Bobby Deerfield

No nebejt obsazeni tak nevim nevim. Pribeh je zbytecne rozvleklej a dlouhej a prakticky o nicem, az na par vydarenejch momentu ze zavodu a rozhovoru mezi Bobbym a Lillian. Ale je fakt, ze film je hodne smutnej a misty docela poutavej. Al Pacino hraje skvele, jen se zbytecne moc casto tvaril tak jako nijak. Podle me ho tady prekonava naprosto skvela Marthe Keller. Chybeli mi ve filmu nejaky vetsi emoce, Pacino jen tak zavodi, jen tak pozna Lillian, zacnou se stykat a pak umre a vsichni se chovaj, jako kdyby se vlasne nic nedelo, takze to pak mirne nudi. Ale pod 3* nepujdu, spis to jsou lepsi 3*. (17.08.2006)

Tak jsem si Bobbyho Deerfielda vyhledala po mnoha letech se zvědavostí, jak na mě bude teď působit. Je to dobrý film, ale mě nechává jaksi citově chladnou, což by u romance tohoto typu asi být nemělo. Může za to nejspíš postava Marthe Keller - i když chápu, že smrtelně nemocná mladá žena má nárok na určité nestandardní chování, mně byla prostě protivná. Tento film má pro mě dva silné momenty. Je to jednak rozdílný přístup ke smrti mezi automobilovým závodníkem, který dobrovolně denně riskuje život, a ženou, která dobře ví, že to má takříkajíc "za pár", a potom zjištění Bobbyho, že není až taková hvězda, jak si myslel, a že dokonce existují lidé, kteří o něm nikdy neslyšeli. Jinak souhlasím s Limou, že Bobby mohl být klidně lyžař. Myslela jsem, že bych film nabídla svému motoristickému synovi, ale asi by mě s tím vyhodil. (23.10.2006)

Rozhodně zajímavý romantický film, ovšem bohužel je to film příliš rozvleklý. A je to právě dlouhá stopáž, co tomuto filmu ubližuje nejvíce. Aby ten film opravdu dokázal diváka zaujmout na celé dvě hodiny, tak by v sobě musel skrývat jakési kouzlo, něco, co diváka zaujme a nepustí ho. A to bohužel tento film nemá. A ač se oba hlavní představitelé velice snaží, tak to přesto bohužel nemohu označit za originální nebo brilantní romantický film. V mých očích je to jen obyčejná sladká limonáda, u které jsem se na můj vkus příliš často nudil a která mne jako diváka příliš neoslovila. Je pravda, že na tomto příběhu je i něco originálního, a to sice to, že hlavní hrdina je jezdec Formule 1. Ale jinak zde originalita chybí a aby to splnilo svůj účel a zaujalo mne to, tak by musela být opravdu o nějakých půl hodiny kratší stopáž. Nemám totiž rád rozvleklé filmy, které mají hluchá místa. A tento film hluchá místa má. Ale jak už jsem naznačil, není to chyba herců, ti podávají naprosto perfektní výkony. Možná mohl více zaúřadovat střihač se svými nůžkami, ale to už je teď jedno. Každopádně pokud chcete kvalitní a brilantní romantické drama, pustťe si o mnoho kratší, ale co do kvality o mnoho lépe povedený snímek Love Story, který vznikl ještě několik let před tímto snímkem a který vás spolehlivě zaujme více, nežli film Bobby Deerfield. Ale ač se zdá, že tenhle film pořád haním, tak přesto to splnilo má kritéria alespoň pro průměrný film, takže je to za tři hvězdičky. (10.11.2008)

Bobby Deerfield je automobilový závodník, který každou chvíli na okruzích riskuje svůj život, Lillian Morelli je záhadná žena, jenž nečekaně vstoupí do jeho života a která jej konfrontuje se smrtí, jak ji doposud nepoznal. Tenhle snímek je hodně působivá lovestory, neobvyklá, zajímavě natočená a vůbec po všech stránkách skvělá! Al Pacino podává jako vždycky famózní výkon - není divu, vždyť byl v polovině 70. let v té nejlepší formě (Kmotr, Strašák, Serpico, Psí odpoledne...). Výborná je i režie a především hudba. Film nabízí několik velmi silných momentů, např. scéna v nemocnici nebo v závěru scéna s fotografováním - ale to je jen namátkový výběr, protože Bobby Deerfield je velmi silný jako celek. Zdá se mi, že BD je kapku nedoceněný Pacinův film - např. na imdb má hodnocení pouhých 5,2 - zbytečně, protože tento film je opravdu zajímavý a skvěle natočený, bez patosu i zbytečných příkras. Docela by mě zajímalo, jak by se s rolí Lillian vypořádala Catherine Deneuve, která o ni hrozně usilovala. Marthe Keller totiž Lillian zahrála opravdu výborně. (02.10.2006)

Neslyšící spoluobčané se v tomto filmu nemusí spoléhat jen na titulky. Vše podstatné se totiž odehrává v očích Al Pacina a v chování Marthe Keller. V těch velkých hnědých očích, které říkají Al Pacinovi pane je totiž všechno, otázky, údiv, radost, obdiv i láska. V chování Marthe Keller je zase jasné poselství, že každá vteřina našeho života je mimořádná, protože nikdy nevíme která vteřina bude ta poslední. Film, co se mě zaryl do kůže, se scénama, které se mě zaryly do srdce. Nikdy bych neřekl, že i během focení ve filmu mě zvlhnou oči, nikdy bych neřekl, že lze udělat poetický záběr na prázdnou závodnickou dráhu a přitom cítit jak moc energie a adrenalinu má ta dráha v sobě, ale především bych nikdy neřekl, že mě nebude mrzet, že film není ze závodního prostředí jak napovídá plakát či komentář uživatele Radyo a že naopak budu rád, že je "jen" o lidech, pocitech, emocích, o životě a o smrti, tak jak napovídá komentář uživatelky Kleopatra. (13.01.2008)