Rebeka

Na truc zaokrúhlim hore, keďže voči filmu sa strhol taký hate. Slávnu adaptáciu sme tu mali pred dlhými 80 rokmi, tak prečo by niekto nemohol nakrútiť ten istý román ešte raz áčkovo. Je zrejmé, že mnohí Hitchockovu verziu nevideli a budú tak sledovať nový príbeh, ktorý je už silný z predlohy. Jej duch je podľa mňa vystihnutý aspoň chvályhodne, keď už nie dokonalo. Len treba vziať do úvahy, že ide o film stvorený pre Lily James a o jej manžela až tak nejde, čoho výsledkom je aj oná slabšia chémia, tu sa kritici nemýlia. No a slabšie je aj záverečné dejstvo, ktoré je až príliš skratkovité. Za mňa teda, ako fanúšika románu aj filmu z roku 1940, OK. (24.02.2021)

Předně, nejedná se o remake, nýbrž o další zpracování slavné knihy, která se v celosvětové čtenářské obci těší solidní oblibě/známosti, jakožto to nejslavnější, co vzešlo z pera Daphne Du Maurier (česky Živá a mrtvá či ve verzi slovenské jako Rebeka- první vydání 1938) a přestože nikdo nemůže znát všechno, zaráží mě, kolik diváků knihu, ani její obsah vůbec nezná. Číst je prospěšné na mozečky, milánkové... Zajímavé, že u každého jiného filmu, který vznikl na motivy knižní předlohy, prskáte, jak moc se od knihy liší, tady ani obraz, ani zvuk. Pár výjimek zachytilo Hitchkockovu verzi, osmdesát let starou, která ačkoli na svou dobu vydařená, zdaleka nevystihla atmosféru knihy, jako tento film. Nic proti Alfrédovi, ale kdyby pod tím nebyl podepsán, po filmu by neštěkl pes. Takže z mé strany, Rebeku jsem četla, udělala na mě dojem a nesešlo na faktu, že dnes jsme zvyklí na jinačí napínáky, Daphne byla excelentní spisovatelka (na triku má povídkovou předlohu hororu Ptáci), dokázala skloubit atmosféru doby s tísnivou situací dané zápletky bravurně, je ale nutné přihlédnout i k době, do které příběh zasadila. Filmová Rebeka 2020 dokonale vystihla celý příběh se vším všudy, líbí se mi, že autoři adaptace zachovali staromódní pojetí, vizuál i tempo, že se předlohy drželi ve všech směrech, natočili to stejně, jak jsem to z knihy pochopila já a odpustili si přepičatělé inovativní invence, které by z filmu udělaly cosi úplně jiného. Výsledek je více než důstojný. Rozumím, že pro Neználka bude dílko nezajímavé a pod hlavičkou mysteriózní thriller se bude dožadovat čehosi jiného, ale smůla. Toto je Rebeka, čili neplivejte síru a rozšiřte si raději obzory. Lily je fajn, dobře se na ni dívá, do role naivní, důvěřivé, bezelstné panenky se hodila výtečně, Armie není žádný velký herec, ale tady mu to stačilo, Kristin byla vynikající, celkové film chválím a neodpustím si doporučení starším ročníkům, kterým sice Netflix nic moc neříká, ale třeba jim film mladí promítnou. Oprávněně si stěžují, že dnešní filmy nejsou nic pro ně a já si říkám, že kupříkladu můj děda, kdyby byl mezi námi, by se takto vkusné, pozvolna plynoucí adaptaci oblíbené knihy v anglánském, poirotovském stylu velmi potěšil. Pěkné! (14.02.2021)

Tenhle trumbera nemůže Laurence Oliviera z klasické verze nahradit, ani kdyby se stokrát naklonoval a pak se nechal destilovat! De Winter v jeho podání nemá ani špetku šarmu, náznak elegance nebo jemné ironie. Jediný důvod, proč si ho bezejmenná dívka vzala, může být její nezkušenost a jeho bohatství. Mnohem líp vychází Lily James, která obstojně zahrála roztřesenou naivku, ze které se postupně stává sebevědomá žena, která nakonec svého bezmocného manžela diriguje, jak chce ona. Jenomže právě matná postava pana de Wintera podstatně ubírá na slávě jejímu vítězství nad ním. Kristin Scott Thomasová jako démonická hospodyně – bezchybná. _____ Právě obsazení Armmieho Hammera snímku ubližuje nejvíc. Jinak film nahradil tajemnost větší psychologickou prokresleností postav, ale to se dá zvládnout: prostě dali důraz na jiné aspekty románu. Výprava a lokace jsou prvotřídní. SHRNUTÍ: Až při téhle adaptaci jsem si uvědomila, že Živá a mrtvá je parafráze na Jane Eyerovou. (06.11.2020)

Príznačné pre tento film bolo (a som rád, že sa tvorcovia ubralit ým smerom) ísť inakšou cestou než tú, ktorú nalíčil Selznick s Hitchcockom. Tam operovala tajomná čiernobiela textúra a očná hra pani Denversovej vyvolávajúca nepokoj a neurčitý strach z následkov minulých krokov. Táto, modernejšie prešpekulovaná romanca alá Buz Luhrmann postráda chémiu a zmysel pre príčetnú autentickosť. Vidno to najmä v pokročilejších pasážach, kde sa dramatický vývin kryje s kŕčovitým prednesením riadkov du Maurierovej. Niekedy do perfektne zapadajúceho domina zapadnú všetky potrebné skladačky a niekedy sa vzájomne kryjú a zavadzajúci si. V tomto prípade ide o dramaturgický chaos a zbytočnú vyumelkovanosť. (28.10.2020)

(7/10). Nevím jestli to bylo dnešní melancholickou náladou nebo včerejším modrým Měsícem, ale já si ten film teda užil. Možná je to tím, že jsem si kvůli Lily málem vykoukal oči, ale vážně jsem tu celkovou atmosféru s nádechem minulosti a bohatství užil. Celkový závoj tajemna se odkryl v tu pravou chvíli a povedlo se mě dokonce překvapit. Ne, že by mi spadla čelist to vůbec ne, ale byl jsem z toho překvapený a potěšený jako Lily. Celkově to zaštiťovala hudba Clinta Mansella, která byla opět parádní a sedla tam jako prdel na vznešený hrnec. (01.11.2020)