Tenkrát poprvé

Školní komedie, které jsem viděl, bych napočítal na prstech jedné ruky a stejně bych si nevzpomněl na jejich jména, a snad proto jsem si Never have I ever užil s nadšením hormonálního puboše, který myslí na svůj první sexuální styk s Paxtonem. Tento seriál v sobě kombinuje nadsázku s "opravdovými" strastmi středoškolského života, jízlivou parodii s mistrným začleněním dnes tak přirozených a přesto kritizovaných prvků jako je inkluze nebo LGBT+ a drsný fat-shaming s roztomilých pojetím seriálu. UN jako United nations či spíše Unfuckable nerds je zlaté, pokousání kojotem super a narativ vedený zdánlivě náhodným sportovcem či jinou veřejně známou hvězdou je k nezaplacení. Kromě toho je cholerická hlavní postava hraná sympatickou Indkou, jejíž jméno nevykouzlím ani po pěti plasťáčcích babiččina punče, byla prostě skvělá a za její mírně přinasralý adolescentní pohled by se mělo platit zlatem (či aspoň dvěma kravama). I druhá série je pekelně dobrá, děj s nepopulární šprtkou brouzdající se výsluním se zde pohybuje na tvrdé hraně a vznětlivá hlavní hrdinka je mi stále tvrdě sympatická. Bohužel se obávám, že se možné další série budou více klonit k žánru těžké soap opery, což by mně imponující školácké srandě mohlo ubrat. Ostatně i The Big Bang Theory začínalo s nešukatelnými nerdy a končilo svatbami. A já nechci svatbu, já se chci bavit. (08.11.2021)

Seriál se věnuje sexuálním a etnickým menšinám. Bohužel obvyklými schématickými korektními postupy bez originality. Je to dost neokázalé, ale trochu to drhne. Hrdinka řeší jednu událost za druhou, hádá se, má špatné nálady , protože má v hlavě teenagerské zmatky trauma a úzkosti. Poctivě odvedené prostředí seriálu je zalidněno indickými emigranty, kteří se seznamují se sexem. Hlavně že o něm mluví.Naštěstí to není drama, ale komedie. Seriáll nejvíce ocení náctiletí, protože se do svých seriálových hrdinů dokáží vcítit. Určitě to jsou jejich vzory, protože mají větší charisma a sebevědomí. (27.11.2020)

Toto bude možno znieť zvláštne. Ale koniec koncov, už som si na CSFD zvykol, že občas napíšem veci, ktoré asi ľudia moc nebudú očakávať. Ale poďme na to. Myslím si, že "Never Have I Ever" by bolo lepšie, keby sa to tvorcovia rozhodli spraviť ako film. Nemyslím si, že za celú dobu, čo som sem prispieval som toto niekedy napísal. Ale to je môj dojem potom, čo som si odsedel behom jedného večera všetkých 10 epizód. Keby sa to trošku skresalo, keby sme nechodili občas v kruhu a stiahli runtime na možno dve hodiny, tak by to mohlo byť ideálnym filmom na večer. Vnútorne nemám nejako silný pocit, že by sme sa počas tých 4 a pol hodiny nejako výrazne zdržovali, no na druhú stranu sa tu odohrávajú často konflikty, ktoré vidíme v bežných amerických filmoch. A často aj z produkcie Neflixu. Miestami to skutočne ide podľa šablón a dokopy je tu jedno jediné vybočenie, kedy sa v šiestej epizóde venujeme inej postave seriálu. Inak to v podstate funguje rovnako. Sledujeme našu hlavnú hrdinku Devi, ktorá sa snaží zorientovať v živote. A John McEnroe robí rozprávača jej príbehu. Takisto sa nezaobídeme bez konfliktov medzi priateľmi, zložitou love-story, v podstate všetko čo vidíme v oddychovom filme, ktorý máva premiéru na Netflixe. A preto si myslím, že to mohli tak pokojne urobiť aj tu. Ako film. Inak si myslím, že to viac-menej spĺňa všetky zásady oddychového projektu. Príbeh je viac-menej jednoduchý. Je tu pár rozdielov a zaujímavých momentov, no v podstate ako to často býva, máme ten istý príbeh podaný v inom obale. Myslím si, že highlightom série je posledná epizóda, ktorá prináša veľmi príjemné a emocionálne zakončenie, ktoré funguje. Má to niečo do seba. A je vidieť, že Devi otec skutočne chýba a sama sa snaží nejakým spôsobom bojovať s vlastnou traumou. Lenže to nie je jednoduché. Mám rád vedľajšie postavy, naša hlavná hrdinka je okey a v závere to pôsobí ako skutočné finále. Ale opäť - "pre film". Neviem či budú chcieť tvorcovia priniesť ďalšiu sériu. Lebo úprimne, pôsobilo to iba dosť nasilu. Myslím si, že malo by to skutočne ostať tak, ako to je. Potom by to už bolo len ako zbytočné pokračovanie. Hodnotenie: B+ (18.06.2020)

Ukázka toho, že i tak jednoduchá a klasická zápletka může stále ještě bavit a fungovat, a to i po tom, co jsme tohle známé klišé o školním hezounovi a nevýrazné chytré studentce viděli nesčetněkrát v mnoha podobách. Devi je většinu času opravdu na proplesknutí jak ze strany rodiny, tak ze strany kamarádek a spolužáků, nicméně stále si dokáže zachovat jakousi sympatii, díky které nutně potřebujeme vidět, co ještě přijde a trochu ji i fandíme. Celou dobu se točíme kolem klasických dramat, které najdeme v každém filmu a seriálu z prostředí střední školy, ale tady si s ním poradili zase úplně jiným způsobem a po svém, s jiným stylem humoru a jistou nadsázkou, která to celé zaobalila do takové zvláštní bubliny. Ale i přes tu lehkost doprovázející i závažnější témata, než jsou vztahy a sex, to dokázalo nakonec dojmout. Téměř jsem se nemohla odtrhnout a zhltla to za dva večery. Nejvíc ze všeho se mi ale líbil originální styl vyprávění z pohledu Johna McEnroea, to byla prostě pecka. Kdyby se další sezóna vydala stejným směrem, bylo by to fantastické. (01.07.2020)

Perfektní lék na tvůrčí krizi, ideální na vypnutí a restart. Seriálů z americké střední není nikdy dost a vtípků na adresu kulturních rozdílů (amerikanizovaní Indové) a korektnosti taky ne. Protagonistka má sympatickou bitching personality, občas se chová jako kráva, ale to je na tom boží, neboť – ruku na srdce – kdo z nás se na střední nechoval jak kráva? Když v druhé sérii Darren Barnet přehrává Magic Mikea při hoblování dřeva, bavila jsem se nesmírně vesmírně. A nakonec přiznání jedné dívky: dala jsem si jeho fotku na plochu počítače (a že jsem si těch printscreenů udělala hodně, haha). What the hell, tetelila jsem se u toho jak tele a nestydím se za to. 💁🏼‍♀️ Jo a navíc se člověk přiučí anglické hovorové mluvě dnešních teenagerů, takže to má velký vzdělávací aspekt! (05.08.2021)