Black Narcissus
Kamera:
Jack CardiffHudba:
Brian EasdaleHrají:
Deborah Kerr, Flora Robson, David Farrar, Sabu, Esmond Knight, Jean Simmons, Kathleen Byron, Judith Furse, Jenny Laird, Margaret Scudamore, May HallattObsahy(1)
Dramatický příběh o krušném životě anglických řádových sester a snaze založit křesťanský klášter v indické oblasti podhůří Himálaje a skrýt se před jakýmkoliv pokušením domorodců, dále potkání křesťanské civilizace s mytologickým zobrazením orientu, plný tajů, skryté erotické touhy a nábožensky motivovaného asketického způsobu života. Kde se prolíná závist a vášeň lásky s rozpolceným dogmatickým světem. (tahit)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Zvláštní svět protikladů a postav omračující svou barevností. Příběh pěti řádových sester, které pozval indický vládce Toda, aby zřídily ve vzdálené vesnici školu a nemocnici. Radža jim poskytl bývalý harém na úpatí Himaláje. Abatyše pověří vedením misie mladičkou sestru Clodagh. Zde jim pomáhá vládní komisař Angličan Dean, který dokonale zná místní poměry a domorodce. Do misie přichází krásná dívka Kanchi a mladý následník trůnu Dilipa Raye, který si má zde v klášteře doplnit vzdělání. Krátce nato……. ()
Pár úprav a byl by z toho absolutně strhující film. Pressburger, Powell a Cardiff ukazují fantastické výtvarné cítění. Bohužel nerozumím pojetí postavy pana Deana, která svojí šílenou vizáží a podivným chováním narušuje jinak ucelenou atmosféru a sevřenost snímku. Naopak, linie "jeptišky jsou v klášteře na místě s podivnou atmosférou a začně jim z toho mrdat v hlavě" je v kombinaci s vizuálním pojetím naprosto omamná. Skvělý film, který ale mohl být naprosto jedinečný. 8/10 ()
Zahalená Deborah Kerr jako chodící reklama na běloskvoucí účinky Persilu a jezdec na poníkovi David Farrar v kloboučku a dušínovských kraťáskách (komu něco tak nevkusného vůbec mohlo přijít na mysl?) v technicolorově (z)malované nádherné poctě holandským mistrům plátna. A to v podobě exotického melodramatu o potlačované touze a povinnosti při bohulibých aktivitách v prostorách bývalého harému. Přesně dle očekávání powellovsko-pressburgerovsky precizní. Tedy až na ty kraťásky, které směle aspirují na nejhorrorovější kostým v dějinách kinematografie. ()
Melodrama jako fík! Někomu mohou být přehnaná gesta, dramatická hudba a prostředí namalovaných Himálají protivné, ale mě zaujala ona pověstná eroticky dusná atmosféra, v roce 1947 jistě přelomová. Neustálý vítr vzdouvající jeptiškám sukně, monotónní, hypnotizující víření bubnů, svatý muž, jenž vše beze slova pozoruje... A skupina jeptišek, které pomalu upadají do šílenství a budou muset svést boj o svoji víru. Dnes možná trošičku vyčpělý, přesto však velmi precizní a zajímavý film. ()
Sánka dole. To, že od Powella s Pressburgerom môžem očakávať vizuálny skvost mi bolo jasné už z ich predchádzajúcich prác. Ale, že sa im podarí ma zmiasť aj emočne, tak to som nečakal. Majstrovské dielo plné prekrásnych obrazov, potláčaných (ale o to intenzívnejších) emócií a silnej symboliky. A keď sa to v poslednom akte prehodí do psychohororu, tak je to ešte lepšie. Po remeselnej a technickej stránke jeden z najlepších filmov (nielen) svojej éry, ktorý je myšlienkovo inšpiratívny a príbehovo strhujúci dodnes. 10/10 ()
Galerie (72)
Zajímavosti (16)
- Film vyšel jen několik měsíců předtím, než Indie dosáhla nezávislosti na Velké Británii v srpnu 1947. (Terva)
- Michael Powell pôvodne rozhodol, že herečky hrajúce mníšky nebudú pred kamerou nosiť žiadny rúž. Po pár dňoch natáčania si však tvorcovia všimli, že na filme Technicolor to vyzeralo, ako keby rúž používali. Riešením bolo, že herečky nosili rúž v telových tónoch, vďaka čomu vyzerali ich pery prirodzenejšie. (Bilkiz)
- Vedúci spoločnosti Technicolor tvrdil, že tento film je najlepším príkladom procesu Technicolor. (Bilkiz)
Reklama