Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
Je 2. polovina 22. století a kosmická loď Ikarie XB 1 putuje k Alfě Centauri za průzkumem mimozemských forem života. Její posádka, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým, nepředstavitelným hrozbám. Ale veze si s sebou i řadu svých všedních lidských starostí a radostí. (NFA)
(více)Recenze (355)
Úžasný film. A i po letech je ho radost sledovat. V těch filmech, které příšly poté se najde hodně podobného. Ať už byla Ikarie inspirací, nebo jde jen o víceméně nezamýšlenou shodu, to není vůbec důležité. ()
Jsa odkojen space operami s myriádami mimozemských ras, hromadami fotonových torpéd a výbuchy v kosmickém prostoru, byl jsem poněkud rozladěn nejednoznačným směřováním a zacílením Ikarie na vliv vnějších sfér na osudy posádky. To však neubírá na technologické přitažlivosi snímku a na tradičně dobrých hereckých výkonech. Jediné, co mne mátlo, byly některé z příběhových linek, které jako by končily ve ztracenu odbyty jedinou scénou nebo nikam nevedoucím odkazem k lidskému pokroku - vždyť ona americká loď zpustlíků tam musela být jen pro dobové censory. ()
Takový český old-school bizár s hlasem Petra Štěpánka, jehož monolog Jan P. Muchow kdysi velmi povedeně vysamploval do stejnojmenného songu na velmi povedené desce In Dust 3 s výstavním singlem Neon. Film je to jistě povedený a jeden z těch, které si asi zaslouží obnovenou premiéru, jež pár diváků přitáhne. Na druhou stranu, otevřeně, zestárlo to dost, a na rozdíl od Vláčila nebo Leoneho samotné téma filmu bohužel není natolik nosné, aby příběh utáhlo i po padesáti letech v očích diváků zhýčkaných jinačími scifárnami. Takže suma sumárum, rád jsem to viděl, při poslechu Muchowa si na tenhle film vždycky vzpomenu, jsem rád za restaurovanou verzi, poděkuji, ale asi už znovu třeba nebude, jednou stačí ;-). [60%; 2016-06-28 Kino Evald] ()
66%. Shovívavost potřebuje průkopnická Sci-Fi velmi volně podle románu S. Lema (PL) K mrakům Magellanovým. Ve světové kinematografii se nápady a zápletky často kopírují, jak dochází, ozvláštňují se větším dopadem na psychiku diváka (lekačky). Ikárie XB1 je zároveň archivem pro dva světonázory a dnes vidíme, že tomu podobně bude i v budoucnosti. Kosmické velmoci zůstanou ty bohaté, USA, Čína, Rusko, Indie, Evropa... Arábie. Jestli ale budeme hledat inteligentní život, pak spíš z obavy, že vyhraje ten, kdo bude objevitelem prvním. A boj bude na úrovni virů, bakterií, mikrobů. ()
Je těžké soudit v dnešní moderní době československou sci-fi z roku 1963. Ale troufám si říct, že to vzrušení z neznáma, které jsem kdysi poprvé prožívala při sledování tohoto filmu, dodnes nevyprchalo. Na tehdejší režim (social.), možnosti filmařů a vědomosti z oblasti vědy můžu jen říct: Klobouk dolů! ()
I přesto, že děj byl z velké části trochu nudnější a kolikrát měl zbytečně hluchá místa, která se dala zaplnit něčím záživnějším, tak se jedná o opravdu zajímavý film, který vzhledem k době, ve které se natočil neměl obdoby. Efekty sice nebyly nějak extra, ale rozhodně byly povedené a po estetické stránce se film asi nejvíce vydařil. Film mi v určitých okamžicích připomíná i horor a zároveň má i klaustrofobickou atmosféru, dokážu si představit, že v té době to mohlo lidem připadat velmi děsivé. Je to jeden z těch filmů, za které se česká kinematografie určitě nemusí stydět. ()
V svojej dobe určite dobré sci-fi, ale čas sa na technickej stránke výrazne podpísal. Futurizmus tu trčí z každého kúta. Je to skôr psychologická dráma takže akcia je tu len v náznakoch. Dej je tak trocha toporný a čierno-biela schéma je evidentná. ()
