Asi to ukončím

Totální zoufalost. Vůbec si nedokážu představit tohle vidět v kině, takhle jsem od toho mohl alespoň odběhnout a bez pauznutí to nechat běžet, jelikož jsem už po první hodině věděl, že o nic zásadního nepřijdu. Nakonec jsem to tedy dokoukal, ale film s takto prázdnými dialogy jsem ještě neviděl, asi nikdy nezjistím, co tímhle chtěli autoři divákům sdělit. A pak že je Tenet nepochopitelný. 1/10 (10.09.2020)

Obdivuju, že to existuje a čeří divácký vody Netflixu, ale možná ještě víc než Kaufmanovu někdy už trochu moc silnou celospolečenskou neurózu si užívám subtilnost a tajuplnost předlohy. Výsledek je víceméně stejnej, jen vám to ty myšlenky tak nemlátí o hlavu, spíš nechá volně plynout. Herci super, kamera lahůdková, tady není o čem. (05.09.2020)

Po "synekdoše" (doufám, že je to česky správně) jsem opět dostal "kaufmännische Lust" (jak by řekl Němec) a byl jsem opět spokojen, především co do komplexnosti pojednání o "gerontofobii spoře se mísící s gerontofilií". Emersonova citace (viz film(: " It's tragic how few people possess their souls before they die. Nothing is more rare in any man, says Emerson, than an act of his own.", platíí pro všechny, včetně mladé ženy (Jessie Buckley), která se tomu chce sice vyhnout, ale nic pro to nedělá. Nakonec ze všeho zbude jen tanček (zde velmi působivý) "zavírání školních skříní" či nostalgická písnička v kulisách dětského pokoje. - Jake se svou mladou přítelkyní (ani nevíme, jak se skutečně jmenovala) prodrbou (jak spočítall jeden americký divák) 39 minut a 52 sekund v autě: s ohledem na časté změny (témat, nálady, vnitřních a vnějích hlasů, akcí a reakcí) není pro diváka ani toto ztraceným časem. I'm Thinking of Ending Things ("Asi to tu ukončím" či "Už mě to tu nebaví") je typem filmu, který bych v současné filmové produkci asi upřednostnil. (07.11.2020)

V Adaptácii Cage (Kaufman) hovoril, že od čias Felliniho nikto nevynašiel nový žáner. Od Kaufmanovho réžijného debutu mám pocit, že sa o to sám pokúša. Zatiaľ to asi nemá úplne sformované (teda aspoň ja sa necítim dostatočne erudovaný to posúdiť), pretože nevieme, ktorý z použitých žánrov (absurdná dráma, vzťahovka, konverzačka, niekoľko druhov komédie, thriller, životopisný film, podobenstvo, muzikál, paródia) má dominovať, a vlastne ani čomu. Ale je neskutočne zábavné to sledovať a snažiť sa identifikovať, na koho príbeh momentálne pozeráme. Scéna v zmrzlinárni top. Ljudmila dokonalá. A keď sa aj kvôli Corone posunú oscary na rok 22, toto bude furt scenár roku. (15.09.2020)

David Lynch už je trochu z formy, tak svůj poslední film nechal trochu překvapivě natočit Charlie Kaufmana...a Charlie i sem propašoval svůj leitmotiv - rozpad vztahu - rozpadl se mu u toho ale celý film... Jeho snímek je jako horečnaté blouznění, kdy realitu deformuje horečka přehřívající mozek, jenž horkotěžko zpracovává počitky a vjemy smyslů...rozpadá se chronologické vnímání času, mozek jako realitu vnímá i útržky vzpomínek, záblesky bdělého snění...dekonstrukce reality, do níž jsou zabudovány i představy, myšlenky, pocity, sny...potlačení racionality...někdo by tomu mohl říkat i surrealismus... (02.10.2020)