Reklama

Reklama

Konec velkých prázdnin

(seriál)
  • Slovensko Koniec veľkých prázdnin
Česko / Rakousko / Slovensko / Slovinsko, 1996, 6 h 58 min (Minutáž: 60–90 min)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Televizní román o dramatických útěcích za hranice komunistického Československa. Šestidílný seriál podle scénáře Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové vypráví o lidech, kteří z nejrůznějších důvodů chtěli či museli odejít do emigrace. Jenže v roce 1983, kdy se příběh odehrává, byl takový čin klasifikován jako „nezákonné opuštění republiky". V prvním dílu se seznámíme s celou galerií různorodých postav. Vojínu Vágnerovi (B. Mišík) se zdál divoký sen, v němž pronásledoval muže chtějícího překročit státní hranici. Rodina herce Milana Čecha (M. Dejdar a V. Cibulková) prožívala napínavé a nebezpečné okamžiky, když i s malým synkem potají přešla hranice Jugoslávie a zamířila do Rakouska. Bobina Havránková (S. Laurinová) učinila totéž dokonce za bílého dne, zatímco eskamotér Pepa Strniště (P. Zedníček) zvolil způsob zcela bizarní. Všechny však čekal po útěku do svobodné země nejprve pobyt v uprchlickém táboře. (Česká televize)

(více)

Recenze (88)

katapultova 

všechny recenze uživatele

Dle mého názoru jde o výborný seriál s perfektním vykreslením postav i příběhů a podmanivou hudbou M. Pavlíčka. Herci jsou velmi dobří, vyzdvihnu však V. Cibulkovou a M. Dejdara; svým obtížným rolím dostáli znamenitě. Vadily mi jen dvě věci - často až příliš dobré oblečení na tu dobu a také seriál celý mluvený v češtině, přestože často měly postavy hovořit německy. ()

ivamka 

všechny recenze uživatele

Hudba - Michal Pavlíček a to mluví za vše. Příběhy se spojovaly a zas rozcházely. Sabina Laurinová výborně ztělesnila přesně jednu holku, kterou jsem poznala během zájezdu do Jugoslávie v r.1985. Zůstala tam a pak se za 14 dnů vrátila, protože byla holka zhýčkaná a v lágru jí bylo těsno. Taky jsem poznala pár emigrantů a opravdu radši budu doma žužlat chleba o dvou kůrkách, než se někde s něma bít v cizině za blahobyt. ()

Reklama

mira007 

všechny recenze uživatele

Zajímavá mozaika lidí, kteří v osmdesátých letech emigrovali ze zaprděného komunismu. Jeden z mála ne-li jediný který se toto tématikou zaobírá. Snad jen to mohlo mít šťastnější pro více našich hrdinů, ale asi to více odpovídalo realitě. Herecky dobře obsazené a dokonce i Dejdar tady exceluje. Méně známé tváře slovenských herců jsou osvěžující. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Dobrý seriál se zajímavým dějem a slušným obsazením. Nejvíce se mi líbila ta směs různých příběhů o emigraci z lehce jiného pohledu. Každý byl trochu jiný, ale každý byl velmi napínavý. Někomu jsem držel palce, někoho litoval a někoho jsem neměl rád. Zkrátka ve mně Konec velkých prázdnin probudil emoce a už je za to si zaslouží pochvalu. Děl s podobnou tématikou (emigrace během komunismu) navíc zase tolik není, což je škoda. Docela bych nějaký nový počin uvítal. ()

Kajagogo 

všechny recenze uživatele

Ťažko mi je k tomu... Seriál som „schrupol“ hneď pri jeho prvom uvedení v TV a zanechal vo mne značne rozporuplný dojem...Keďže uvedenie seriálu sa v podstate kryje s obdobím, keď som po páde režimu začal jazdiť po svete a okrem iného začalo aj moje  stretávanie s bývalými čs. emigrantmi (vtedy vládla ešte nádej, že by tu niekedy mohlo byť nejaké civilizované štátne zriadenie, takže sa Čechoslovákov neštítili), môžem povedať, že seriál je v princípe pravdivý. Úteky cez hranice na hrane prežitia, katastrofálne pomery v utečeneckom  „lágri“, úľava po umiestnení do vidieckych penziónov, nenávisť miestnych k „Ossis“,  navyše  okorenená zlobou Sudeťákov predovšetkým voči Čechom (to tam však scenárista Kohout nemohol dať, Nemci by mu na to nedali peniaze), ťažké začiatky v cudzine.  Prostriedky, ktorými sa to  autor scenára snažil vyjadriť,  nahliadam však ako značne rozporuplné. Slováci sú znázornení archetypálne - sprostí ako debna gitu, slovenskí pohraničníci bohujú a divia sa, keď stretnú na hranici herca, ktorého pred chvíľou videli v televízii. Ad illustrandum by som chcel podotknúť, že som v dobe seriálu (zrejmé 80- te roky) bol na základnej vojenskej službe a ten fakt, že sa seriály a filmy točia vopred a neprehrávajú sa naživo niekde v štúdiu,  vedeli aj Rómovia z východného Slovenska.   Podobne na mňa pôsobil ten chlapec,  pohraničník zo Slovenska. Už scéna, že by do hraničného pásma pustili kosca z civilu, nevyzerá veľmi pravdepodobne. Také práce robili sami pohraničníci, bola tam hromada preverených chlapcov z vidieka (venkova), ktorí podobné práce (kosenie vysokej trávy, výrub náletových drevín, všetko kvôli možnosti schovať sa) v  pohode zvládali. Chlapec - pohraničník  jedná totálne protizmyselne, najprv flagrantne poruší vojenskú prísahu tým, že prosto zahodí samopal a  ujde za hranice, potom sa pred agentmi tajnej služby vyhovára  na prísahu, keď im má oznámiť rozmiestnenie stráží a iné veci na hranici. Navyše sa zbabelo vyhovára na to, že sa po každom úteku i tak všetko mení. Nepochopiteľné... Postava pána Zedníčka (kúzelník) predvádza starý trik s hodinkami, ktoré akože nenápadne  ukradne, akurát že to bolo možné vtedy, keď sa hodinky nosili vo vrecku vo veste a nie na ruke. Neverím, že by bolo možné rozopnúť remienok na ruke a stiahnuť hodinky bez toho, že by si to človek všimol. A takýchto paradoxov bolo v seriály poviacero... Za mňa slabé 3 hviezdy. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (17)

  • Scénář k seriálu napsal Pavel Kohout na konci osmdesátých let na žádost rakouské veřejnoprávní televize ORF, která od něj chtěla nějaký seriál o emigrantech. Po dopsání scénáře se ale v televizi vyměnil ředitel a projekt byl odložen. Na základě scénáře tak vznikla kniha, mimochodem velmi úspěšná např. i v Německu. Po té se na své místo vrátil původní ředitel a natáčení se už, za lehce změněných podmínek a za spolupráce televizí z některých okolních států, mohlo konečně rozběhnout. (Lkprak)
  • Oproti knižnímu vydání v seriálové verzi zcela chybí postava Ing. Karla Markalouse. (via22)
  • Točilo se v autentických prostorách uprchlického tábora Traiskirchen, přes který prošli desítky tisíc českých uprchlíků. Tábor existuje od roku 1956. Nachází se cca 20 km jižně od Vídně v Dolním Rakousku a je umístěn v bývalých císařských kasárnách, které císař Josef II. nechal v roce 1781 zřídit v prostorách zámku Möllersdorf. (sator)

Reklama

Reklama