanou osobu vám asi potvrdí, že čichat k jejím šatům je vcelku běžný jev, ale oblékat se do nich (zvláště muž do dámských šatů) je za hranicí zoufalství. Duncanovo hledání sexuální identity mě uvádělo do pocitů studu a trapnosti, scéna ve svatebních šatech byla jen pověstnou poslední kapkou. Pro jednou jsem chápala rozpolcenost a zklamání otce, jeho bezradnost v jednání s podivným potomkem. Asi fakt stárnu...:-) Emile Hirsch podal až příliš přesvědčivý výkon, Duncan byl na můj vkus moc velký magor a jak jsem psala výše, vzbuzoval ve mně spíše rozpaky než lítost. Tím ovšem nechci tvrdit, že by mi jeho vrstevníci byli sympatičtější, to vůbec ne. Tři hvězdy jsou pro tohle drama málo, ovšem emocionálně to na mě bohužel nezapůsobilo tak, jak mělo - jen vím, co jsem měla cítit. A při tolika závažných otázkách a problémech by rozhodně neuškodila o něco delší stopáž. 69% (08.06.2009)

Velmi mě tenhle film připomněl Kes Kena Loache, drsnou to sondu do smutného dospívání, v němž byla jedinou potěchou kamarádka poštolka. Tady je to slepice, která byla mezi objednaným červeným spešl druhem jediná bílá. Pro Duncana je Slípka něco jako spojení s jeho zemřelou matkou, která, jak pochopíme, na něj měla zásadní vliv a zřejmě i proto tak kontrastuje se svými vrstevníky - jako "omyl". Pro Emile Hirsche to byla obrovsky náročná role a popasoval se s ní ohromně. (20.12.2006)

Lidé vymezující se většině ,tedy "normálnímu" , to vždy mají těžké. O co těžší to je v dospívání ? Děti dokáží být velmi kruté a zvláště ty ,co za svou krutost skrývají svou slabost. Emile Hirsch si tu pochvalu ode všech opravdu zasluhuje. On vtiskl Duncanovi takovou opravdovost ,že mě mrazilo po celou dobu a mezi námi ,jsem fakt ráda ,že to byl jen film. (19.03.2008)