Jistě, pane ministře

Po 1. sérii tři hvězdičky. Pánové jsou sympatičtí a na seriál s politickou tématikou to opravdu není nejhorší. Co mi ale vadí je fakt, že všechny epizody se odehrávají na jedno brdo. Pan ministr vždy vehementně prosazuje nějakou změnu, načež na konci zjistí, že tato změna by vedla k takovým a takovým událostem, které by byly pro politiku nepříhodné, takže se své změny vždy vzdá. (04.03.2010)

"Byrokrati nesmrtelní... tenkrát i dnes potutelní." Je to jasné. Buďto tvůrci seriálu uměli cestovat časem (k této variantě se přikláním já) a při psaní scénáře nakukovali do 40 let vzdálené budoucnosti, do dnešních vládních kanceláří. Nebo všichni dnešní ministři mají tento geniální seriál jako „povinnou četbu“ a jeho podrobná znalost (plus procvičování argumentačních veletočů, jakými proslul Sir Humphrey Appleby) je součástí vstupních testů uchazečů o jakýkoli ministerský post. To by vysvětlovalo většinu vystoupení dnešních politiků před kamerou a jejich suverénní obhajování neobhajitelného. A prostý lid jim to žere i s navijákem (a koblihami, že...), stejně jako před 40 lety. Geniálně humorné, ale vlastně i velmi smutné. (18.08.2013)

Politici se mění, státní správa zůstává. Je to satira, anebo řada dokumentárních filmů? Škoda jen, že "Jistě, pane ministře" a "Jistě, pane premiére" nebylo následováno další sérií třeba pod názvem "Jistě, pane eurokomisaři." Vidět Jima Hackera a sira Humphreyho v prostředí bruselského byrokratického euromolocha by muselo být k popukání. (27.05.2009)

Možná je hodnocení po dvanáctém díle trochu brzké, ale vem to čert. Konečně mohu rozebrat i další legendu britských sitcomů. Skvělá satira na britskou vládu, nebo chcete-li trochu obecnější pojem, politiku. Když už používám ten přívlastek "britskou", už po tom krátkém čase mohu říct, že to až tak neplatí. Spousta hlášek a situací mě několikrát donutilo si vzpomenout, že i v našem malém státě to tak chodí a že je vlastně jedno, z jaké země pocházíme, všude je to nejspíš v této problematice stejné. I ten pomocník (jak on se jen jmenuje? Majzl... vlastně Hajzl... ne, Wajzl), který ale nejednou de facto rozhoduje, je internacionálním prvkem. Když jsem tak vzpomněl tu dnešní dobu, musím pochopitelně dodat, že dílko překypuje i nadčasovostí, což už je jen krůček k statusu "geniální". Zpět k té internacionalitě - když pronesl Nigel Hawthorne v druhém díle ze svých úst, že Skotsko je malá skrvnka nad Londýnem, vzpomněl jsem si hned na řevnivost mezi Pražáky a námi Brňáky. Zajímavé. Nemohlo mi také uniknout, že zde je asi největší koncentrace pověstné britské suchosti. Po nějakém čase musím opět pochválit český dabing s kralujícím Viktorem Preissem, je vidět, že to o zkaženém českém znění u britcomů bývá většinou pověra. Ale i když se mi seriál zatím velmi zamlouvá, do oblíbených si ho zřejmě nedám, na to tu jsou jiné skvosty - Hotýlek či Černá zmije. (23.03.2009)

Britský sitcom jak má být. Je zde názorně předvedo jak může pokaždé dopadnout pozitivní snaha jedince něco změnit v nezničitelné mašinérii úředního aparátu. Ten na změnách nemá zájem a tak každý nápad, či snahu šetřit spolehlivě zadusí Sirem Humpreym a armádou dalších tajemníků....Velmi inteligentní humor mi dal novou naději a úlevu. Uvědomil jsem si, že to co naši poslanci a státní představitelé již delší čas předvádí asi není zase až takový průser, protože v Anglii se o tom samém točil už v roce 1980 dokonce celý seriál. Holt Britania je o trochu dál než naše morálně zhuntovaná zemička a tak si to tu prožíváme a zažíváme krapet opožděněji..... Samozřejmě, je nutno dodat, že seriál skutečně posunul o laťku výš brilantní dabing úvodního tria - Preis, Němec, Vaculík.. A nezapomeňte! ČELEM K VOLIČŮM ! (03.08.2011)