Ikarie XB 1 rozhodně patří mezi klasiku československé kinematografie a ano, jsem ostuda, že jsem se k jejímu zhlédnutí dostal až dnes. Nicméně ani dnes nevím, jak vyjádřit genialitu tohoto díla. Myslím, že to dobře ukazuje už fakt, že autoři nepotřebují velké množství fantaskních světů, s ještě větším množstvím mimozemských příšerek k tomu, aby dokázali rozvinout napínavou atmosféru. Pravda film obsahuje trikové sekvence, které mohou místy vypadat trochu jednoduše a směšně, nicméně připomeňmě si, že toto vzniklo skoro 14 let před Star Wars, v malé socialistické zemičce uprostřed Evropy. Navíc na uvěřitelnosti jim rozhodně přidává kamera Jana Kališe, která komponuje většinu záběrů tak, že nechává v obraze dostatek prostoru vedle hlavy herce i pro propracovanou mizanscénu. V neposlední řadě pak musíme zmínit hudbu Zdeňka Lišky, ale to je génius sám o sobě, tam by byla chvála nošením dříví do lesa. Myslím, že díky tomuto filmu má naše země světové sci - fi kinematografii co říci a máme být právem na co hrdi. ()
Jaký je cíl výpravy? Proč nikdo nepůsobí na expedici připraveně? Co je obsah a smysl většiny dialogů? To jsou nesnadné otázky, které zůstávají nejasné. Co je ale zcela zřejmé je amatérismus americké výpravy v hliníkové lodi, jejich imperialistické choutky prozrazené atomovým arzenálem a celkově odporná nátura projevená hrou pokeru a buržoázním oděvem. Jsem zkažený kapitalismem, když jsem si po většinu stopáže přál vypuštění tygřího žertu i na Ikarii?? ()
Jistě bez debaty nepřekonané české sci-fi. Je to perla, kterou bychom si měli chránit. Zároveň Ikarie dokazuje, že i bez "super" triků sci-fi film může fungovat. Chce to jen dobrý scénář, režii a herce. ()
Zatím nepřekonané české sci-fi... tématická hudba Zdeňka Lišky je jedním z klenotů české filmové hudby. ()
Na svou dobu u nás zcela vyjímečný snímek, jemuž se v ČR žádný nemůže vyrovnat. Skvělé exteriéry kosmické lodi, kvalitní psychologie postav i příběh samotný, jenž se stal inspirací pro ostatní filmaře sci-fi. Pro mě je neustále českou klasikou, která patří do fondu české kinematografie. ()
Fantastická atmosféra! ()
Nejzajímavější stránkou filmu jsou asi výtvarné dekorace a herecké výkony. Sešla se tu řada nejlepších českých herců té doby. Když filmaři před padesáti lety točili sci-fi, tak měli omezené technické prostředky a museli více zapojit svou fantazii a vynalézavost. Výsledek má tak možná větší půvab a originalitu než některé dnešní velkofilmy s neomezenými trikovými možnostmi. Samotný příběh se ale poněkud nudně vleče. Chtělo by to každopádně trochu živější a bohatší děj. Inspirace knihou Stanislawa Lema je opravdu jen velmi obecná. Lemova kniha má mnohem širší záběr a větší hloubku. Pokud někdo film srovnává se Solaris nebo Vesmírnou odyseou, tak mi tu chybí jejich magická atmosféra. ()
Ve své době to musela být fakt pecka! ()
ceske sci-fi svetoveho formatu ()
Klasika a korunní klenot české sci-fi. Mohu vidět kdykoli a kdekoli. ()
Snad jediný český sci-fi ,který má opravdu smysl.Nakonec - o jiném vlastně ani nevím,alespoň takto koncipovaném.Ano,technické možnosti v roku 1963 byli takové,jaké u nás byli.Ale o nich zjevně v tomto filmu nejde a nejen proto se mi docela líbí.76% ()
Ve své době naprosté zjevení. Ostatně myslím, že takhle čistokrevná sci-fi u nás už poté nevznikla. Osobně mě vždycky vadil patos jednání hlavních postav, ale i tak velmi dobré. ()
Reklama