Duše

Animák pro dospělé dítě. Animák, kterej bohužel nepřekvapí. Kterej neoslní. Kterej naplní mustr úspěchu, přidá kousek jednadvacátýho století genderový a rasový rovnováhy a zahraje na jazzovou notu receptu na úspěch. A za rok si na něj dospělý dítě nevzpomene, protože ačkoliv je to animák o duši, sám duši tak zcela nemá. A přitom má tolik dobrého, že ty vysoký procenta v červeným si i zaslouží. Skvělá animace, hudba, design, kamera, hlasový osazenstvo... Jenom ta duše, no, ta tam prostě není. (25.02.2021)

Není překvapením, že další pixarovka je revolučním animovaným filmem... Je však fascinující, že stále dokáže řešit nejzásadnější témata lidství a podává je v nevídaně originálním prostředí. Pete Docter nám již představil svět příšerek, svět stáří a svět lidských emocí. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se pustí do tématu lidské existenci, podstaty života a našich duší. Duše opravdu boduje, co se týče originálního zpracování v krátkém čase velmi náročného tématu, a to nejen v tom. Každou minutu vás doprovází neuvěřitelně velká kopa narážek a vtipů, kterým zkrátka nejde odolat a nechybí jim srdce. Byť film může být pro děti velmi náročný, v dospělosti jej každý ocení, to si troufám naprosto sebejistě říct. Svět je natolik nádherné místo, že stojí za to pečovat o svou duši. Nejlépe o ni budete pečovat, když se obklopíte radostí z maličkostí, a proto pokud byste udělali takovou maličkost, jako abyste si pustili tento film, rozhodně vás pocit radosti ze života nemine. Duše je opravdu kvalitní podívaná. Možná filmu příliš lichotím, možná jsem jen zatvrzelý filmový maniak, ale jedno je jisté... A to, že filmy jako Duše spasí svět a léčí srdce. (12.01.2021)

Soul svým způsobem jde tak trochu lehoulince podobnou cestou jako podobně pojatý Inside Out. Tvůrci si očividně uvědomili, že zkoumání lidského nitra v rámci metafyzických a psychologických možností, je nejen pro diváky nesmírně zábavné, ale také se na tom dá pořádně kreativně vyblbnout. Soul je tak pro oko (i pro ucho) docela dost velká slast. Navíc je to asi jedna z nejdospělejších pixarovek, co jsem viděl. Ne svými fóry, pojetím, atd., nýbrž svou zprávou pro diváka. Obzvlášť pro nás mladé dospělé, co neustále nadáváme na útrapy života, to je jako stvořené. Hlavní problém ale vidím v nedotaženém a nepříliš věrohodném vztahu mezi dvěma hlavními postavami, které jsou svým způsobem dost podobné Marlinovi a Dory z Hledá se Nemo. Ale zatímco u této dvojce je ono přátelské pouto slušně zpracované, u dvojce z Duše to už tak silné není. Díky tomu některé emocionální scény příliš nefungují. I tak má ale film velice milou a příjemnou atmosféru, která je doplněná dějem plným dojemných, veselých a originálních momentů, ze kterých budou jak caparti, tak i dospělí jásat. Inside Out se mi ale ve výsledku líbil víc. Btw, nejděsivější část byla se ztracenými dušemi. Rázem jsem si uvědomil, že ta moje mezi nimi byla taky, když jsem trčel na zkurvené pajdě v Plzni. Brrr. Není divu, že jsem se tam cítil tak na pytel. Průměrné 4* (01.02.2021)

Peter Docter ukazuje, že je jednoznačne jeden z najzaujímavejších režisérov svojej generácie a po Inside Out a Coco opäť raz servíruje mimoriadne originálny príbeh, ktorý pracuje na viacerých úrovniach a vie tak zaujať od najmenších až po najstarších. Vymenúvať všetky tie geniálne nápady, ktorý Soul obnáša, by bolo zbytočné a siahodlhé. Dajte mu už niekto regulérneho (nie len animovaného) Oscara. Toto je lepšie než veľká väčšina filmov bežne nominovaných na hlavnú cenu. (03.01.2021)

Studio Pixar již několikrát dokázalo, že na poli animované tvorby nemá konkurenci, což potvrzuje i svou Duší. Duše přenádherným způsobem přenese diváka do míst, kde se lidská duše nachází předtím než vstoupí do člověka, a poté co jej opustí. Pixarovky obecně umí velice dobře pracovat s lidskými pocity a vzpomínkami. Pamatuji si, jak jsem se při sledování Ratatouille přistihnul nad vzpomínkami na své první kulinářské pokusy, u Vzhůru do oblak jsem během několika málo desítek vteřin emotivně prožil prakticky celý život ústředního páru a snímek mi otevřel oči v tom smyslu, jak umí být život krutý, a jak je nutné si vážit času s těmi nejbližšími. Coco mi zas vyvolalo krásné vzpomínky na chvíle s rodinou a přáteli, kteří již nejsou mezi námi. Po stránce emocionální jde o naprostou špičku, která boří veškeré hranice. Od Duše jsem příliš neočekával a dostal jsem tu největší a nejdokonalejší reminiscenční nálož v historii filmu. Režisér Pete Docter dokáže svým způsobem vyprávění a postupným gradováním příběhu docílit toho, že Vaši mysl v závěru filmu zahltí halda těch nejkrásnějších vzpomínek na pro Vás aktuálně všední aktivity, které jste v životě prožívaly vůbec poprvé. Jedna z věcí, kterou ve mně Duše vyvolala byl den, kdy jsem se naučil jezdit na kole, a těch věcí přišlo v krátkém sledu za sebou opravdu hodně. Divák v tu chvíli pocítí jak krásný život je, a že stojí žít naplno každou jednou vteřinou. Duše se tak stala velmi neočekávaně moji nejoblíbenější pixarovkou a jedním z nejlepších filmů, které jsem měl kdy možnost vidět. 💯 (10.04.2021) (14.04.2021)