V pasti

Když v polovině 80. let hledaly Sovětský svaz a Spojené státy vhodné místo pro setkání svých nejvyšších představitelů, zahájení mírových rozhovorů o snížení jaderných arzenálů a ukončení studené války, volba nakonec padla na Island. Klidnější a bezpečnější místo s příjemně provinční atmosféru byste hledali těžko. Seriálový příběh se navíc neodehrává v metropoli Reykjavíku, ale malé osadě mezi oceánem a vysokým pohořím. Místní policie se věnuje spíš urovnávání sousedských sporů a jeden by snadno získal dojem, že je skoro i zbytečná. Nález lidského trupu v rybářské síti představuje katalyzátor dění, při kterém vyplavou na povrch dávné křivdy, selhání a nenávisti. Ukáže se, že leckterý z nenápadných a vážených obyvatel obce má co skrývat a čeho se bát. Ne každý z návštěvníků, kteří připluli trajektem, má počestné úmysly, a sněhová bouře, jež odřízne osadu od civilizace, jen dovrší atmosféru strachu a nervozity. Původně jsem dal jen 4*, protože seriál mi na první pohled nepřišel výjimečný. Zároveň jsem ale uznával, že je poctivě napsaný i natočený. Jde jednoznačně o kvalitní zástupce severské krimi s výraznou atmosférou a bez kiksů, které by stály za zmínku. Když jsem si ale uvědomil, že za vznikem série stojí produkce země s tak malým počtem obyvatel, nemůžu jinak, než sáhnout k páté hvězdičce. Island zkrátka jede... Celkový dojem: 90 %. (11.04.2018)

„Chtějí slyšet pravdu.“ - „Dobře. Máme 4 těla...vlastně 3, protože jedno jsme ztratili. Jsme vydáni na milost počasí a máme málo lidí. Naše vybavení je staré, škoda mluvit. I auto jsem si musel půjčit. Toto chtějí slyšet?“ Zapadákov, kde musí policie řešit tak maximálně zakázané parkování, by si nejspíš dál žil klidně, kdyby se nenašlo tělo…Trapped je výtečná severská kriminálka s perfektní zasněženou, ledovou, temnou, dusnou atmosférou, krásnou, ale drsnou islandskou přírodou (vládne nekonečná vánice) a nabručeným medvědem jakožto hlavním detektivem. Na konci 1. série sice mají jisté postavy víc štěstí než rozumu, ale pořád jde o kvalitní zakončení. Druhá řada je už „jen“ slušnou kriminálkou. Původní atmosféra se (i díky ztrátě izolace) z větší části vytratila, Andri působí spíš jako hodný medvídek, jeho dcera je ještě tupější než dřív (ano, jde to) a soustředěný vrah má najednou ke konci jeden zkrat za druhým…Po výborné 1. sérii bych s „pětkou“ neváhal, ale s přihlédnutím k 2. řadě už to bohužel nejde, celkově tedy „pouze“ solidní 4*. (26.04.2020)

Po osmi dílech. Zajímavé, jak velký prostor má temná severská kriminálka pro to, aby dokázala zase zaujmout něčím novým. Postavy perfektní s kartami dobře rozdanými (vyšetřovatelka mi trošku připomínala tu šikovnou od Coenů z Farga), atmosféra opravdu dokonalá a switch na závěr osmé části je velice nadějný. Moc pěkné! (04.10.2022)

1. série: Muzika může být skvělá, výprava může být s kamerou a sceneriemi dokonalá a skvěle atmosférická. Můžete mít hodně. Ale pokud nemáte jednoduše příběh, tak se moc daleko nedostanete. Není to tak nějak všechno. Kdybych se chtěl dívat na hezkou přírodu zapnu si novější Zázračnou planetu. Jakoby samozřejmě, on zde příběh byl. Ale pro mne to spíše bylo plácání se od ničeho k dalšímu ničemu, co pro mne vedlo k jednomu z nejzdlouhavějších zážitků mezi seriály za poslední dobu. Už první díl mne nijak neoslovil a poté, když se příběh ani nijak nikam nedostával, tak mi bylo jasné, že skákat radostí asi nebudu. Ať už za tím můžou stát jakákoliv jména, tak i přesto mi stále připadá, že jakákoliv produkce z Islandu je pro mne kupodivu fatální. A to v tom smyslu, že mi to nepřináší žádný zážitek ani zdaleka. Spíše bych to nazval otravnou a brutální nudou. Zde zcela jasně promlouvá subjektivita, jak jinak, jako vždycky. Ale nic to nemění na faktu, že pro mne tato událost byla politováníhodná. Druhá série je odložena s tím, že není na Netflixu. Až bude... dám tomu novou a druhou šanci. Ale nevstupuji do toho s nadšením. Spíše s odporem, že i Georg Simon Ohm se obrací v hrobě. (12.08.2019)

Fortitude po islandsku. Pro fanoušky amerických seriálů to může být trochu šok, protože seriál vědomě polidšťuje všechna akční klišé. Policisté tápou, dělají chyby a kloužou po ledu, všechny vraždy a nehody nejsou dílem inferiálních zrůd, ale obyčejných lidí, kteří se prostě - vinou okolností nebo vlastních ambicí - ocitli v bezvýchodném postavení a začali kousat kolem sebe. V několika místech ta umírněnost trochu zpomaluje děj, místy je dokonce směšná, ale celkově dokonale ladí s atmosférou seriálu, a vlastně i islandskou mentalitou. Ssoni jedou. (28.06.2016)