Jeremiah Johnson

Baladický hippie western, připomínající svým přepisováním tradiční mytologie jiné revizionistické počiny 70. let (Pat Garrett a Billy Kid, Život a doba soudce Roy Beana, Malý velký muž, McCabe a paní Millerová). Pollack putování Redfordova bílého liberála očistil od žánrového nánosu v podobě heroických skutků, přehledných přestřelek a cválání prérií. Ponechal motiv cesty, avšak více ve smyslu duchovním než geografickém. Dramaticky příliš nezatížený film se neubírá směrem vpřed, více připomíná (ne)uzavřený kruh. Indiány pak scénář, spolu-napsaný podle vícero zdrojů Johnem Miliusem (že by důvod barbaroconanovské divokosti akčních scén?), nevykresluje jako divochy, ale etnickou menšinu, jež protagonistovi na jeho pouti nabídne pár důležitých životních lekcí. Člověk a jeho smířenost s přírodou, na tom, ne na malicherných válkách o půdu, odehrávajících se bokem hrdinova zájmu, skutečně záleží. Film prostupující nekonfliktnost je v rozporu s divočinou, do níž byl děj situován. Chybělo mi v něm něco syrového, autentického a také jeho lyričnost je na druhé straně podstatně odměřenější než třeba ve snímcích Terrence Malicka, které jakoby ze země přímo vyrůstaly. Po třiceti letech johnwayneovského masakrování rudokožců jde přesto o vítané osvěžení. 75% Zajímavé komentáře: tron, Nick Tow, Thewho18, pursulus (01.08.2011)

Já teda westernovky extra zvlášť nemusím, ale tady mě to dost překvapilo. Film mi utíkal pomaličku a báječně splýval s okolní přírodou, indiánskou civilizací, ale i samotným Redfordem, který je Pan herec. Další pozitivem je scénář. Tolik se tam nepovídalo(hlavně ten klučina se mi líbil) a když jo, tak to nebyly zbytečné kecy. Také se mi moc líbila znázorněna špatná stránka přežívání v přírodě(vyvraždění jeho rodinky). Bohužel nejsem tak dobře obeznámen s Pollackovou režií(teprve druhý film viděn), ale milerád se s ní poznám. Uvažoval jsem i o 5*, ale nakonec o jednu snižuju, protože konec se mi moc nelíbil. 85% (01.08.2011)

Filmová opera, ale nikoliv v hanlivém slova smyslu. Zatímco operní tvůrce promlouvá hudbou a zpěvem, Pollack využívá obraz a hudbu. Nezastírá, že ilustruje mytologii, nikoliv skutečnost. Muž přichází z města, opouští zkaženou společnost vyvražďující se nesmyslně mezi sebou, protože před ním stojí příroda (nepatrný člověk proti horským velikánům), kterou muž v čele rodiny miluje a zároveň s ní bojuje na život a na smrt. Nachází pomoc, protože i zde není sám (lovec medvědů) a zaplétá se do složité sítě vztahů, ať už přátelských a milostných (Crazy women, her son, Swan, Del Gue), či nepřátelsky přátelských (jiná indiánská kultura). (29.06.2010)

Tón filmu se často změní s až děsivou lehkostí a přirozeností sobě vlastní. A neubírá mu fakt, že není obtížné odhadnout, kam se následujícím krokem vydá. Spíše je obdivuhodné, že i přesto dokáže zaujmout a podat trošku jinak uchopený western. Hlavně z něho ale čiší pocit dobrodružství, který je cítit i přes obrazovky a nutil mě z ní nespustit oči. (31.12.2016)

Pro mne srdcová záležitost, takže jsem nevynechal příležitost podívat se znova, když to Česká televize uvedla v originálním znění a v dostupném čase. Sydney Pollack a Robert Redford v té nejlepší formě. Film má neobyčejně pomalé tempo, což asi některé diváky odradí nebo jim může pokazit celkový dojem, mě ale právě tohle spolu s celkovým námětem a formou zpracování zaujalo kdysi při prvním sledování Jeremiaha nejvíc. Rezignace člověka na civilizační chaos, návrat k přírodě, touha po klidu a míru, mrazivá samota v krajině věčně zapadané sněhem, to vše zachyceno úžasnou kamerou se skvělým hudebním doprovodem. Navíc jen v málo filmech se podařil takhle dokonale vystihnout (a přitom neznásilnit k obrazu svému) střet dvou odlišných kultur, bělošských "vetřelců" a původních obyvatel Ameriky. Závěr je nejlepším důkazem, že lze film stylově zakončit i bez patosu, kýče nebo heroistických klišé. (02.11.2012)