XX. století

Bertolucciho klenot, u něhož se však nemohu zbavit dojmu, že by mu více slušela forma čtyřdílného seriálu (stejně jako např. Jakubiskova Tisícročná včela). Je to epická filmová freska, vedle Viscontiho Geparda a Leanova Lawrence z Arábie největší svého druhu. Je v tom všechno. Bertolucci je význačný vypravěč, což je patrné zejména při práci se skoky v čase, byť výsledek není až tak dynamický jako kupříkladu Leoneho Tenkrát v Americe, jež se však Novecentem zjevně inspiruje právě v kontextu výstavby a zacházení s retrospektivou. Storaro je obrazový mág (viz. práce se žlutou v první hodině filmu) a Morriconeho Romanzo z titulkové sekvence je jedním z největších motivů filmové hudby vůbec. I přes mladickou nedonošenost De Niro (Alfredo) a Depardieu (Olmo) předvádí překvapivě vyzrálé herecké výkony. Závěrečná scéna na kolejích pak vše uzavírá s takovou emocionální úderností, že nejedno oko nezůstane suché. (26.10.2023)

Občas si zkouším ty herce představit v opačném garde: Roberta De Nira v roli osamělého mladého hrdého odbojáře a Gerarda Depardieu jako bohatého bezpáteřního statkářského synka ve vleku dějin, ale hned na to si uvědomím, že Olmu Dalca ve chvíli, kdy s těžkým pytlem obilí za krkem se seznamuje s „holkou vzdělanou, kterou ještě neměl“, by s takovou směsicí čistoty i živočišné noblesy, vidláctví i kultivovanosti nikdo jiný nevystřihl. A jsem moc ráda, že vím, že herec není role, protože přesvědčivost Donalda Sutherlanda v kůži bezcitného nacistického hovada svádí k personifikaci. (21.12.2007)

Ví se o mně, že nemám rád Bertolucciho ani dlouhé filmy - a tenhle je dvakrát tak dlouhý než normální dlouhé filmy! Ubíjející a v závěru i neskutečně otravná komunistická agitka - Depardieu oslovuje soudruhy přímo do kamery?... ale nádherná kamera a nasvícení (zvláště "jarní" scény po druhé světové válce) a skvělá Morriconeho hudba. Jen by mě zajímalo - když se na film skládala tři hollywoodská studia, proč nejsou jako koproducenti uvedeny ani Spojené státy... (26.02.2012)

Obrovský Epos, který kdyby vás náhodou nudil, tak začne hrát půvabná hudba. De Niro s Gérardem Depardieum byla dobrá dvojka, ale to kde byly vychování je neustále rozdělovalo. Komunismus (dělníci) x Fašismus (pánové a jejich stráže)- půvabný film, ale zdá se mi, že já tento film vzhledem ke svému věku a k neaktuálnosti tématu nemůžu plně ocenit :) (05.04.2010)

Nakonec dávám pět hvězd, protože je to film opravdu jedinečný. Už ta stopáž je úctyhodná. Příběh v tomto filmu je velice zajímavě vykonstruován a obsadit do hlavních rolí mé dva oblíbené vynikající herce byl jistě dobrý tah. Je zajímavé, jak si autor vyhrál s tématem přátelství, navíc když je to přátelství mezi patriciem a plebejem. (08.12.2012)