Tootsie

Nikdy mne moc nebavilo, když se chlap oholil, nalíčil, nafouknul si hrudník, navlékl si ženské šaty a pisklavým hláskem se začal dožadovat mého smíchu. Jedna je výjimka však existuje a tou je Michael alias Dorothy, kterého však ke změně pohlaví vedla nezaměstnanost a to já plně respektuji. Navíc je to skvělá zábava, Dorothy je neřízená střela a nejeden z jejích nahrávačů na hlášky by si patrně zasloužil svůj vlastní film. Zejména na ten se spolubydlícím Jeffem bych se určitě mrknul. (05.01.2015)

Rčení, že scénář, režisér a kvalita jeho souznění s herci jsou vším a technika ničím - berte je jako rozvernou nadsázku - platí v tomto případě přímo exaktně. Většině komentátorů uniklo, že TOOTSIE je skutečnou a k americké realitě až nemilosrdně kritickou komedií. Vztah americké společnosti k herecké komunitě je zjevně v mnoha ohledech víc než problematický. Skutečnost, že mimořádně nadaný herec, pohybující se v kinematografické mimokasovní sféře, musí zářit pod cizím jménem a se zapřeným pohlavím v stupidním seriálu, který teprve jeho příchodem získává na kvalitě a on na slávě, ke které se nemůže hlásit, aniž by riskoval sebezničení, je hrůzná sama o sobě. (Připomínám si v té souvislosti jiný srovnatelný - ovšem šťastnější - případ: Alana Aldu a jeho MASH.). Hoffmanovo pojetí je geniální a v dostatečně široké klaviatuře či paletě zrcadlí nesnadno uchopitelnou rozmanitost tohoto úchvatného díla. Ti kolem ovšem také nezahálejí. To, zda film vznikal ve stresu, či v pohodě, je po letech nezajímavé. A skutečnost, že TOOTSIE přes propast generací zůstává živou a přitažlivou stejně jako v době svého vzniku, mluví za vše. (23.02.2008)

Travesti jako životní filozofie v odzbrojujícím podání rozdvojeného Dustina Hoffmana. Jako neúspěšný herec si zkrátka nemůžete moc vybírat. Ono, když to jinak nejde, dáte asi vždycky přednost lodičkám a paruce než kolonce v registru na úřadu práce. Hoffman si tu zahrál možná tak trochu sám sebe, kdyby totiž jako čerstvý třicátník nedostal hlavní roli v Absolventovi, kdo ví, jestli by pod tunou make-upu časem neskončil třeba v Nemocnici Chicago Hope...:-) (18.05.2007)

Když dostal Oscara za režii, pronesl jinak mírný a hodný Sydney Pollack památná slova: "Radši bych se ho vzdal, kdyby mi to vrátilo devět měsíců života, které jsem ztratil natáčením s Dustinem." ;-) Zdá se, že realizace Tootsie nebyla tak příjemná a výživná jako samotný výsledek. Svědčí o tom i fakt, že scénář původního autora Murrayho Shisgala narychlo vylepšoval zkušený Larry Gelbart a když se vyčerpal i on, povolali proslulou "stínovou autorku" Elaine May, která už zachránila řadu nedovařených komedií. Ale porodní bolesti pominuly a zůstal neobyčejně krásný a svěží plod jejich vzájemné nenávisti. Podle mého názoru nejlepší převleková komedie všech dob. 100 % (22.02.2003)

Jedna z amerických klasík 80tych rokov. Netreba sa nechať odradiť príšerným patriotickým plagátom, v ktorom je ale množstvo irónie. Tootsie je veľmi milá komédia, ktorá si strieľa zo spoločnosti, kde neúspešný muž je ochotný sa prezliecť za ženu, aby sa dokázal presadiť. Výhoda filmu spočíva v tom, že Hoffman je veľká hviezda, ale zároveň nie je žiaden krásavec, takže si môže dovoliť zahrať takúto úlohu. Predstavte si v nej trebárs Redforda, to by asi nešlo. Prečo dopadli prevlekové komédie tak, ako dopadli, sa treba opýtať Lawrenca alebo Sandlera. (25.06.2012)