Píseň za chudého chlapce

To je tak, když se v církvi ukáže, na jedné straně, debil a na straně druhé, dobrý člověk. Film totiž vypráví o jedné církevní škole, kde vládne jeden církevní hodnostář, který má k debilovi hodně blízko. Pak tam ale dorazí církevní učitel a církevní rozepře můžou začít. Důkaz toho, že víra není předmětem církve, ale lidí. Především ti jí dávají obraz, kterým církev žije. (09.05.2011)

Kto si po prečítaní obsahu filmu, respektíve pi zhliadnutí prvých desiatich minútach filmu myslel, že to dopadne na konci tragicky, tak ten .... sa nemýlil .... Stačilo si pozrieť postavu brata Johna a jeho úlisný účes , tak si určite nemohol myslieť, že on bude ten, ktorý bude predstavovať ideály slobody .... Z titulkov na záver "poteší" hlavne ten fakt, že brat Mac si to užíva ešte dnes v USA ... (13.07.2007)

Dramatický bolestivý příběh, jehož zpracování trpí šablonovitostí. Patologickému jedinci byl ponechán příliš velký prostor. Odpovědnost nesou pochopitelně i ti slušní, kteří mlčí, protože se bojí šéfa. Většina je dobrých, akorát, že nezasáhnou, aby zastavili zlo, a tím participují na všech těch nespravedlnostech. Těchto příběhu je hodně, a tenhle je poměrně černobílý. (21.06.2013)

Ďalší film z novovytvorenej kategórie "nasieracích" :). Kvalitatívne ho možno porovnať s Padlými ženami (2002), aj keď tie sa mi páčili o niečo viac. Prostredie je tu skoro rovnaké, len sú vymenené pohlavia a tento raz trpia chlapci, ako inak vo "vrelom, vrúcnom a všetko milujúcom cirkevnom objatí". Scénka za scénkou si tu svojim pomalším tempom napredujú k výraznému, emotívnemu finále. Podobné filmy by som povinne premietal vo Vatikáne, aspoň tri krát denne, miesto raňajok, obedov a večere. Jeden veľký hnus keď si človek pomyslí, že niečo také ešte stále existuje a problém týrania zverených detí ani zďaleka nevymizol. 75/100 (10.12.2014)

Nebýt toho, že se děj odehrává v prostředí církevní školy a internátu, asi by se jednalo jen o další anabázi toho, jak osvícený učitel je schopen motivovat a "vytáhnout" i předem zatracované hochy. Odlišují ho ale navíc jeho zážitky ze španělské občanské války, ty jsou však představeny zkratkovitě a stereotypně, největší stereotypy představuje chování mnichů a mě se začíná stýskat po dobách, kdy nezobrazovat násilné a sadistické věci nikterak neumenšovalo na síle filmového poselství. Zneužívání chlapců, v tomto případě představiteli církve, je přece samo o sobě otřesné. (07.09.2022)