Chicago

Výtečná inteligentní zábava se skvělou hudbou a spoustou energie. Vyčítat nedostatek emocí je nesmysl, protože o to tvůrcům zjevně nešlo. Jediná láska, jakou tu hrdinové prožívají, je totiž láska k sobě samému, takže skutečně nelze očekávat romanci typu Moulin Rouge (a to nic proti MR, ten mám ještě o chlup radši). A Zellwegerová je prostě úžasná. Zašel jsem na Chicago do kina i podruhé a asi půjdu ještě jednou, protože se mi to začíná líbit čím dál víc. BRAVO! (15.05.2003)

Muzikály mě úplně míjí. Hlavně hudebně. Chicago si hraje na jazzový muzikál, ale já si pod pojmem Jazz představuji diametrálně odlišnou hudbu. Spiš bych řekl, že se jedná o typický muzikál, zabalený v jazzovém obalu. Ale na druhou stranu musím ocenit parádní taneční výkony hlavně Catherine Zeta-Jones a na druhém místě i Renné Zellweger. Vyšperkovaná choreografie s jejich fyzickým nasazením si zaslouží uznání. Pochvalu zaslouží také vydařená stylizace tanečních pasáží a nádherné kostýmy. Ale Oscar za nejlepší fillm? Proč? To byla v roce 2002 tak chabá úroda? (22.06.2009)

Film jsem si pustil s nijak velkym ocekavanim a hned na zacatku dokaze film oslnit. Behem minuty se to rozjede skvelym tempem. Navic ukazovat sceny ze dvou pohledu, kdy to, co se deje v pribehu, vidime i v muzikalovem provedeni je fajn. Problem je, ze se film furt mota na stejnym miste a zacne to unavovat. Nekdy behem 50 minuty uz byla unava maximalni a prislo mi, ze se to vsechno tahne, ze sedim u filmu spoustu minut a pritom se film posunul jen o par. Nastesti behem nakejch 20 minut me to zase preslo a do konce uz sem se zase slusne bavil. Vetsina pisnicek je v pohode a hezky sviznejch. A co se tyce hercu, Zellweger tu je naprosto perfektni, oscara pro Zeta-Jones nechapu a Gere je v pohode, akorat sem mu toho vychcanyho pravnika uplne neveril. Solidni muzikal, ale znam lepsi, navic mi tenhle prisel zbytecne moc komickej. (27.04.2007)

Peklo perspektivou pekla: Hrdinky a hrdinové tu touží po slávě, penězích a potlesku, vraždí, lžou a podvádějí; jeden z druhého si dělají prostředky na cestě ke svým chimérickým cílům. Jako by svět byl opravdu jen velkým cirkusem, v němž člověku nezbývá než se cynicky chechtat. Náznaky skutečného dobra režisér pohotově zkarikuje - z věrného manžela udělá potřeštěného moulu, jenž se zdá ubohým jako ti druzí, jen trochu jinak, nudněji, o poznání méně šarmatně než Richard Gere. Tenhle pokus kolorovat, hudbou a tancem opentlit stav zatracení a Nebe naopak přetřít na šedivo mi, přiznám se, pil krev. Ano, muzikál je to asi zdařilý, dobře zahraný, formálně promyšlený, ale tím hůř - prázdnota tak totiž dostává zdání věrohodnosti. Jaké je Chicago? Slovy Jeffa Overstreeta: "Je jako tančit kankán o rakovině." Doufám, že na tenhle filmový zážitek co nejrychleji zapomenu. (11.03.2009)

To, že jsou v tomhle jazzovém muzikálu taneční sekvence natočené poměrně strhujícím způsobem, nezabrání tomu, že tahle satira na mediální manipulaci postrádá silnější příběh. Režisér Rob Marshall i třeba s Gejšou prokázal chladný perfekcionismus, odosobněný styl bohužel vnímáme i tady. Akademie ukázala, že má trochu zakrytý výhled: 13 nominací a z toho šest sošek je na mě trochu moc. Ale netvrdím, že výsledek svou kvalitu na několika frontách nemá. Kupříkladu v případě herců. Třeba takový kukuč Richarda Gereho se jen tak neomrzí, herec navrch přináší přesah v podobě několika svých předchozích rolí. Jen příště prosím (obecně) méně strnulosti. Ani napotřetí prostě víc dát nemůžu. (22.08.2017)