Režie:
Sydney PollackScénář:
Alvin SargentKamera:
Henri DecaëHudba:
Dave GrusinHrají:
Al Pacino, Marthe Keller, Anny Duperey, Walter McGinn, Guido Alberti, Féodor Atkine, Romolo Valli, Mickey Knox, Maurice Baquet, Gérard Hernandez (více)Obsahy(1)
Sebemenší chyba a bude po něm! Mrknutí, špatný pohyb, výpadek na zlomek vteřiny a formule l, kterou pilotuje, projede cílovou páskou smrti. Smělý závodník Bobby Deerfield proto pohřbí své city a zapomene na svou minulost. Dokud mu bezohledná a vášnivá žena, která také žije ve stínu smrti, neukáže, co všechno nabízí život za možnosti. (Warner Home Video CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (93)
Některé filmy vyvolávají s odstupem času jen nostalgickou vzpomínku nebo uzardění nad dávným nadšením, některé spolu s vámi zrají jako víno. Se mnou takhle uzrál Bobby Deerfield, který mě nadchl už před drahnou spoustou let. Teď se mi znovu před očima odvíjel film, jehož některé detaily se mi přímo zatesaly do hlavy jako třeba Bobbyho sen, kde sedí v závodním voze na startu a dožaduje se snovým hlasem: "key, key, key" nebo když Anny Duperey políbí vždy před závodem rukavice. Nebe nezná vyvolených jsem četla, tehdy to byl kult, ale film je tak hrdě svébytný, že jsem na knihu od Remarqua ani nepomyslela. V jemně plynoucím příběhu dvou lidí, kteří jsou z úplně jiného světa i těsta a přesto se zamilují, nenajdete jediné klišé, jedinou podbízivou frázi a to je při jeho tragičnosti na poklonu. Snad je to Kellerové aristokratickým chladem, snad Al Pacinovou schopností měnit cukr v uvěritelné lidské pocity ...... scéna, kdy jsou na výletě, zdrceni, protože už VÍ a fotografuje je kolemjdoucí pár, který NEVÍ ..... k té nemám slov, jen slzy. ()
Toto je moje srdcová záležitost a to především díky knižní předloze od E. M. Remarqua Nebe nezná vyvolených. Film sice nedosahuje kvalit knížky, ale i tak je to hodně zdařilá adaptace a to hlavně díky třem hlavním zůčastněným, kteří na výsledném snímku měli největší podíl! Je to příběh automobilového závodníka Bobbyho Deerfielda a jeho lásky k nemocné dívce. Můj oblíbenec Al Pacino se zhostil role Bobbyho naprosto úchvatně( stačilo se mu po celý film dívat do tváře a člověk tam přečetl vše)! Marthe Kellerová, ( pro mě, do této doby naprosto neznámá ), podala ÚŽASNÝ výkon, to vše v režii mého oblíbence S. Pollacka. Nádherný zážitek! Díky E. M. Remarque, S. Pollacku, Al Pacino a M. Keller ()
Doják se skvělým Pacinem v hlavní roli. Rozhodně to není klasický romantický film, vlastně je tak jiný jak jen to jde. Seznámení a vůbec celý vývoj vztahu je tak neuvěřitelně divný, že to možná některý divák nesnese (moje mamča prohlásila, že cituji: "ta ženská je divná"), ale právě to mě pohltilo, stejně jako spousta drobností, které z celého snímku vystupují. - Klíček. Klíček. Klíček prosím. - Jede to bez klíčku. ()
Bobby Deerfield je melodrama o osudu dvou osamělých lidí, kteří ač jsou povahově velmi rozdílní, dokážou najít jeden ve druhém spřízněnou duši. Herecký výkon mladého Al Pacina je výborný, ovšem dvě hodiny jsou velké sousto a příliš pozvolný děj v mnoha pasážích nudí. I když námět nabízí velmi emotivní látku, film sám o sobě působí dost chladně a moc se mu nedaří diváka citově vtáhnout do děje. ()
Jeden z mojich najobľúbenejších románov Remarqua. Keď porovnám knižnú predlohu a čo nám poskytol Sydney Pollack, tak musím povedať, že nebolo to vôbec zlé. Len ten príbeh nie je tak silný ako v tej knihe. Tá choroba, láska, smrť, všetko je silnejšie. Ale to v knihách býva. A určite som si tie postavy nepredstavoval ako Al Pacina, ani Marthe Keller. Inak v jej prípade to bol za dva roky druhý film, kde mala nižšieho partnera, predtým to bol Dustin Hoffman v Maratóncovi. Čo dodať, film nemusí sadnúť každému, pretože je takou červenou knižnicou. Ale to silné posolstvo o krehkosti života tu pretavené bolo. Páčilo sa mi. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (22)
- Al Pacino a Marthe Keller vytvořili během natáčení snímku milenecký pár i v soukromí. (Komiks)
- Na režisérsku stoličku pôvodne zasadol herec Dabney Coleman, ktorého adeptom pre hlavnú úlohu bol Gene Hackman. Lenže toho viac lákala vojnová dráma Príliš vzdialený most. Po jeho odmietnutí sa Coleman rovnako rozhodol projekt opustiť, ale predal štafetu svojmu priateľovi Sydneymu Pollackovi. (classic)
- Sousoší, které Bobbyho zaujalo přibližně od času 1:45:20, bylo vytvořeno Girolamo Ticciatim (1676–1744) a nazývá se „Křtění Krista a andělů“ („Battesimo di Cristo e angeli“). Dnes už nestojí na dvorku nedaleko Duomo, ale bylo zrestaurováno a je umístěno v Museo dell'Opera del Duomo ve Florencii. (Tonula)
Reklama