Hájili jsme hrad

Podle mého názoru mírně podhodnocený válečný snímek, který je svým námětem zajímavý a díky skvělým hercům zvučných jmen, jako např. Lancaster, Falk či O'Neal, také poutavý, přičemž svoji roli hraje také prostředí, v němž se děj odehrává. Valná část filmu ukazuje život vojáků jedné zapomenuté americké jednotky, která se usadí na hradě, jenž obývá pouze hrabě se svoji mladou ženou. Jejich dny jsou dlouhé a nudné, tudíž hledají zábavu v nevěstinci, Volkswagenu nebo umění. Vykreslují se tu povahové rysy postav. V závěru pak přichází dobře zpracovaný střet s Němci, který je velmi zdařilou tečkou za Pollackovým dramatem. Objektivně to není na 5*, ale na poctivé 4*, avšak skrz zmíněnou podhodnocenost přihazuji hvězdičku. (27.02.2015)

Asi najnudnejší vojnový film, aký som videl. Prvá hodina je o tom, že Lancaster si užíva s mladou grófkou a zvyšok jednotky sa fláka a filozofuje o umení, chlebe a sexe. Neskutočne príšerné dialógy a hrozná nuda. Záver to trochu pozdvihne, niektoré ničivé scény sú super, ale celkový dojem z filmu to nezmení. Žiadna z postáv ma nedokázala zaujať, získať si ma, ich osud mi bol ľahostajný. (02.03.2020)

Uměli si to ale pánové rozdělit co? To dlouhé nekonečné čekání, stereotyp a nudu zažehnávali po svém. Ostatně i ve válce se snaží každý jednotlivec něčím zabavit, jak jen to jde:-) O tom je ostatně i tento válečný snímek, který rovnež i trochu komedií a psychologickým filmem. Knihu jsem sice nečetl, ale prý je skvělá, a tento film se ji držel. Ten hrad působil skutečně megalomansky, na konci této velkolepé podívané mi ho bylo až líto:-( Seržant Rossi asi nejlepší a rozhodně nejvtipnější. Petr Falk opět ve válečném snímku, pro mě už ve druhém, tím prvním bylo film Anzio. (19.02.2008)

Film jako surrealistické pimprlové divadlo. 1) Kniha Castle Keep od Williama Eastlakea patří k mé oblíbené "intelektuální" literatuře z prostředí druhé světové války. Oceňuji duchaplné dialogy symbolizující absurditu situace. Podobné knihy jsou třeba podstatně ironičtější a veselejší Jak jsem vyhrál válku od Patricka Ryana anebo rozhovory z první světové války Mlčení plukovníka Brambla od André Mauroise._____ 2) Dílo představuje obvyklé nešvary zfilmované literatury. A tak sleduji postavy, které si pamatuji podle jmen, ale nepoznávám podle vzhledu ani chování, jak pronášejí důvěrně známé duchaplnosti, které z jejich úst znějí falešně a trapně. Jako když do nočního sex klubu plného mihotavých světýlek a nejrůznějšího vábení vtrhnou ráno uklizečky v doprovodu slunečního svitu a najednou se ukáže, že nic není, jak jste si mysleli. Film, který mi sebral výsadu vlastní fantasie, mi za ni nic neposkytl náhradou._____ 3) Stručně řečeno: z chytré knížky založené na kráse psaného slova filmaři onen spisovatelský génius loci vyjmou, aniž by ho nahradili filmovým viděním._____ 4) Nicméně hrad se mi moc líbil. Postavili ho z polystyrénu za milión dolarů v národním parku Kamenica, 45 km severně od Bělehradu. Scény z města se odehrávaly v městečku Novi Sad. (12.10.2016)

U starších filmů si obvykle pečlivě vybírám, na co se podívám, a obvykle se trefím sám sobě do vkusu - to však v tomto případě není pravda. Sydney Pollack a Burt Lancaster byli příslibem kvality, výsledkem je však nezdařený (proti)válečný patos v podstatě o ničem. Vojáci přijedou na hrad a pak se strašně dlouho děje prázdná vata - Lancaster s páskou přes oko šuká vilnou hraběnku, O'Neal tam furt mele nějaký hovna o umění a ostatní tam ani nevim co vlastně dělaj. Chvíli jsou v bordelu, pak zas na briefingu v hradě, a většinu času pendlují bezcílně někde mezi. Na neexistující příběh navazujou špatný herecký výkony a ještě mnohem horší ozvučení filmu. Na západní frontě klid z roku 1930 mělo lepší zvuk než tohle. Dokoukat tenhle film do konce bylo vážně utrpení a nezachránily ho ani neznámý kočičky z bordelu. (16.10.2016)