Yes, Minister
Série(3) / Epizody(22)
Obsahy(1)
Rozdílem téměř dva a půl tisíce hlasů zvítězil James George Hacker ve svém volebním obvodu nad svými soupeři. O tom, že se stane ministrem nové vlády, by již nemělo být nejmenších pochyb. A ve hře je tolik zajímavých postů: místní hospodářství, zahraničí, zdravotnictví, energetika... Jim by si klidně troufl na všechny, spokojil by se i s tím nejméně významným. Jenomže kampaň na předáka strany vedl proti nynějšímu premiérovi, proto má takový nepříjemný pocit, že se mu tenhle jeho minulý postoj tak trochu vymstí. A zdá se, že ho jeho neblahé tušení nezklamalo. Jedno ministerstvo po druhém padá do klína některému jeho stranickému kolegovi a on pořád nic. Marně se vrhá ke každému telefonu, premiér nevolá. Co ještě zbývá? A zbývá vůbec něco? Ale ano, samozřejmě! Ministerstvo pro administrativní záležitosti! Co na tom, že je škodolibí televizní komentátoři označují za cosi na způsob politického hřbitova! Ministerstvo to je a Jim je odhodlán udělat na něm kus práce...
Sitcom "Jistě, pane ministře" vznikl v BBC již před dvaceti lety, mnohé z toho, z čeho si dělá legraci, je však aktuální dodnes. Mnohé ty zákulisní pletichy, intriky a maléry jeho hrdinů nám budou připadat důvěrně známé a bude se nám zdát, že autoři museli čerpat inspiraci někde úplně jinde, než za kanálem La Manche. "Jistě, pane ministře" má 22 dílů, volně na ně navazuje šestnáctidílné pokračování s názvem "Jistě, pane premiére"...
Ministra a posléze premiéra Jima Hackera ztělesnil Paul Eddington (1927-1995), jemuž tato role přinesla mimořádnou popularitu a oblibu nejen u prostých diváků, ale i u těch, jež svým výkonem parodoval. Margaret Thatcherová mu za ni např. udělila Řád Kommandera Britského impéria. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (429)
Jde o jeden z nejpronikavějších pohledů do kuchyně praktické rutinní politiky, tj. toho typu politiky, který vyplňuje 90-95% obsahu veškeré praktické politiky ve všech jejích formách (nechci tu opakovat zasloužené komplimenty na adresu tvůrců JISTĚ). Spokojím se jen jedním: že mimo sitcom tu lze mluvit i o vrcholné podobě scény - či řetězu scén - klasického kabaretu.) I v satirické nadsázce jsou patrna všechna kouzla její ukoptěné všednosti. Britský případ je nadčasový také pro ostatní představitelné národní demokratické formy. (Veřejným tajemstvím je, že s některými posuny to platí minimálně i pro autoritativní režimy.). Na druhou stranu si lze říci, že s politikou to nemůže být tak špatné, když si umí sama ze sebe udělat legraci a naopak - kdo zná tento seriál, nemusí zbytečně ztrácet čas četbou stejně plytkých novin a dalších médií naší doby. Je to zábava, která se neomrzí a vždy má co říci a čím povzbudit. ()
Absurdní situace dovedené do předvídatelného konce: pletichář Humphrey prosadí svou, Jim je rád, že ho někdo vytáhnul z té kaše, do které se zase dostal, když měl ambice stát se nejoblíbenějším politikem roku, a chudák Bernard zase netuší, která bije. Dělat si šprťouchlata ze státní správy potěší snad každého, kdo kdy něco vyřizoval na úřadě (takže každého). Pro mě totální návyk, který v nepravidelných intervalech vyžaduje opáčko. Tak nějak pokaždé zjistím, že mi minule něco uteklo, nebo se přinejmenším znovu zařehtám nad stále aktuálními hláškami. Nesmrtelné! PS: Až si půjdete vyměnit občanku a baba za přepážkou na vás bude protivná, vzpomeňte se, že hovno padá dolů! ()
