Chobotnice z II. patra

Jestli existuje věc, ze které se mi zježí vlasy, naskočí nevzhledné flíčky a ihned skáču po ovladači ať chce jak chce daleko, tak právě už jen úvodní znělka oblud, dobře, Chobotniček je záruka. Opravdu tím musí zacpat vysílací čas zrovna na Vánoce? A hned na několika televizních stanicích? Protože jednou ve filmu to nestačí, musí to být podruhé i v seriálu. Kdyby aspoň vybrali lepší dětské herce. Zelenáááá, modréééééj a ten neskutečně vtíravééééj pražskéééj akcent nemůžu z hlavy dostat ani po třech panácích okeny(ale hlavně že se daboval Trávníček v Popelce). Asi jsem až příliš zaujatá, ale nebylo by těmto filmovým páskám lépe na dně Mariánského příkopu? Aspoň jedny Vánoce bez těchto totalitních potvor, prosím! (27.10.2014)

,,Pojďte si pro něj, paní Holanová! Ať se vám zase neutopí!“ Příběhy o oživlých chobotničkách z něčeho jako formela mě bavily od dětství a baví mě dodnes, a to nejen díky nostalgii. Hodně se mi líbí uvěřitelný příběh a pěkně napsané postavy a dobří herci. Snad jen malá Eva mi příliš nepřirostla k srdci, zato Honzík, to je řádný týpek, jakým chtěl být každý malý kluk. Veškrnová se své role také chytla s chutí, stejně tak Zedníček a další. Velmi citlivě a s určitou nostalgií a magičností je zachyceno okolí pražské Čertovky, které dokreslují příjemné tóny. Za zmínku ještě stojí chytlavá úvodní písnička, kterou zná asi každý. (31.01.2014)

Ako chlapec som sa stále na vysielanie tohto filmu v televízii veľmi tešil. Komédia je obohatená o filmové triky, v podobe postavičiek z plastelíny, čo na tú dobu bolo celkom slušné. Dosť mi však vadili Žaneta Fuchsová a ten druhý mladý ksicht, v mojom detstve sa mi tieto filmy určite páčili, len som proste z niektorých vyrástol a z iných nie. Toto bohužiaľ patrí do prvej skupiny. Škoda, že sa z toho nestalo niečo ako sú Pelíšky alebo Kurvahošigutentág, teda kultovný československý film. Asi na to ale nemal od začiatku predpoklady. Dnes už zaujme len zarytých fanúšikov. (04.02.2015)

A další příjemný závan dětství, i když už ne s tak originálním námětem o fantazijních postavičkách z modelíny. Dětská fantazie je neomezená. Zde je výsledkem nestabilního rodinného zázemí, kde se každou chvilku dá očekávat úplný rozpad. A svět fantazie je útočištěm před tvrdostí normálního života. Děti Eva (Žaneta Fuchsová) a Honzík (Milan Šimáček) Holanovi naleznou při nepovedené dovolené v Portugalsku modelínovou živou hmotu, ze které si udělají chobotničky: Modrou (hlas František Filipovský) a Zelenou (hlas Jiřina Bohdalová). Po seznamování dětí a chobotniček na ropou zasažené portugalské pláži, pak přicházejí rozverné příhody v Praze, kde se pohádkové bytosti postupně seznamují se zdejším životem a nechutnou vodou. Z dalších rolí: hysterická matka dětí Andrea (Dagmar Veškrnová-Havlová), která všechny nehody svádí na svého muže a svojí zbrklostí působí další, otec dětí Honza Holan (Pavel Zedníček), marně se snažící o rodinou idylu, Honzův spoluřidič na dálkových tratích Fára (dobrý Jiří Kodet), lehkomyslně výmluvný, šéf podmořské výpravy u portugalských břehů George (Miroslav Macháček), s čepičkou, která jako by vypadla z oka Cousteauovi, obsluha batyskafu Andreadis (Boris Rösner) a Pierre (Jan Kanyza), kteří objevili tajemnou živoucí hmotu, půvabná laborantka Eliška (Kateřina Lojdová), které hmota uteče, nekompromisní policisté v Portugalsku (Josef Bláha a Oldřich Kaiser), sousedka Holanových Veselá (Nina Divíšková), nešťastná z jejich sousedství, hrnčíř Mertlík (Vladimír Kratina), a starý učitel na penzi (Otto Šimánek). Příjemně hravá a nezbedná fantazie, kouzlo tehdy nepřístupné ciziny a půvab staré Prahy, konkrétně oblasti Kampy. Stále příjemné, stále zábavné, věčná vzpomínka. (13.06.2012)

Patřím mezi generaci dětí, která byla postavičkami z formely odkojena. Chobotnice z II. patra jsou však pouze produktem těžícím z úspěchu předchozí "formelové fantasy série" o Lucii, který byl obsazen toutéž dětskou hvězdou Žanetou Fuchsovou, stojící před úpadkem své zářné kariéry z důvodu tvůrci nežádaného dospívání. Pro jistotu k ní byl přidán filmový mladší bratr Milan Šimáček, aby bylo dosaženo patřičné dětskosti obsazení. Film samotný působí svěžím dojmem, byť trochu postrádá kouzlo Lucie. Vynahrazeno to bylo větší výpravností a tehdy ne tak obvyklými scénami u moře. Dnes na mě Chobotnice působí okoukaným dojmem, ale ve své době cílové dětské publikum výborně bavily, proto jsou čtyři hvězdy zasloužené. Kult "osmdesátkových" dětí. (26.12.2013)