1990: Bojovníci z Bronxu

Castellari se s tím moc nesral a prostě si jednoduše natočil vlastní verzi kultovního béčka Útěku z New Yorku. Jednoduchou a velmi dobře známou zápletku o záchraně prezidenta respektivě prezidentovi dcery, jen zasadil do roku 1990. Do toho přimíchal válku gangů o Bronx (Válečníci) a postapokaliptický koktejl byl hotov. Škoda jen, že chybí výraznější syntenzátory a propracovanější akční složka. Ale králové béčkových produkcí Eastman a Williamson vyloženě potěšili a já jako milovník podobných trashů jsem byl navýsost spokojen. "Dost mi lezete na nervy!" "Bacha nebo ti ukopnu hlavu!" (06.04.2013)

Jeden by neveril, čo všetko nájdu Taliani v Bronxe. Motorkárov, korčuliarov, kamioňáka, autíčkarov aj zopár magorov v kanáloch. K tomu neskutočné dobové účesy, obtiahnuté kožené oblečky (vybíjané čelenky!) a disko (?) hudba. Občas som fakt nevedel, nakoľko to režisér myslí vážne - niektoré scény vyzerajú ako z tanečného muzikálu... Jeden z mála filmov, kde motorkársky gang je ten dobrý... Vzhľadom na dobu vzniku dávm tri hviezdy... Aj vzhľadom na úvodnú cool "predstavovaciu scénu s bubeníkom... (02.06.2016)

Pomadmaxovská postapo béčka tehdejší doby si hodně zakládala na stylu. Nebylo v nich důležité, kde jste bydleli a čím jste se živili. Hlavní bylo, že jste měli ten nejstylovější oblek, makeup nebo účes a tu nejhustší káru. Bojovníci z Bronxu sice výjimečně nekopírují Mad Maxe, ale spíše Hillovy Válečníky a Carpenterův Útěk z New Yorku, nicméně dávají usilovně najevo, že mají styl, už od úvodních titulků, které si libují ve fetišistických detailech kérek, kožených rukavic, cvočků a chráničů. Gangy ovládající postapokalyptický Bronx roku 1990 (v 80. letech šlo o budoucnost) se od sebe pochopitelně liší stylem oblékání a specifickými dopravními prostředky (od motorkářů vystrojených jak zákazníci Modré ústřice, přes bruslaře po jeskynní mutanty) a také používanými zbraněmi a způsoby boje (členové jednoho gangu při rvačkách například stepují). Bojovníci z Bronxu působí tak trochu jako výstřední muzikál bez zpěvu, v němž se postavy před kamerou neustále seskupují do směsných, předem nacvičených formací a póz. I pouhý příjezd na setkání dvou gangů tu musí proběhnout ve velkém stylu. V jedné takové úžasné absurdní scéně sledujeme několik minut záběry motorkářů seřazujících se postupně do tvaru W (evidentně odkaz na Hillovy Warriors). Kamera pečlivě snímá detaily obličejů, vestiček a motorek i těch nejméně důležitých komparzistů (když se vám je podaří nabrat z řad reálných Hells Angels, tak je musíte na plátně řádně prodat). Do toho dramaticky bubnuje živá kapela, která náhodou byla na místě natáčení a režisérovi přišlo cool ji zapojit do děje. Členové gangu si dlouze vyměňují pohledy, bubnování dramaticky vrcholí, ale scéna prakticky žádné vyvrcholení nemá. Motorkáři si akorát vymění pár slov a pak se zase v poklidu rozejdou. A přesně takový je celý film. O ničem, ale má to styl! Děj je nesmírně imbecilní a nesmyslný, ale po formální stránce je to svým způsobem fascinující podívaná. Castellari tu opět předvedl, jak umí skvěle pracovat s širokoúhlou kamerou. A reálné lokace tehdejšího Bronxu vypadají přesvědčivě zpustle (byť ne vyloženě postapokalypticky). Až člověka zamrazí, jak to tam v 80. letech vypadalo. (21.04.2018)

Představiteli hlavního hrdiny Trashe, Marku Gregorymu bylo v době natáčení jen 17 let, takže mu lze jeho kreace v kozačkách odpustit. Zatímco Castellari si snad mohl všimnout, jak šíleně v těch botách chodí a vypadá. Z "bojovníků" mám rozporuplné pocity, je to samozřejmě z hlediska filmového umění, zvláště pak scénáristického, hereckého či produkčního, otřesná selanka. Nicméně mám pro tyhle úlety slabost a fascinuje mě, jak se tihle taliánští maséři kýče prostě sebrali, odjeli s pár kámošema a kamerama do New Yorku a ve dvou ulicích na předměstí a na pláži pak natočili sci-fi. Protože, když to člověk uváží z tohoto úhlu, není to tak zlé. K tomu dostaneme úžasnou trashovou barvami hrající kameru, pár ucházejících béčkových nápadů a výborný nic neřešící závěr. (09.12.2009)

myslím,že hodně nedoceněný C-čko-nevím,kde zdejší recenzenti vzali nějakou postapokalypsu,nebo že je to kopírka ůtěku z NY,když ve filmu o tom není ani slovo???Milionářská dcerka a dědička zbrojní firmy manhattan corporation,která má v den svých 18 narozenin celé zbrojní impérium zdědit jej chce(nejspíš z humanitárních důvodů) zrušit,ale něco tuší,tak radši dobrovolně uteče do gangy ovládaného Bronxu-její nenapapaní náměstci ji totiž z těchto důvodů chtějí pomoci policejního zabijáka Hammera a jeho noshledů zlikvidovat,aby nedotáhla svůj záměr do konce.On ten Bronx v 80 letech k té nadvládě gangů skutečně neměl daleko a ve filmu je to i pěkně vidět-celá čtvrť rozsekaná na sračky-exteriéry se opravdu hodně povedli a dost se mi líbila i různorodost gangů-od motorkářů,přes gang Tigers libujících si v luxusu až po Scarangers-zdivočelých lidí...Je to dost ukecanej film,nicméně myslím,že hodně originální-a taky se mi líbilo,že nenažraní kapitalisti tahající z pozadí za nitky jsou tu vykreslení jako pěkní zmrdi a policie jako loutky plnící jen jejich rozkazy-jako vlastně v realitě-zkrátka není to žádný veledílo,ale kopírkou něčeho bych to určitě nenazýval,za zhlédnutí to rozhodně stojí,ale musí tomu člověk rozumět,nevím,jestli jsou někde na netu aspoň český titulky(já to viděl v 80 letech na VHS z rychlodabingem) (01.03.2014)