Tenkrát poprvé

Oddechový teenage high school seriál. Hodně politicky korektní obsah, žádné velké kontroverze, rovnoměrné zastoupení etnických i sexuálních menšin. Jednoduchý příběh a trochu naivní scénář. A také sympatické postavy, dobrý humor, feel good atmosféra. Krátké, třicetiminutové díly dělají z Never Have I Ever koukatelnou věc. Ale Sex Education je někde jinde. (14.08.2022)

Po prvním díle jsem byla vyloženě zhrozena a chtěla tento seriál "zahodit". Jenže jsem si řekla, že přeci nemůžu hodnotit celý seriál podle prvního jednoho dílu a tak mu dala šanci "ještě jeden díl a jestli to bude stejně hrozný, vypínám to a najdu si něco lepšího." No a po druhém díle mě to vyloženě chytlo :D perfektní odreagovačka, 4 série utekly jako voda a ještě je mi smutno, že už je konec :D (27.01.2024)

Školní komedie, které jsem viděl, bych napočítal na prstech jedné ruky a stejně bych si nevzpomněl na jejich jména, a snad proto jsem si Never have I ever užil s nadšením hormonálního puboše, který myslí na svůj první sexuální styk s Paxtonem. Tento seriál v sobě kombinuje nadsázku s "opravdovými" strastmi středoškolského života, jízlivou parodii s mistrným začleněním dnes tak přirozených a přesto kritizovaných prvků jako je inkluze nebo LGBT+ a drsný fat-shaming s roztomilých pojetím seriálu. UN jako United nations či spíše Unfuckable nerds je zlaté, pokousání kojotem super a narativ vedený zdánlivě náhodným sportovcem či jinou veřejně známou hvězdou je k nezaplacení. Kromě toho je cholerická hlavní postava hraná sympatickou Indkou, jejíž jméno nevykouzlím ani po pěti plasťáčcích babiččina punče, byla prostě skvělá a za její mírně přinasralý adolescentní pohled by se mělo platit zlatem (či aspoň dvěma kravama). I druhá série je pekelně dobrá, děj s nepopulární šprtkou brouzdající se výsluním se zde pohybuje na tvrdé hraně a vznětlivá hlavní hrdinka je mi stále tvrdě sympatická. Bohužel se obávám, že se možné další série budou více klonit k žánru těžké soap opery, což by mně imponující školácké srandě mohlo ubrat. Ostatně i The Big Bang Theory začínalo s nešukatelnými nerdy a končilo svatbami. A já nechci svatbu, já se chci bavit. (08.11.2021)

1. řada: Ač se seriál zezačátku rozjíždí dost pomalu a sám už nejsem teenager, konec se fakt rozfrčel a závěrečný díl byl fakt hodně dobrý. Vypravěčský styl seriálu přinesl zajímavý pohled a cameo Andyho Samberga a plakátu Popstar bylo fakt super. Předpokládám, že seriál dostane druhou sérii, takže uvidíme, jestli se postavy někam posunou. Na to, že Netflix tlačí různé minority (národnostní, vyznáním, rasou apod.), taková Netflixová klasika už, tak si tento seriál z toho zároveň i místy dělá srandu. Tomu vděčíme možná Mindy Kaling a její nekorektní Officové škole. 4*. 2. řada: Tato řada je do velké mírky kopírka řady první, jen se řeší trošku něco jiného. S sebou si to nese své výhody i nevýhody. Opět sledujeme pomalejší začátek, opět Devi dělá zásadní chyby. Oproti první řadě je tu méně nekorektního humoru, na druhou stranu se tu o něco lépe stihnou vykreslit hlavní mužské postavy. Stále 4*. (27.05.2020)

Každé rozloučení bolí a se závěrečnou čtvrtou sérií končí i jedna velmi sympatická éra, kdy jsem si po dobu tří let každý rok na začátku léta dával tuhle milou oddechovku z amerického středoškolského prostředí. Nikdy nezapomenu na to, jak velmi nespravedlivě jsem na základě zbytečných předsudků odsoudil tento seriál, když jsem poprvé uviděl upoutávky. Ale, jak už to bývá, jen co jsem tomu dal šanci, úplně mě to svléklo z omylu. Nevěřím, že jsem se tak spletl. Nejenže postavy v této oddechové komedii někam směřují, ale jsou své. Samozřejmě, seriál nenabídne nic nového hledačům talentů mezi seriály, obsahuje vše, co všichni z podobných seriálů známe = milostné trojúhelníky, objevování své sexuality, hádky s rodiči, zkrátka úplně vše. Přesto všechno je seriál Tenkrát poprvé SVŮJ. Představuje nám totiž hned několik postav, u nichž zkrátka velmi brzy získáte takové sympatie, až byste rádi, aby byli vašimi skutečnými kamarády a vy je mohli poznávat a zažívat typické středoškolské mejdany spolu s nimi. Neuvěřitelné, jak se obyčejná oddechovka může stát srdcovkou. 4. série, 9. díl, poslední scéna = nikdy nezapomenu na to, jakou dávku emocí to ve mně vyvolalo a že jsem opravdu byl schopný si u takového seriálu zcela upřímně pobrečet. To už něco znamená. Bez ohledu na to, jak kriticky seriál můžou lidé hodnotit, bez ohledu na to, jak neoriginální se může mnohým zdát, je svůj, je osobitý a je sympatický. Děkuji tvůrcům a dávám mu usměvavé sbohem. (11.06.2023)