Režie:
Roman PolańskiKamera:
Sven NykvistHudba:
Philippe SardeHrají:
Roman Polański, Isabelle Adjani, Melvyn Douglas, Jo Van Fleet, Bernard Fresson, Lila Kedrova, Claude Dauphin, Patrice Alexsandre, Claude Piéplu, Rufus (více)Obsahy(1)
Paříž, město světla, se v psychologickém thrilleru Nájemník Romana Polanskiho zlověstně mění do temné nálady. Polanski ztvárnil pana Trelkovského, nového nájemníka pařížského bytu s tragickou minulostí. Předchozí nájemnice, mladá žena, se vrhla z balkonu v horním patře. Její věci zůstávají v rezidenci a živí Trelkovského rostoucí posedlost v tuto ženu. Nebo snad přiživují jeho šílenství? (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (208)
75%. První část, přibližně hodinová, balancuje na hraně mezi žádoucím seznamováním s postavami a souvislostmi a bojem proti absolutní, zdánlivě nikam nevedoucí nudě. Druhá polovina už je pak špičkovou interpretací příznaků schizofrenie okořeněná libovou atmosférou v podání toho, kdo paranoidní napětí po Lynchovi umí snad nejlépe - Romana Polanskiho. Ten udělal dobře, že do hlavní role obsadil sám sebe, protože jeho herectví i zjev, společně s ostatním geniálně složeným castingem, unikátním pojetím Polanskiho záběrování a gradací stupňovaného stihomamu, dělá z The Tenant až hororově laděnou podívanou, jejíž druhá polovina rozhodně patří k tomu lepšímu, čeho byl postklasický Hollywood svědkem; nikoli však k tomu nejlepšímu, vzhledem k první polovině, jejíž podcenění možná zkazilo velkou šanci na pořádný pětihvězdičkový biják. ()
Po Hnusu a Rosemary poslední znepokojující korálek na šňůrku „Apartment Trilogy“. Křehké sousedské vztahy jako odraz těch mezilidských, kafkovské motivy (sociální odcizení, klaustrofobie, deviace, paranoia) jako odraz režisérova osobního života. Psychické a emociální zhroucení je myslím na místě (on bohatě stačí i zvuk kapající vody), ovšem něco mi bránilo se do Nájemníka dostatečně ponořit a od „Dressed to Overkill“ to bylo jenom horší.. Polanski mi subtilností svého hereckého projevu připomínal Jiřího Hrzána.. ()
Spoilery! Roman Polanski je bez debat rozhodně lepší režisér než herec. V tomhle případě si ovšem nevedl v hlavní roli vůbec zle. Jeho herectví se po celou dobu pohybovalo někde na hranici teatrálnosti, což mnohokrát vedlo k úsměvným situacím. Velice mě pobavilo, že si Roman splnil dávný sen a stal se na pár okamžiků dokonce ženou. Příběh a vůbec celkový nápad je určitě zajímavý. Věřím, že se diváctvo bude mít po zhlédnutí na pozoru a několikrát si rozmyslí, než se někam přestěhuje. Přeci jen život ve stejném domě s kupou nevrlých důchodců není nic pro citlivé a labilní povahy. Velice solidní psychologická studie a zachycení postupné ztráty identity. Snímek mi atmosférou velmi připomínal Polanskiho Rosemary má děťátko, jen nebyl v žádném ohledu tak dobrý. ()
Osobně mi Roman Polanski v hlavní roli přišel skvělý a vůbec bych vůči němu neměl výtky. Koho bych si na jeho místě uměl představit? Možná Dustina Hoffmana. Ale zpět k Nájemníkovi. Po většinu času jde o vskutku parádní podívanou, která má atmosféru a drží diváka v očekávání. S blížícím se závěrem a psychickým rozkladem hlavní postavy, se film posunuje hodně ad absurdum, avšak jako celek tento počin i nadále funguje. ()
Nesmierne silný paranoidný zážitok, ktorý svojou atmosférou podprahových podnetov vyvoláva zimomriavky až hrôza. Polanski to jednoducho vie. Čo dielo, to unikát! Nič nepodkladá na tácke, hrá sa s divákom a musíte sa sám rozhodnúť, či ide o chorobný paranoický jav hlavného hrdinu alebo aj Vám Polanski majstrovsky naindukoval do mysle, že všetci idú proti Vám. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (23)
- Muž, který se v divadle upřeně dívá na Trelkovského je hudební skladatel Philippe Sarde. (Kulmon)
- Autor predlohy Roland Topor neskôr tvrdil, že zriedka používané prídavné meno „chimérique“ (čo znamená chimérický resp. „mátožný“) z pôvodného názvu jeho románu („Le locataire chimérique“) bolo vypustené, pretože sa producenti obávali, že toto slovo verejnosť nepochopí. (Arsenal83)
- Hoci sa to zvyčajne označuje ako tretia časť takzvanej „Apartmánovej trilógie“ Polanského, vzniklo to skôr šťastím ako zámerom. Filmovú adaptáciu mal pôvodne nakrútiť britský režisér Jack Clayton, ktorý sa k projektu pripojil asi sedem rokov predtým, ako ho Polanski nakrútil. Vo vývoji sa však venoval viac svojmu Veľkému Gatsbymu (1974) a vedúci štúdia Paramount Barry Diller začal rokovania s Polanskim, pretože si myslel, že Clayton stratil o film záujem. Nebolo tomu však tak a Clayton vyjadril neskôr zdesenie nad tým, že ho z filmu bez jeho vedomia odstavili. (Arsenal83)
Reklama