Zakázaný majetek

Wood+Redford=jiskřivá romance plná nástrah, ve které není této vášnivé lásce přáno od samotného úvodu, až do jejího konce. Krásná a snivá Alva musí shromáždit všechny své síly v boji s dotírající nápadníky, a hlavně se svým osudem. Výborná režie, nepostrádající též dramatické momenty. Jen k tomu konci bych měl výhrady. Takhle to skončit nemělo. Tentokrát ne. (02.03.2014)

"Duhu a hvězdy, co víc si mám přát, Ať budeš kdekoliv, ty můžeš mi dát.... Sladké sny na polštář.....a hvězdy pro oči....a pro naši lásku první cenu...červené růže, halenky žluté....Co ještě měla bych si přát. Pajetky černé, jež víří, když hudba k tanci začne hrát. Všechny ty poklady chtěla bych mít....všechno, co můžeš mi dát. proto duhu budu si přát, dokud budu žít..." Ty slova i melodie mi utkví v paměti hodně dlouhou dobu a to nemluvím o Robertovi. Ačkoliv Owen a Alva byli hlavními hrdiny tohoto filmu, kteří ve svých rolích rozhodně nezklamali, nemohu si pomoct, ale souhlasím tady s jedním názorem, že Willie působila jako ten hlavní pilíř, který na sebe dokázal svým způsobem chvílemi upoutat větší pozornost, než ústřední pár. Ovlivnil to nejen fakt, že jí hrála Mary Badham skvěle rebelantsky, ale ona byla i vypravěčem celého příběhu jedné velké lásky, která začala kdysi a kdesi v malém městečku Dodsonu. (02.02.2015)

Zpočátku jsem se poněkud obával, že mě snímek nebude příliš bavit, avšak jakmile se na scéně objevil Robert Redford a Charles Bronson, začal být Zakázaný majetek zajímavou podívanou, u níž mě bavil nejen samotný námět, ale také herecké výkony zmíněných herců. Za zmínku stojí rovněž prostředí, v němž se příběh odehrává, a psychologie postav. (12.10.2015)

Kvalitní adaptace kvalitní předlohy. Dobrá podívaná, a rád bych mnohem víc takových. Bohužel, trend je spíš takový, že jak se rozmáhají technologické možnosti, zakrývají se jejich užíváním stále slabomyslnější filmové scénáře a upadající umění filmového herectví (to druhé možná ne celosvětově, ale u nás určitě). (25.08.2015)

Autora předlohy (Tennessee Williams) byste odhadli, i kdyby nebyl uveden v titulcích – dusný americký jih, pár postav, malý prostor a k nesnesení stupňované sexuální napětí. Takhle alespoň vypadají znamenité první dvě třetiny. Howeova kamera s velkou hloubkou ostrosti a bez vizuálních kudrlinek je maximálně koncentrovaná na postavy. Další vrstvy komplexních charakterů již odhalují samotní herci, typově přesně obsazení a přesvědčivější v drobných gestech než ve velkých výstupech (což pro Woodovou platí obecně). V poslední třetině je model „mnoho kohoutů na jednom kolbišti“ rozbit, aby jej nahradila sladkobolná romance s kupou bezobsažných scén, jež film pouze popostrkují k nevyhnutelnému finále. Z témat rozpracovaných v úvodu je k pointě, navíc málo uspokojivé, doveden jenom Elektřin komplex. Se slabošstvím mužů a legrací ze zazobanců se již více nepracuje. Přesto film dává okusit mimořádnou citlivost vůči na pohled banální vztahové látce, jakou Pollack později vynikne. 70% (24.07.2019)