Japonská mafie

Tak tohle setsakramentsky bolelo, a to jsem se docela těšil. Jediné klady tohoto filmu jsou samurajské souboje a působivá hudba, pokud se nebojuje a nic nehraje tak film značně nudí, což je od mistra přes podmanivé filmy velkým prohřeškem. Japonská mafie je určitě nekonvenční podívaná, jejíž scénárista nebyl žádný chorý vyždímanec, bohužel ale není tento film určen pro mě. Jednou ho vzhledem k mé úctě k Pollackovi přehodnotím. (14.06.2011)

„Co udělá Američan, když se zblázní? Otevře okno a všechny zabije. Když se zblázní Japonec, okno zavře a zabije sám sebe.“ Ano, začátek je pomalý a utahanější, ale vykupuje to zbytek. Hrozně se mi líbí, jak se film zejména v akčních pasážích zaměřil na kontrast právě západního přístupu, který tkví v zběsilých přestřelkách, a toho Japonského, kde naopak převládá rozvážnost, úcta a převážně kontaktní souboje s meči (katanami, budeme-li korektní). Dá se říct, že jde o téměř dokonalé propojení obou kultur bez toho, aniž by kterákoliv byla znevažována. Boje samotné nebyly nijak dlouhé, nehrály na nesmrtelnost a spoléhání na štěstí ať už kladných, či záporných postav. Ústřední zápletka nešetřila někdy až nečekanými zvraty a situacemi, ve kterých převládlo neuvážené a chybné jednání nad perfektně provedenými tahy. Film rozhodně není na pět hvězd, má své mouchy, ale jako celek funguje dobře a po dokoukání zanechává hořkosladkou pachuť na jazyku. (23.06.2023)

Pokud tomu chcete dát čtyři z pěti a nikoli jednu až dvě tak: ignorujte bílý neherce (včetně Mičuma , který v domnění že se jedná o japonskou mangu přehrává až trapno jest), kteří těm japonským alespoň v tomto dílku nesahají nikam, - přežijte první půlhodinu , kde se vůbec nic nestane ovšem unylé hudby a zoči voči scén přehršel, -vyprdněte se na to byť jen pomyslet na věrohodnost kohokoli a čehokoli. A proč ty čtyři - tak Polák uměl, né že né, pak ta parádní vybíjená u pana Yakuzy, ale hlavně pro ten detail, že když už si jeden ušmikne cokoli a zabalí to do bílého hadru, tak na hadru se udělá červená skvrnka a když se k tomu hadru tulíte, máte pak červenou skvrnku mezi vočima-no fakt, kdo tyhle detaily do filmu prosadil, tak právě ten může za to , že jsem hvězdama nešetřil. Jen nemůžu přijít na to, proč bych si to měl ještě někdy pustit. (01.07.2023)

Divím se, že do toho Nečum šel. Až v poslední scéně se pokusí uchopit roli hrdiny, mnozí ale to gesto mohou oprávněně označit za trapnost. Navrhuju Japoncům, aby si v podobných případech řezali radši přirození, těch případů rázem ubyde. Nečum tady navíc vypadá příšerně, zvlášť v těch lázních. AB Barrandov tentokrát bez pochvaly, nadabovali to v osmi lidech (Saic a Fišer všude). Dobrá hudba a atmosféra na začátku. (01.10.2016)

Klasické krimi ze staré školy s prvky noirovky. A hlavně s typicky noirovským hlavním hrdinou, výborně ztvárněným R. Mitchumem. Ten se jako životem zocelený cynik vrací na místo, kde prožil jedinou lásku svého života. Film ale není samozřejmě jen o nenaplněné lásce, ale také o cti, pomstě, hrdosti a samozřejmě giri:-) Dobrý to bylo! Pollack ve velice krátkém čase dokázal navodit orientální atmosféru a divákovi poodhalil myšlení a hodnoty Japonců, které jsou tak odlišné od toho středoevropského. A také se mi líbilo, že věci vyřčené o japonské mafii opravdu sedí. Scénář rozhodně nepsal diletant. (16.07.2007)