Špatná výchova

Přepsáno v dubnu 2020. Špatná výchova je otevřeným výjevem traumatu vnitřního světa, psychoanalýzou, hodnou jména Freud a terapií úzkostí prostřednictvím umělecké tvorby. Pedro Almodóvar zhodnocuje osobní a profesní zkušenosti, city, touhy, představy a tajnosti, výstřednost je zde potřebou i posláním, morální ironie je výstřelem intimního strachu. Tápání v hledání vlastní identity jako důsledek katolické výchovy, přehnaná ctižádost a přizpůsobivost vztahům reality v zájmu úsilí překračuje hranice, sebezničení je odvrácenou stranou chtíče a trestem rodičovské neúcty se stává zločin. Svět filmu se stává procesem úspěšné seberealizace a niterného osvobození. Pestrobarevná rutina těží ze stavů vyhrocených emocí a extrémistické morální katarze. V samém středu událostí je Ángel Andrade alias Juan alias filmová Zahara (pozoruhodný Gael García Bernal), herec velmi intimní zpovědi. Úzkost vnitřního světa podává obžalobu morálního pokrytectví, přesto je hlavní motivací osobní prospěch, byť zneužívání bývá oboustranné a v danou chvíli pro obě strany uspokojivé. Důležitou postavou je Enrique Goded (zajímavý Fele Martínez), filmový režisér, spojený velmi intimní nostalgií k Zahaře. Vědomé využívání má pocit převahy, experimentální choutky a překvapivé procitnutí. Významnou postavou je otec Manolo (velmi zajímavý Daniel Giménez Cacho), ředitel katolické internátní školy ve filmové terapii. Stvoření niterného traumatu je tady obžalobou morálního pokrytectví. Výraznou postavou je také Manuel Berenguer (dobrý Lluís Homar), skutečný stvořitel Zahary. Jeho posedlost andělskou krásou, ve které vnímá lásku, ho žene do vědomé zkázy, přesto ze svých cílů nemíní slevit. K těm výraznějším postavám patří také Ignacio Rodríguez (zajímavý Francisco Boira), starší Juanův bratr a živoucí předloha Zahary. Hluboké jizvy vnitřního světa mají negativní dopady na sociálně rodinné vztahy, cesta k vlastní identitě je zkreslená niternou úzkostí. K výraznějším postavám filmu patří též malý Ignacio (příjemný Nacho Pérez), filmová ozvěna Ignaciova dětského traumatu. Prokletí dětského andělského hlasu v nadržených prackách katolického celibátu. Z dalších rolí: ve filmu nejbližší kamarád Zahary Paquito (Javier Cámara), dospělý filmový herec Enrique Serrano (Alberto Ferreiro), produkční asistent a bývalý režisérův milenec Martín (Juan Fernández), filmový odraz dětství samotného režiséra Enrique (Raúl García Forneiro), filmový sadista a otec z katolické internátní školy José (Francisco Maestre), či životem a vlastními dětmi trápená matka Ignacia a Juana (Petra Martínez). Špatná výchova je psychoanalytickým rozborem úzkosti vnitřního světa, zároveň je i její terapií a živočišným temperamentem jižního větru v zářivé barvě. Jen ta výstřednost se stala spíše velmi zručnou rutinou a uměleckou značkou. (01.03.2010)

80% - Pedro a jeho dokonale barevná režie bylo něco, co jsem sice čekal, ale opět mě to převapilo, a do velké míry vzalo. Tomuhle já říkám „dobře udělanej film“! Skvěle vypracovaný scénář s několika zatraceně dobře fungujícími točnými momenty je podporován Iglesiasovou hudbou, která výborně pracuje s dynamikou, napětím a rytmem filmu. Nuda nehrozí. Shlédnutí Špatné výchovy jsem dlouho odkládal, protože jsem se úplně netetelil touhou ponořit se do homosexuálního prostředí, ve kterém se děj odehrává. Pokud máte podobný problém s motivací vůči tomuto filmu, prostě věřte Almodóvarovi, vyplatí se to. (31.10.2007)

Almodóvarův film opět o zamotaných vztazích a o sexuálním nutkání, tentokrát příběh pedofilního kněze a několika odrostlých homosexuálů, původně jeho dvou žáků a bratra jednoho z nich. Je to zajímavý a dost otevřený film ze života gayů, to pan režisér umí. Bohužel je ze života lidí, k nimž rozhodně nezískám kladný vztah, čímž je pro mne celý film o ničem. Ale cca 4% mužů se to bude asi líbit (a pak ještě intelektuálům, abych někoho neurazil:=)). Trailer je i zde na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/74-spatna-vychova-mala-educacion-la/videa/ (15.08.2009)

možná v pokladech Pedra Almodóvara není tento klenot z nejzářivějších, ale i tak zůstává krásným a silným příběhem, na který mě baví koukat.. a nejvíc na Bernala.. jeho Chuan je tu ambiciózním hercem, synem, bratrem, milencem, ale hlavně bezostyšným manipulátorem a děvkou prodejnou s tváří anděla (Angela).. díky za takové filmy...:-) (31.05.2007)

Tak som sa rozhodol aj ja zabrusit do vod filmoveho umenia, filozofickych pojmov a transcedentnych hlbin naruseneho povedomia nejednej miestnej prechytralej tlchuby. Metafory a podobenstva vypisovat nejdem, to praktizujem zasadne len pri podrobnom studiu svojej rannej stolice. Takze asi takto : Almodovar vygeneroval silne rigidne paradigma majuce abilitu sa etablovat ako bazalny archetyp nudnej a pometenej kraviny. Svojim konfuznym spracovanim uz aj tak dostatocne perplexneho a repulsivneho patogenu evidentne sposobil tunajsim miestnym prechytralym tlchubam freneticku fascikulaciu a obsesivnu tuzbu objektivizovat svoj vrodeny egokokotizmus /nerad pouzivam vulgarne vyrazy, ale tu sa inak neda/ tym, ze ukaze aj ostatnym mentalom, ze aj v totalne nezmyselnej chujovine dokaze najst nejaku tu dignitivne periskopicku kvintesenciu / co to je sice netusim, ale podla mna to znie strasne mudro a kul/. Potom tuto dignitivne periskopicku kvintesenciu musi interpretovat dostatocne povysene a za pouzitia signifikantne dostatocneho mnozstva cudzich termitov, za co si u rovnako postihnutych kolegov vysluzi uznanie v podobe hlasneho : Hmmmmmmmmm a u 741 -ky tak akurat salvy huronskeho rehotu a otazku : Co to zase melies za hovna, chuyu?. No takze tak. 5 % (25.03.2015)