"Zvládnul" jsem to až na druhý pokus. Na ten první jsem odpadl někde v půlce druhé série. Asi jsem tehdá ještě nebyl připraven na dokonalou esenci britského humoru. A jakkoli jsem jeho velkým fanouškem, dokážu pochopit, že to na někoho může být až příliš. Nejkouzelnější je vždy, když si Jim postaví hlavu a prosadí si "cosi", protože on je přeci ministr a on o věcech rozhoduje... jen aby nakonec byl donucen souhlasit s Humpym, který ho do této pozice vždy velice obratně vmanévruje... 100% (1.-3. série - 100%) ()
Dobromyslný naiva Paul Eddington dostává na starost úplně zbytečné ministerstvo pro administrativu a neuvědomuje si, že je jen loutkou, za jejíž nitky tahá mazaný tajemník Nigel Hawthorne. Ten s otcovskou shovívavostí pohlíží na ministrovu snahu něco změnit a s rafinovaností protřelého diplomata ho vždycky odcvrnkne o krok zpátky před startovní čáru. Roztomilé, zábavné, absurdní a pravdivé. 80 % ()
Galerie (16)
Zajímavosti (23)
- Margaret Thatcherová byla tak velkým fanouškem seriálu. Dokonce napsala scénář ke krátkému čtyřminutovému skeči, v němž si zahrála roli předsedkyně vlády. Paul Eddington hrál ministra pro administrativní záležitosti a Nigel Hawthorne stálého tajemníka tohoto ministerstva. Skeč byl sehrán při příležitosti National Viewers and Listeners Awards 20. ledna 1984 a jeho obsahem byl požadavek premiérky na zrušení všech ekonomů. Thatcherová také povolila natáčení posledních dvou řad přímo ve svém sídle v Downing Street. (GordonCZ)
- Britský filmový institut označil seriál za jeden z nejlepších televizních programů všech dob. V roce 2004 obsadil seriál šesté místo v národní anketě televize BBC o nejlepší britský sitcom. (HellFire)
- Karikatury hlavních postav v úvodní znělce seriálu kreslil známí anglický karikaturista Gerald Scarfe. Derek Fowlds (Bernard) chtěl kresby odkoupit, ale jejich cena byla příliš vysoká. (mcleod)
Související novinky
Monty Pythoni znovu spolu?
Říct že od doby kdy legendární, kultovní, unikátní, nedostižná, brilantní a hlavně extravagantní skupina britských komiků (a jednoho, stejnými superlativy popsatelného, amerického výtvarníka)… (více)
Veľká Británia. Krajina Kráľovnej, hnusného jedla a rodisko punk rocku. A domov britského humoru, ktorý je pravdepodobne ten najlepší na svete. Britský humor je svojím spôsobom neopakovateľný. Vyznačuje sa hraním so slovíčkami, čiernym humorom, excentrickými postavami, silnou iróniou, satirou a sarkazmom. A ešte jedným sa vyznačuje, neuveriteľne vysokou úrovňou ktorá sa iba veľmi ťažko môže porovnávať s hocičím, čo kedy na Slovensku vzniklo. Veď jedným zo znakom britského humoru je jeho intelektuálna hĺbka, ktorá chýba deväťdesiat deviatim percentám slovenskej produkcie asi tak, ako chýba slovenskej žurnalistike odbornosť. Britský humor je v UK zakorenený vo všetkých médiách, či už sa jedná o knihy, filmy, televíziu alebo divadlo. A jedným z najžiarivejších foriem jeho výskytu je práve seriál Yes minister. James Hacker očakáva nervózne po vyhratých voľbách telefonát od premiéra. Čím ho asi tak poveria? Ministerstvo zahraničia? Obrany? Premýšľa, premýšľa, až kým nezazvoní telefón. Pretože je všeobecne o Jimovi známe, že je to neschopný packal, je poverený tým najmenej významným kreslom, ktoré kabinet britskej vlády má. Kreslom ministra pre administratíve záležitosti. Jeho optimizmus to však ani trocha neschladí a tak pán Hacker vkráča v prvý deň do svojej kancelárie s mottom: „Tvárou k voličom“ a predstavami o veľkých reformách a úspechoch. Už v prvý deň sa zoznamuje s osadenstvom