Koně se také střílejí

Obrovsky zvučné jméno a parádní procenta znamenaly, že jsem tenhle film musel bezpodmínečně vidět. A že bylo na co koukat! Zaprvé to bylo špičkově zahrané. Zadruhé se to odehrávalo v neokoukaném prostředí. Zatřetí to mělo dobrý děj a kurevsky špičkový konec. Akorát to bylo bohužel malinko delší. 90% (05.08.2017)

Proč hrát, když víte, že prohrajete? Kniha Horace McCoye je jednou z nejpochmurnějších, co jsem četl a film, ač vyznívá pokojněji, vám na optimismu také nepřidá. Mizérie, ve které se hrdinové snaží žít, je patrná z pouhých výrazů jejich nevyspalých tváří. Stále dokola. Znovu a znovu a znovu. Nekončící hodiny, dny a týdny. Někoho udrží při životě pohled na oceán. Někdo je vůči veškeré kráse světa imunní. Zbývá bolest, cynismus, nihilismus. Změny oproti knize jsou početné, ale podstatné zůstalo. Změnila se postava Glorie, s níž díky podání Jane Fondové více soucítíme, upozaděn byl oproti ní Robert (beztvarý Michael Sarrazin). Stejně jako knihu lze film, či minimálně výseky z něj, interpretovat prakticky dle libosti. Romance (chlapec potká dívku, chlapec ztratí dívku, chlapec získá dívku) míjí prvky náboženské (Rocky jako zástupce boha na zemi) a ty si podávají ruku s mediální satirou (kterou McCoy určitě nezamýšlel, Pollack možná ano, s vědomím zvrácenosti dnešních reality-show tuhle rovinu těžko přehlédnete). Mikrokosmos, v němž se tohle mísí přitom nepůsobí ani trochu vyumělkovaně, protože v něm všichni postupně ztrácejí potřebu cokoliv předstírat. 90% (12.10.2010)

Krásná metafora na život, v které se můžou lidi strhat na kusy v té chudší úrovni společnosti pro pobavení těch ve vyšších patrech. Kapitalismus navíc ani ten vítězný pár nenechá odejít s velkou odměnou. Vše je nastavené tak svíravě. Navíc. Doslova jde o život. Ať už v metafyzickém smyslu, nebo v tom pravém slova smyslu. Závěr byl jen poslední kapkou v tom bezútěšném poháru hrůzy. (05.10.2022)

Veľká hospodárska kríza, 1932. Jedni pred ňou utekali na niekoľko týždňov na tanečný parket s vidinou výhry 1.500 doláčov, iní zasa utekali na tribúny tohto „predstavenia“. Celý čas sa nepozrieme mimo zábavný pavilón, ale existenciálnu ťažobu krízy vidieť na protagonistoch a ich fyzickej a psychickej vyčerpanosti a celkovo zúfalstve, niečo také neľudské podstúpiť. Termín reality show je v tomto prípade doslovný. Zaujímavosťou je, že snímka si vyslúžila až 9 nominácií na Oscara, no nie tú za Najlepší film! (08.05.2022)

Člověka by nenapadlo, co všechno může znamenat pro lidi účast v tanečním maratonu, s přihlédnutím k okolnosti všudypřítomné bídy společnosti. Opravdu trefný pohled na rozklad společnosti v době hospodářské krize. Film nabízí dokonalý přechod od nadějného začátku, plného optimismu a víry v nový zážitek, bohatou výhru a třeba i nového partnerského soužití, k naprosté rezignaci a duševnímu i fyzickému rozkladu lidských bytostí. Cynické chování ředitele soutěže, si v ničem nezadá s otrokářstvím. On je zručným architektem hrůzy. Jeho trefný odhad zvrácených choutek publika jej činí mistrem ve svém oboru. Fascinace publika lidským utrpením odkrývá tu temnou stránku lidské povahy, která je společná starověkým gladiátorským hrám stejně jako moderním drsným reality show. Američani jsou na tohle specialisti. Tohle je silně antikapitalistický film. Vypovídá o tom, že trh sám o sobě vše nevyřeší. (Cena svazu umělců SSSR je pochopitelná.) Děsivé rozuzlení kroužilo v éteru po celou dobu. Když Gloria na konci požádá Roberta o poslední službu a on vyhoví, je to již úplná ztráta všech iluzí a víry v cokoli. Dnešní člověk takovou situaci může jen těžko pochopit. V krizových životních situacích se určité věci posouvají úplně někam jinam. Skvělá Jane Fonda. 84% (28.01.2011)