Duše

Okrem jazzu (čo mi trhá uši) sa mi na tom páčilo všetko, postavy, animácia, humor. Od začiatku do konca som si užívala všímať si každú malú zmienku a vizuál. Posolstvo je mindfulness. K tomuto snímku spolu s Klik sa oplatí vrátiť a pripomenúť si, že šťastie a zmysel života človek nájde v žití v prítomnom okamihu. (19.07.2021)

Jsem dost zklamaný. V Duši jako by se děla scéna z scénou, chybí pořádná linka - značná část filmu je nekonečná expozice, ústřední konflikt je mělký, celé to působí jako snaha "nějak" zopakovat Inside Out a je to v každém svém okamžiku strašně čitelné. Emocionální zásah, jaký jsem cítil na konci Coco, se nedostavil. Celé je to navíc prostoupené pixarovským paradoxem - tak moc se to snaží být víc než animák pro děti, až přestává dávat smysl, proč to je animák pro děti a ne film pro dospělé s pořádně propracovaným konfliktem, co nekončí u srdcehřejných zkratek. V realitě samozřejmě víme, že aby se takový film zafinancoval, musí být pro děti, ale problém je, že k tomu nevede žádný důvod zevnitř toho filmu, naopak při pohledu na něj samotný jeho koncept vůbec nedává smysl. (27.12.2020)

Čakal som viac. Čakal som meditatívne putovanie po smrti v podobnom duchu, ako Coco alebo Inside Out. Je to ale viac pri zemi. Netvrdím, že to nemá pekné myšlienky. Má. Ale ten svet, ktorý sa Duša snaží prezentovať je natoľko bohatý o nápady a originálne vysvetlenia až trochu zamrzí, že sa tvorcovia vybrali touto jednoduchou cestou. Ku koncu sa nedostavuje taká katarzia k akej nás film pripravoval, ale paradoxne z neho zostáva pozitívny pocit. Myslím si, že momentom ako sa nastavíte, že ten film je o jednej konkrétnej duši a nechce pokryť v rámci témy úplne všetko, užijete si aj peknú animáciu aj pekný charakterový vývin aj zaujímavé prostredia. Tí, čo čakali ďalšiu jazdu na štýl Coco a Inside Out ale budú trochu sklamaní. Do popredia ale vyzdvihujem soundtrack Reznora a Rossa. Vďaka nim sa do filmu dostáva tá povestná duša. (03.01.2021)

Tuze pěkné, možná se to jen trochu obtížně prokousává k meritu věci, ale jakmile se to ustálí ve svém příjemně dospělém a maličko surreálném tónu, má to bezmála zázračné momenty. Pixaru to dospívání svědčí. V hlavě mělo dětsky hravé jádro, tohle už je spíš o dospělé kreativitě a velmi osobním tématu hledání smyslu a ukotvení v životě, který hlavní postavě plyne pod rukama. Dobře, že Pixar opustil antropomorfizování nesmyslů pro děti a začal vést dialog s rodiči v krizi středního věku. Bůh ví, že podobné pohlazení potřebujeme víc než naši haranti. (10.06.2021)

Pixarovka, ktorú skôr docenia dospelí, než deti. Soul je vizuálne príťažlivý, farebný a divákovi predostiera skutočne originálny svet pred narodením. Sedel mi prakticky v každej rovine až na humor, ktorým ma azda v žiadnej scéne neoslovil. Námetom by sa dal Soul určite prirovnať k Inside Out či Coco. Pri nich som však oveľa výraznejšie prežíval všetky emócie a predovšetkým dojímavý záver. (29.12.2020)