Tess

Četl jsem některé z Hardyho povídek. Snad žádná nedopadla dobře, takže ani zde jsem žádný šťastný konec neočekával, a v tomto očekávání jsem nebyl zklamán. A vůbec zklamán jsem nebyl tímto zpracováním. Nádherná výtvarná stránka, scény z exteriéru jako by byly inspirovány obrazy barbizonské školy. Dokonale přesvědčivá evokace viktoriánské společnosti se všemi jejími třídními přehradami a pokrytectvím společenským i náboženským. Nastassja Kinski se pro roli Tess narodila. A to závěrečné zoufalé putování obou proklatců anglickou krajinou s konečným cílem ve Stonehenge - na mysl mi přišel Vír milenců, ilustrace Williame Blakea k Danteho Peklu. (23.06.2013)

nádherná filmárčina (to sa tuším tak hovorí, keď sa mi páči kamera, hudba, výprava... :) ... zo začiatku som mal problém sa na film sústrediť, pretože som si predstavoval "nepekné veci" s neuveritelne krásnou Nastassjou :) Ako čas a dej ubiehali (a čas tu plynie naozaj pokojne, kľudne), táto prvotná priam "erotická" nálada filmu sa však nadobro vytrácala, divák sa chtiac-nechtiac musí dostať do ťažkého vnútorného sveta hlavnej hrdinky a drámy jej života. Melancholická kráska, hĺbavá a vzdorovitá voči pretvárke sveta, poškvrnená obrankyňa svojich ideálov, blúdiaca v na povrchu krásnom (kamera) svete od sklamania ku sklamaniu. Polanski si vybral do hlavnej úlohy naozaj krásku na pohladanie, no táto postava bola myslím nad sily mladučkej Nastassje, aj keď sa nedá povedať, že by mi to nejak nepríjemne "bilo do očí". Film je venovaný "Sharon", čiže Polanského manželke, ktorá bola spolu so svojim nenarodeným dieťaťom v roku 1969 zavraždená fanatikmi v Polanského dome, no nechce sa mi príliš špekulovať, či Polanski kládol medzi zavraždenú (druhú) manželku Sharon a hlavnú postavu Terezu nejaký vzťah, resp. do akej miery je film previazaný s Polanského životom (film bol tak isto natočený iba rok po tom, čo bol naňho v USA vydaný zatykač za údajné zneužitie mladého dievčaťa) ..... veľmi pekný film, skvelá výprava do dedinského prostredia 19. storočia, nie až tak povrchné, ako by sa na prvý pohľad zdalo, no napriek tomu až príliš vláčne, chvíľami evokujúce výrazy ako "umenie pre umenie" alebo "vznešená, patetická nuda", a záver na môj vkus až píliš ľahko "vyšumel do prázdna" (videl som 165 min. verziu) ... vizuálne je Tess takým ženským Barry Lyndonom, no charakter postáv je presne opačný - kým Tereza je idealistická, Radmond Barry je oportunista. Spája ich však utrpenie a neslávny koniec (04.04.2013)

Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. (25.12.2010)

Docela nuda.Čekal jsem od tohoto Polanskiho filmu velký romantický a tragický příběh.Tak je to možná v knize,kterou jsem nečetl,ale ve filmové adaptaci by člověk musel nějakou velkou lásku hledat lupou.Nevím,možná za to můžou herci.Nastassja je sice hezoučká,ale absolutně nevěrohodná,Peter Firth jako Angel je tragéd na druhou a jediný,kdo vyznívá dobře,je představitel D´Ubervillea.Prej to měl být hlavní záporák,ale mě tam přišel jako jediný trochu sympatický a logicky jednající člověk.Filmařsky sice bez výraznějších chyb,ale jinak nuda nuda šeď šeď.60 % (16.03.2010)

Ne každý osud má prošlapanou cestičku tak, jak by si jeho „majitel“ představoval. Takové Tess hodil do cesty nejeden klacek a moc štěstí a klidu jí nenadělil. Své o tom ví Roman Polanski, který osud prosté venkovské dívky přetavil v téměř tříhodinovou romantickou fresku z viktoriánské Anglie. Tehdy osmnáctiletá Nastassja Kinski soustředěně zachycuje úsilí osvobodit se. Tři Oscary (výprava, kamera a kostýmy) a další nominace dokazují, že Polanského opus není radno úplně přehlížet. Jenže co by šlo říct během dvou minut, francouzsko-polský mistr roztahuje do několikaminutových pasáží. Filmařsky bez výhrad, příběhově strhává jen místy!! (06.10.2012)