Taková normální rodinka

Pavla: „Dybyste před těma dětma pořád neřikali cizí slova! Neřiká se ani psikla ani pis… říká se…“ Maminka: „Nádoba?“ Babička: „Nádoba! Tak ať tu NÁDOBU nevylejete na tépich!“ Šlágr mezi českými seriály i mezi rodinkami, protože na tuhle nemá ani ta naše a to je co říct. Nejlepší postavou je pro mě vraždící babička, která nemá vůbec žádný problém... ♥ (10.05.2013)

Řvaní, hluk, řvaní, šum v tichu, řvaní, řvaní jeden přes druhého,... asi tak nějak na mě seriál působil. Omluvou snad fakt, že jsme žádný díl neviděl celý a nesnáším když někdo hodnotí něco, na co si neudělal čas a pořádně neshlédl. Zde ale musím své pravidlo porušit, protože sebemenší setkání s děním na obrazovce ve mě vyvolává záchvaty chaosu. Opravdu nechápu jak někoho nemůže bolet hlava z toho jak na sebe pořád dokola a dokola řvou. (31.10.2009)

8/8 Klasická situační komedie z pera Fan Vavřincové, která publikovala již před válkou v Listu paní a dívek a Ahoj na sobotu. Mimo Rodinku se proslavila též Evou tropící hlouposti. Poměrně zdařilé počátky nového televizního formátu bohužel poněkud kalí existence velmi nepodařeného stejnojmenného filmu Patrika Hartla z roku 2008. Celou trapnou situaci zachránil až Dušan Klein, který natočil regulérní pokračování seriálu s původními herci. Takto mohou být Poldinky navždycky v klidu. (28.02.2009)

Takovou normální rodinku jsem poprvé viděl v deseti letech a tehdy mi humor v ní provozovaný přišel opravdu vtipný a oslovoval mě. O deset let později jsem už cítil, že někdy balancuje na hranicích trapnosti a místy ji dokonce překračuje. Ve své době to byla určitě komediální bomba, protože následovala hubená 70. léta, kdy se spousta tvůrců musela odmlčet a tvorba upadla do podprůměru. Vedle řady předních komediálních herců přinesl seriál velkou hereckou příležitost Daně Medřické, která toho díky zákazům zase tak moc natočit nestihla. Až do současnosti jde o jeden z nejlepších českých sitkomů, ale to vzhledem k absenci tradice a nepočetnosti původní české tvorby není až taková pocta. Nicméně v porovnání se zahraničním průměrem obstojí určitě se ctí. Celkový dojem 60 %. (25.11.2007)

I při vědomí toho, že veškerá tvorba autorky scénáře (včetně této) je prolezlá (až malo) měšťáckými životními hodnotami z pohledu ženského (viz zpodobnění mužských postav, o nichž ve skutečnosti autorka nic neví). Nejvíce se tomuto náhledu vymaňuje v postavě babičky, která díky Marii Rosůlkové získává rysy téměř geniální. Druhou obdivuhodnou postavou (i herecky) je Jiřina Šejbalová, ženského cynismu najdeme obecně dosti poskrovnu. (28.12.2013)