ministerstva, na pohľad veľmi ochotným stálym tajomníkom Sirom Humphrey Applebym, ktorého špecialitou je mlžiť a zatajovať pravdu (slovíčko klamať by ho určite urazilo) a s osobným sekretárom, verným Bernardom Woolleym, ktorý má dar vyjachtať v tých najnevhodnejších situáciách práve to najnevhodnejšie slovíčko a ktorý musí kľučkovať medzi Humphreym a Jimom ako Gréci medzi Charybdou a Skyllou. Kým James je plný optimizmu a reforiem, Humphreyho cieľom je, napriek navonok prezentovanému súhlasu, udržať dané status quo. Podľa stáleho tajomníka zmena v žiadnom ohľade nie je nutná, ten kto núti úradníka pracovať sa dopúšťa hriechu a ten, kto by ho chcel vyhodiť pácha zločin. Nie, Humphrey po žiadnej zmene netúži, vlastne s jednou by sa predsa len uspokojil. Takou, ktorá by mu dala viac moci. Okrem toho nepotrebuje veľa, nejaký ten rytiersky titul, štedrú výplatu a pokoj a teplučko vo svojej peknej kancelárii. Všetkých 21 častí troch sérií a dva špeciály sú vlastne celé postavené na boji medzi Jamesom a Applebym, medzi politikom, ktorý si myslí, že v Británii vládne a medzi úradníkom, ktorý v skutočnosti vládne. Dialógy sú napísané jednoducho brilantne a nenapadá ma ani jeden seriál (okrem pokračovania), ktorý by obsahoval tak pamätné hlášky. Obsahujú neuveriteľné množstvo dvojzmyslov, slovných hračiek, irónie a satiry. Sú tak pamätné, že divák, ktorý má rád klasický anglický humor sa na nich zasmeje aj keď ich počuje po stý krát. A prekvapujúco preklad do češtiny dialógom neuškodil, dokonca ich možno v niektorých ohľadoch aj vylepšil. Herecké obsadenie je dokonalé. Herecký koncert sa odohráva hlavne medzi Paulom Eddingtonom ako Jimom Hackerom a Sirom Nigelom Hawthornom ako Applebym, ktorým zdatne sekunduje a nahráva Derek Fowlds ako Bernard. Všetci herci dokážu iba výrazom tváre vyjadriť viac emócií ako to dokáže nadpriemerný hollywoodsky herec v päť minútovom monológu. Vžitie hercov do postáv bolo teda úžasné a diváci samotní stotožnili hereckých predstaviteľov s ich postavami. Veď napríklad, keď bol svojho času na návšteve Austrálie Paul Eddington prijal ho austrálsky premiér ako kolegu, teda ako premiéra Veľkej Británie a Severného Írska. Aj to je dôkaz, že si seriál získal mnohých priaznivcov medzi politikmi. Veď Yes minister je obľúbeným seriálom Margaret Thatcher. Jednoducho medzi tými, čo majú radi kvalitný humor si Yes minister vydobyl doslova kultové postavenie. Veď ešte dnes, po dvadsiatich rokoch, keď administratíva v UK vyvedie niečo nepochopiteľné, či niečo pobabre /teda vlastne stále/, uvedú noviny často vetu: „Toto by sa Applebymu páčilo.“ Dôkaz vysokej kvality politického humor je aj to, že obe dve veľké strany vo Veľkej Británii- Conservative & Unionist Party a Labour Party- si mysleli, že seriál zosmiešňuje práve tú druhú. Jednoducho, tvorcovia neútočili priamo na nikoho, viac-menej sa odosobnili od svojich politických názorov a všetko podriadili kvalite seriálu. Yes minister podľa môjho vedomia na Slovensku nikdy vysielaný nebol. Je to neuveriteľná škoda, pretože medzi tým, čo sa u nás vysiela by sa tento seriál vynímal ako žiarivý drahokam. Seriál humornou formou ukazuje, ako to niekedy funguje medzi tými, čo nám vládnu a svojím humorom nás aj poučuje, že hockto bude pri moci, vždy mu bude záležať v prvom rade na sebe. Jednoducho, Yes minister je úžasný seriál, ktorý však zďaleka nie je pre každého. Avšak, pre toho, kto ho objaví a porozumie mu, bude navždy fontánou dobrej nálady. () (méně) (více)