Smrt stopařek

Na dobu a zemi vzniku jednoznačně nadčasová a já to řeknu naplno nejlepší domácí kriminálka! Revoluční styl vyprávění z pohledu hlavního (anti)hrdiny vraha. Do té doby naprosto nevídaná detailní scéna znásilnění a navíc spousta skryté ironie a pekelných dialogů. Dneska už to možná nešokuje, ale funguje to stále bezchybně. Aneb kdo by čekal, že ve filmu od režiséra Pana Tau uvidí Arabelu zaškrcenou obrovským Polákem! Naprosto dokonalá záležitost která nestárne ani 35 let po svém vzniku. Co bych dal dneska za takovej krimi film.95% (30.10.2014)

Na jednu stranu film ohromí syrovostí a svíravou reálností určitých (zejména znásilňovacích) scén, na druhou stranu je pokažen pár věcmi. Mám-li se v mísit do diskuze na zdejších stránkách, zda byl Buchvaldek dobrý herec či dřevo, kloním se spíš k druhé možnosti. Ve snímku působil jako mírně oživlá mrtvola, která načuřená, že ji nenechali v klidu hnít na hřbitově, mechanicky a s neměnnou intonací odříkává naučený text za minimálních pohybů. Tím velmi připomíná legendární herecký výkon Švorcové v Ženě za pultem. Navíc s ním nebylo cosi v pořádku... žena se mu přijde svěřit s traumatizujícím zážitkem, že byla znásilněna, a on místo aby to ocenil její odvahu, vyčiní jí, že nepřišla dřív, neustále se při rozhovoru s ní lehce přiblbe usmívá a oči mu sklouzávají do jejího výstřihu. Neuvěřitelné. Nebo ty vtípky, kdy po převzetí případu dává příkazy kolegovi, aby v kartotéce vyhledal podezřelé muže, on se zeptá, pravda trochu hloupě: jenom muže? A Buchvaldek: Ženy bych v tomto případě vyloučil! Myslím, že Brabcova zdánlivě neotřesitelná pozice nejhoršího českého vyšetřovatele dostala pořádných pár štulců! Taky mi přišlo poněkud laciné, jak na začátku zabrání železničář doběhnout budoucím stopařkám vlak za výkřiku: holky bláznivý, zachránil jsem vám život! No a vrcholem byla scéna, policajti mají obklíčený barák, kde se skrývá podezřelý, což poznají jednoduše podle zaparkované ávie a podle toho, jak si Obermajerová může oči vykroutit, aby Buchvaldkovi naznačila, že ten vrah stojí vedle ní. A přesto nechají Tomáše Holého po plastické operaci klidně vejít dovnitř, né že by mu řekli, ať tam nechodí. Ba ne, možná ta úplně poslední scéna byla ta nejméně uvěřitelná... Nebo ne, možná to takhle fakt chodilo. Příslušníci VB holt měli názor, kluků v ČSSR běhá spousta, ale takováhle příležitost zastřílet si se vyskytuje jen párkrát za život. (14.09.2013)

Zhollywoodštěná verze skutečného případu vyniká především skvělým obsazením a naturalistickými scénami znásilnění, odvážnými i na dnešní dobu. V pozdních sedmdesátkách musely mít ještě větší sílu. Jindřich Polák vtiskl filmu nepříjemně realistickou atmosféru, ale jaksi neměl s čím pracovat. Scénář je zoufale přímočarý a tak se opřel o herce. Z nich mě zaujal výborný Marek Perepeczko a především pragmatická Jana Janěková. Kriminalisté se moc nepředvedli a Arebela s Xénií neměly dost prostoru. (20.11.2021)

Realistický krimi snímek podle skutečné události, s docela akčním závěrem (na české poměry oné doby). Jindřich Polák je tvůrcem dnes již kultovních rodinných seriálů pro děti (např. Pan Tau, Chobotnice z ll. patra, Návštěvníci) či sci-fi snímků (Ikarie XB 1, Zítra vstanu a opařím se čajem), ale tady se opravdu vyznamenal v žánru zcela odlišném. Točit rozhodně uměl a za Smrt stopařek si odnáší poctivé čtyři hvězdičky. (02.11.2023)

Na normalizační ,,krimi'' tvorbu oněch let je Smrt stopařek více než nadprůměrné drama. V době kdy jsem jej viděl poprvé mne šokovaly Arabela a Xénie (Jana Nagyová a Dáda Patrasová) v tak trochu jiné, nepohádkové roli :-). Věřím tomu, že tohle muselo být v době, kdy stopování bylo tak běžné jako mít dnes mobilní telefon pro řadu stopařek a možná i stopařů odstrašující! Závěrečná honička je zpracována napínavě a sniperská akce v té době zkrátka neměla obdoby. Velmi slušný průměr! * * * (05.11.2012)